Berlín chce postavit novou nemocnici jen pro nakažené koronavirem

„Všichni, kdo nejsme experti, jsme pandemii koronaviru podcenili,“ to jsou slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové pro německý deník Bild. V tuto chvíli už ale podle Leyenové všichni vědí, že opatření, která ještě nedávno vypadala velmi přísně, jsou nutná. Jako jedno z nich zmínila včerejší rozhodnutí EK uzavřít vnější hranice EU.

Berlínské úřady oznámily plán vybudovat kompletně novou nemocnici, která by měla městu pomoci v boji proti koronaviru, informuje Deutsche Welle. Měla by mít kapacitu asi 1000 lůžek a sloužit čistě pro pacienty nakažené novým koronavirem. Nikdo zatím nezveřejnil detaily, neví se, kde přesně by měla nemocnice stát ani do kdy by měla být hotová. Posloužit pro ni ale mají prostory výstaviště Messe Berlin a s budováním má pomáhat německá armáda.

Projekt je schválený s tím, že zařízení se má využít pouze v případě, že všechna ostatní v okolí budou plná.

Skupina 15 polských ministrů, kteří museli do karantény, je podle výsledků testů negativní na COVID-19. Do preventivní karantény se ministři odebrali poté, co polská média upozornila, že přišli v prezidentském paláci do kontaktu s delegací Státních lesů. Od zástupce Státních lesů se už dříve koronavirem nakazil ministr životního prostředí Michał Woś.

Polsko dnes oznámilo záchranný balíček v hodnotě 212 miliard zlotých. Částku v přepočtu přesahující bilion a 280 miliard českých korun premiér Mateusz Morawiecki označil za štít pro polskou ekonomiku. „Tohle je náš štít, který nám dá naději, že se všechno brzy zlepší,“ řekl Morawiecki.

Poláci mezitím podle místních médií berou útokem lékárny a vykupují léky. Nejvíce kupují běžné léky proti horečce a bolesti, a to i přesto, že odborníci opakovaně tvrdí, že nic takového proti koronaviru nepomůže. List Rzeczpospolita píše, že odbyt je tak velký, že ho dovozci nestíhají pokrývat. Že by mohly některé léky chybět, připustil i místopředseda lékárnické komory Michal Byliniak.

Slovensko rozšířilo stav nouze ve zdravotnictví. Nová opatření, která začnou platit ve čtvrtek, umožní státu povolat zdravotníky ze soukromého sektoru. Podle odborníků má slovenské zdravotnictví dlouhodobě problém s nedostatkem lékařů i sester.

Techniky na zvládnutí epidemie koronaviru by podle dřívějšího vládního odhadu mělo mít Slovensko dostatek.

Slovensko kromě koronavirové krize řeší i novou vládu. Návrh nových ministrů lídra hnutí OLaNO Igora Matoviče už má na stole prezidentka Zuzana Čaputová. Podle SME Čaputová se jmény souhlasí, nový kabinet bude jmenovat v sobotu.

OLaNO se dohodlo na koalici s dalšími třemi stranami. Matovičovo hnutí bude mít celkem sedm ministrů a premiéra, Jsme rodina dva ministerské posty stejně jako strana exprezidenta Andreje Kisky Za lidi a Svoboda a solidarita obsadí tři ministerská křesla. Tato čtyřkoalice má v nové sněmovně ústavní většinu.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes svůj tým nepochválí. Když na svém Facebooku vysílal živý přenos tiskové konference, na které oznamoval nová opatření, nešel zvuk. „Nevíme, co vlastně oznámil,“ napsal na Twitter maďarský novinář.

V obchodech mezitím podle Hungary Today vrcholí nákupní hysterie. Paniku podle serveru posilují hoaxy šířící se po internetu, jako například falešná zpráva o plánovaném uzavření hlavního města.

Maďarská vláda vyhlásila stav nouze ještě dříve než Česko a postupně přidává další bezpečnostní opatření proti šíření koronaviru.

Rakousko uvolní v přepočtu bilion korun na zmírnění ekonomických dopadů pandemie koronaviru, oznámil to dnes kancléř Sebastian Kurz. „Chceme udělat všechno, co je v lidských silách, abychom zabránili masovému nárůstu nezaměstnanosti,“ řekl.

Jednou z mnoha rakouských firem, které se s problémem nelehce potýkají, je stavební firma STRABAG. Ta už zastavila práci na tisícovce stavenišť po celé zemi. Rozhodnutí v důsledku šíření koronaviru platí minimálně do 22. března. Podle vedení firmy, jejíž akcie se obchodují na burze, nelze zajistit bezpečnou vzdálenost mezi zaměstnanci na stavbách ani plynulé zásobování materiálem. „Po zvážení všech kritérií a s přihlédnutím k firemní odpovědnosti jsme byli přinuceni přijmout toto drastické opatření,“ cituje ORF šéfa STRABAGu Thomase Birtela. Společnost má v Rakousku 11 000 stálých zaměstnanců. K případnému propouštění chce sáhnout s maximální opatrností a citlivostí.