Bez cizinců zkrachujeme, cupují firmy nápad Maláčové

Agenturní zaměstnanci by mohli tvořit maximálně 10 procent všech pracovníků ve firmách. Radikální návrh na změnu novely zákona o zaměstnanosti, o které minulý týden mluvila ministryně práce Jana Maláčová a ministr vnitra Jan Hamáček, tvrdě kritizují zemědělci, zástupci obchodu i průmyslu.

Politici ČSSD argumentovali ochranou českého pracovního trhu před cizinci a nekalými praktikami agentur práce. Cizinci však podle firem v Česku dělají práci, kterou Češi vykonávat odmítají a trh práce je v bodě, kdy mají české podniky problémy sehnat lidi.

„Je to absolutní krávovina,“ kritizuje plán bez servítek spolumajitel firmy Český chřest, která je největším domácím pěstitelem „bílého zlata“. Na polích v okolí Hostína u Vojkovic v Polabí zaznívá bulharština a ukrajinština. V top sezóně při sklizni využívá farma až 150 nádeníků z těchto zemí. Bez nich by se v žádném případě neobešla.

Firma má šest kmenových zaměstnanců, zvažovaná kvóta by zřejmě znamenala, že firma nemůže využít žádného agenturního pracovníka. „Znamenalo by to likvidaci, a to určitě nejen pro nás. Už by vůbec nemělo smysl podnikat v zemědělství. Kdo sklidí jahody, meruňky, zeleninu?“ ptá se.

Na výpomoci agenturních pracovníků, zejména z Ukrajiny, stojí celé české zemědělství, ale i další sektory ekonomiky.

Nápad odmítla i Agrární komora. „Musíme se ohradit proti tvrzení, že by se tito pracovníci potýkali s horšími pracovními podmínkami než ostatní. Po realizaci podobného plánu by došlo k situaci, že by chyběli lidé, kteří by se starali o zvířata a zajišťovali jejich pohodu a potřeby na každodenní bázi, a také pracovníci na sklizeň,“ reagoval prezident Jan Doležal.

Podle něj by při sklizni kvůli nedostatku lidí došlo k obrovským ztrátám a dalšímu snížení soběstačnosti Česka u některých potravin. Pracovníků v zemědělství je momentálně nedostatek.

Pokud by podobné kvóty byly zavedeny, tak by bylo v pěstování možné pokračovat jen za cenu výrazného zvýšení cen zeleniny o desítky procent, myslí si Šafář z firmy Český chřest. Brigádníky při sklizni odměňuje podle výkonu, v průměru si za den přijdou na 1500 korun. Jedná se však o práci jen na několik týdnů.

„Šli bychom absolutně proti proudu. Firmy v zahraničí brigádníky mohou běžně a bez omezení využívat a někde jsou navíc daňově zvýhodněni,“ dodal Šafář.

Záměr by tak ještě zvýšil importy zahraničních potravin do Česka. „Stanovením kvót na zaměstnávání agenturních pracovníků by mohlo dojít ke kolapsu ve výrobách a nevykrytí objednávek, což by způsobilo nedostatek potravin na pultech a případně by se tím otevřela cesta k dalším levným a méně kvalitním dovozům ze zahraničí,“ domnívá se prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Stejný postoj má Sdružení drůbežářských podniků a také Český svaz zpracovatelů masa. Ostrý direkt poslanci ČSSD schytali také od prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy.

„Návrh paní ministryně mi připomíná nebezpečný experiment, jak dlouho přežije dusící se pacient v případě, že mu kyslík přiškrtíme ještě více. Opravdu bych moc přivítal, kdyby každý člen vlády jednal v souladu s reálným zájmem českých občanů, a ne na základě toho, co může znít dobře v předvolebním období,“ glosoval záměr.

Připomněl, že teď, kdy se ekonomika velmi rychle zotavuje, je největší brzdou dalšího růstu nedostatek zejména personálních zdrojů a je potřeba využít šanci, aby firmy prosperovaly, zaměstnávaly lidi a platily daně. „A právě k tomu potřebují dostatek pracovníků,“ míní Prouza.