Článek
Nová, moderně pojatá přírodovědecká expozice Zázraky evoluce je skutečně jedním z největších mezníků moderní éry muzea. Na ploše 2 000 metrů čtverečních vypráví příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů.
Pohle do tlamy zmije
Na některé si můžete sami sáhnout. Podíváte se přímo do tlamy zvětšené hlavy zmije, zkusíte si, jakou sílu je potřeba vynaložit k zavření otevřené obří mušle nebo budete navádět mnohonožku úzkými podzemními chodbičkami.
„Expozice, na niž by doufám naši předci byli hrdí, patří mezi nejmodernější přírodovědecké expozice současnosti,“ prohlásil ve čtvrtek na slavnostním otevření ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pracovalo na ní pět let 112 firem a jedinců z 10 zemí světa.
Obří krakatice
Po náročném restaurování jsou zde zvířata představena v jejich přirozeném prostředí a pohybu. Jedinečné a vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který měří 17 metrů.
Expozice ukazuje v šesti sálech pojmenovaných Vykročení všemi směry, Voda, náš živel, Z vody na souš, Dobytí vzduchu, Ovládnutí světa a Planeta zvířat bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest.
Jak šla evoluce
A návštěvník tady skutečně uvidí, jak šla evoluce. Jak se dostala zvířata z moře na souš, pak zase zpátky… jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Projdete si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod 1 mm až po ten největší, kterým je oblíbený plejtvák myšok, dlouhý 22,5 metru.
Videomapping
Nechybí moderní multimediální technologie – hned úvodní videomapping ukáže „obživlé“ obrazy živočichů, s nimiž se pak později sami setkáte. Součástí jsou i interaktivní prvky. Například díky dřevěným destičkám s barevnými komiksově laděnými zvířecími postavičkami se zábavnou formou dozvíte i málo známé informace o jednotlivých zvířecích druzích.
„Je to malý zázrak, pět let práce. Chtěli jsme udělat takovou expozici, aby si v ní každý něco našel. Pracovali na ní hlavně mladí lidé, mladí i myšlením. Jen tak jsme se mohli pustit do něčeho, co tady před námi ještě nikdo neudělal, a posunout výstavnictví v České republice a troufám si říct i v Evropě o nějaký kousek dál,“ říká ředitel Přírodovědeckého muzea Ivo Macek.
Kostra velryby plejtváka myšoka
- Slavná kostra velryby, jedna z největších svého druhu na světě, je symbolem Národního muzea a pro novou expozici byla kompletně restaurována. Odborníci museli odstranit staré tmely a výplně, pak udělat zcela nové vytmelení a celkově kostru ošetřit. Jedním z nejsložitějších úkolů byla totální rekonstrukce obrovských čelistí, nejvíce poškozené části kostry. Než byly sundány, restaurátoři museli provést výpočet statického modelu, aby vyloučili možnost poškození závěsného systému. Celá kostra totiž váží zhruba 4 tuny, přičemž čelisti jsou nejtěžší, váží půl tuny.
- Do Čech se kostra dostala v roce 1888 díky bratrům Fryčovým a Vojtovi Náprstkovi, který domluvil výběr peněz na její nákup mezi členy pánské vlastenecké společnosti Jour Fixe. Velrybu koupili od norské velrybářské firmy, která kostru nezvykle velkého plejtváka vyvrženého na pobřeží Norska nabízela k prodeji.
- Poprvé ji pak Pražané spatřili v listopadu 1888 v dnešním Náprstkově muzeu. Těšila se od začátku velikému zájmu veřejnosti. Roku 1891, kdy byla dokončena současná historická budova Národního muzea, se velryba začala chystat na svou další cestu na Václavské náměstí. Zajímavostí je, že na počest přemístění uspořádali tehdy členové společnosti Jour Fixe banket přímo ve velrybím hrudním koši. A pozvánka byla tehdy psána tak, jako by hosty zvala sama velryba.
