Článek
Téma v Německu otevřel požadavek čtyřiaosmdesátiletého nizozemského přeživšího holokaustu Salo Mullera. Nizozemský fyzioterapeut a publicista, jehož rodiče byli zavražděni v Osvětimi, loni napsal dopis německé kancléřce Angele Merkelové z CDU. Jménem nizozemských obětí holokaustu v něm žádá, aby se postavilo Německo k věci čelem a aby německý železniční dopravce Deutsche Bahn oběti finančně odškodnil.
S podobným požadavkem už uspěl v roce 2019 v Nizozemsku. Dráhy Nederlandse Spoorwegen vyplatily zhruba 50 milionů eur přibližně 7000 obětem a jejich potomkům.
Ostudné, říká opozice
Do věci teď několik dní před Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu tepe německá opozice. „Je ostudné, že německá vláda a Deutsche Bahn utíkají před povinností odškodnit oběti holokaustu,“ cituje rozhlas RND šéfa poslaneckého klubu opoziční strany Linke Dietmara Bartsche. Politik zdůraznil, že francouzské i nizozemské dráhy už deportovaným lidem odškodnění vyplatily.
Někdejší dráhy třetí říše, Deutsche Reichsbahn, za transporty lidí do německých nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborů jako Osvětim, Treblinka nebo Sobibor dostaly zaplaceno v přepočtu okolo 16 milionů eur. Lidé, kteří nakonec skončili v plynových komorách, navíc cestu z velké části platili ze svého. Na to ve vysílání RND upozornil politik Zelených Konstantin von Notz.
Vláda i dráhy odškodnění odmítají
Poslanec další opoziční strany, Thomas Hacker z liberální FDP, zase mluví o potřebě odškodnění jako „morálním a historickém závazku“. Spolková vláda ale vyplacení odškodnění odmítá. Ministerstvo financí v odpovědi na Mullerův dopis napsalo, že i když byly okolnosti pronásledování strašné, deportace nelze kompenzovat samostatně.
Deutsche Bahn k věci uvedly, že nejsou právním nástupcem Deutsche Reichsbahn. „Je to Spolková republika Německo, která by mohla vyjasnit otázky materiálního odškodnění pomocí mezivládních reparačních dohod a různých zákonů a předpisů pro skupiny lidí zasažených zločiny nacismu,“ stojí v reakci společnosti.
