Článek
Desetitisícům rodičů, kteří se musí kvůli zavřeným školám starat doma o děti, hrozí, že dostanou ošetřovné s výrazným zpožděním.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí mohou i při dodržení zákonných lhůt nastávat situace, kdy například ošetřovné za listopad přijde až v lednu. Což může řadu lidí dostat do finančních problémů.
A hrozí jim navíc další nepříjemná situace. Mohou totiž dostat naráz během jednoho měsíce vyplacené dvě dávky ošetřovného – jednu dávku poslanou včas a druhou opožděně. Anebo je ošetřovné vyplacené v době, kdy už zároveň rodič dostane i normální výplatu.
Kvůli pozdějšímu proplácení tak rodiče řeší nejdříve výpadek příjmů a následně jim hrozí, že kvůli dvojité platbě vzrostou v rozhodném období jejich příjmy natolik, že ztratí nárok na příspěvek na dítě.
Vláda proto musela na prvním lednovém zasedání schválit novelu, která řeší tyto další dopady pozdějšího proplácení ošetřovného. Podle důvodové zprávy k legislativní změně ministerstvo předpokládá, že o ošetřovné může žádat až 150 tisíc lidí. Například v prosinci měli úředníci zpracovat přes 103 tisíc žádostí.
„A proto je nepochybné, že bude nutné zpracovávat velké množství žádostí o ošetřovné,“ píše se v dokumentu. Ten zmiňuje i odhady podílu žadatelů – zhruba 20 až 25 procent – kterým se proplatí ošetřovné v jiném měsíci, než by jim byla vyplacená mzda.
Ještě větší podíl pozdějšího proplácení navíc ministerstvo očekávalo u listopadové ošetřovného, které by mělo být propláceno během prosince. Zde resort odhaduje pozdní vyplacení u 30 až 35 procent dávek. A to kvůli menšímu počtu pracovních dní či nutným uzávěrkám v rámci účetního roku na straně zaměstnavatele.
Fakt, že listopadové ošetřovné chodí až po Novém roce, potvrzují i uživatelé ve facebookové skupině ‚Koronavirus - Ošetřovné - chceme 100 %, ne jen almužnu‘. Jedna z diskutujících dokonce hlásí, že teprve v lednu dostala proplacené ošetřovné za říjen.
Měsíc bez příjmů a následně i bez další dávky
Vláda nyní schválenou novelu označuje na svém webu za „pomoc rodinám s dětmi, které jsou ekonomicky ohroženy pandemií covidu-19“.
„Návrh je pojistkou, aby na rodiče s dětmi nedopadly případné negativní vedlejší účinky dlouhodobého čerpání ošetřovného v případě, že čerpají příjmově testované dávky,“ vysvětluje Vladimír Dostálek, vedoucí tiskového oddělení ministerstva.
Příjmově testovanými dávkami jsou například přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Lidé je dostávají, pokud za předcházející čtvrtletí vydělají méně, než je 2,7násobek životního minima rodiny.
Podle něj nelze přesně určit, kolika rodičů by se problém mohl dotknout. Může však jít o tisícovky. Aby se tak nestalo, je podle Dostálka třeba, aby návrh začal platit do konce ledna, a proto byl předložený k projednaní v legislativní nouzi.
Dobře, že se to řeší, tvrdí sociální pracovníci
Podle oslovených expertů na sociální problematiku se takové případy mohly dít i v roce 2020, ovšem nesetkali se s tím. Vládní úpravy si cení.
„Je výborné, že se tím zabývají,“ hodnotí novelu Halka Jaklová, zástupkyně ředitelky ve spolku Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství, která se specializuje na tematiku samoživitelů.
„Už od jara, kdy bylo ošetřovné poprvé odsouhlasené v mimořádné výši, se stává, že jsou platby opožděné a stává se to pořád. Administrativa je složitá, úřednice jsou většinou ženy, také často odcházejí na ošetřovné a čelí karanténě a covidu, takže je není možné vinit,“ dodává Jaklová.
S existenciálními problémy, kdy někteří rodiče mají problém se zaplacením nájmu nebo potravin, se už ovšem setkala sociální pracovnice Jitka Kylišová z Člověka v tísni v Plzeňském kraji.
„Ta nepružnost je v tomto ohledu problematická. Úřady práce jsou zejména ve větších městech zahlcené žadateli, kteří normálně o dávky nežádají,“ upozorňuje Kylišová.
