Článek
Minimálně devět let zpoždění, náklady sedm miliard eur (180 miliard korun) a přes 11 500 stále ještě neodstraněných závad. To jsou čísla, která v současné době provází stavbu berlínského letiště Willyho Brandta. Projekt spuštěný v roce 2006 měl být původně dokončen v roce 2011. Téměř každý rok se však slavnostní otevření posouvá na pozdější termín. Podle ankety listu Tagesspiegel si tak více než dvě třetiny Berlíňanů myslí, že se letiště nikdy neotevře.
„Jsme si jisti, že v říjnu 2020 otevřeme,“ ujišťuje ředitel letiště Engelbert Lütke Daldrup.
Největší problémy jsou s budováním prvního terminálu, kde chaotické vedení projektu vedlo ke stavbě místností, které vůbec nebyly plánovány, nebo vážným nedostatkům v protipožární ochraně. „Byla to stavební katastrofa,“ připouští Daldrup. Podle něj se nejvíce chyb udělalo v hektické snaze za každou cenu stihnout druhý termín otevření letiště v červnu 2012.
I pokud by se skutečně provoz aerodromu v říjnu příštího roku povedlo spustit, hrozí další problémy. Letiště Willyho Brandta totiž bylo plánované jako náhrada za zastaralá letiště Tegel a Schönefeld. Nový vzdušný přístav však pravděpodobně nebude mít kapacitu na odbavení tolika cestujících a Tegel tak bude pravděpodobně muset prodloužit své působení navzdory tomu, že již nyní jeho provoz umožňuje zvláštní povolení, které má platnost do konce letošního roku.
Letiště známé pod zkratkou BER je tak často přirovnáváno k pražskému tunelu Blanka, jehož otevření bylo také několikrát odloženo a cena stoupla téměř na dvojnásobek. Cena německého projektu stoupla dokonce z původních 2,5 miliardy eur na současných 7 miliard. Z této sumy se již několik let platí například provoz prázdného komplexu. Eskalátory, pásy na přepravu zavazadel a další zařízení musí být spuštěna, jako by šlo o normální provoz, jinak by nebylo možné je znovu zprovoznit.
Letiště tak místo davům turistů čelí jen žalobám od firem, kterým odklady uchází zisk. Například letecká společnost Air Berlin jej žalovala o 48 milionů eur. Lufthansa a další firmy pak s žalobou čekají právě na spuštění provozu. Návrh využít letiště jako dočasné útočiště pro migranty také neprošel. Komplex je tak stále označován za „vzdušný přístav duchů“.
