Berbr rozděloval státní dotace po korejsku a z Kanárských ostrovů

Energický šedesátník rozkládá po stole spousty papírů a dalších dokumentů. „Tady je soupis žádostí o dotaci z našeho kraje. Tady potom náš návrh, ve kterém jsme navrhli rozdělení za Pardubický kraj,“ ukazuje Vladimír Janata papír se spoustou položek.

„No a tenhle lístek, na kterém je zmíněno jen 5 klubů a k nim přidělené finanční dotace, mi přivezl rozhodčí Drábek ze soustředění sudích na Kanárských ostrovech. Že to prý takhle Roman Berbr rozhodl,“ vypráví Vladimír Janata, tehdy předseda Pardubického krajského fotbalového svazu.

„Tak jsem tehdy Berbrovi zavolal. Řekl mi: S tebou se vůbec nebudu bavit. A položil to,“ vzpomíná Janata. I jeho další stížnosti byly zbytečné, stejně jako v případě dalších krajských předsedů. O pár měsíců později už tihle muži šéfy fotbalových krajů nebyli, nahradila je jiná, berbrovská sorta činovníků.

Ten příběh je sice už staršího data, konkrétně z let 2012 a 2013, ale stojí za to si ho připomenout. Popisuje období, kdy se za pomoci aktivních rozhodčích, jež oslovila i funkcionářská kariéra, začala v českých regionech budovat pevná mocenská síť Romana Berbra, tehdy ještě řadového člena výkonného výboru fotbalové asociace a šéfa Plzeňského kraje.

I z této pozice ovšem Berbr bezskrupulózně obcházel ostatní tehdejší krajské předsedy a sám diktoval, které malé kluby dosáhnou na státní dotaci. Samozřejmě jen ty, kde pracovali jemu naklonění lidé. I tento mechanismus pomohl následně v regionálních fotbalových volbách Berbrovým lidem jednotlivé kraje ovládnout. Berbrovi přezdívali způsobem, který situaci odpovídal: Náčelník.

Právě díky této struktuře dosáhl Berbr v Čechách postupně prakticky absolutní fotbalové moci a stal se českým místopředsedou Fotbalové asociace ČR. Než se mu povedlo ovládnout naplno i Moravu, byl ale loni v říjnu zatčen. Poté, co byl obžalován z korupce a defraudace, Berbr všechny své fotbalové funkce složil, jeho věrní vazalové v krajích ale zatím ještě své pozice drží. Rozbourat tyto struktury se snaží hnutí F-evoluce v čele s Vladimírem Šmicerem.

Na některých okresech už F-evoluce ve volbách uspěla, jinde zůstávají u moci staré struktury, leckde je situace nečitelná. Vše začnou postupně vyjasňovat volby do vedení krajských fotbalových svazů. A celý proces pak dokončí valná hromada FAČR, která zvolí nového předsedu a nový výkonný výbor. Na programu je 3. června.

Už v sobotu 10. dubna by ale měl svou pozici předsedy Okresního fotbalového svazu v Ústí nad Orlicí obhajovat Michal Blaschke, který je zároveň fotbalovým předsedou v Pardubickém kraji a členem výkonného výboru FAČR.

Seznamte se. Takto nadšeně vítal Blaschke ve svém kraji před časem mládežnický turnaj Ondrášovka Cup, turnaj spojený nyní s podezřením na zneužívání dotací. Policii už ostatně předal celou věc k prošetření Krajský úřad v Hradci Králové.

Ale zpět k Michalu Blaschkemu. Pracuje jako státní úředník, vedl pobočku Úřadu práce a sociálního zabezpečení v Ústí nad Orlicí, později v Lanškrouně. S píšťalkou řídil zápasy i ve třetí lize (ČFL), pamětníci si vybavují, že velmi často dostával delegace na hřiště SK Viktorie Jirny, a to v dobách, kdy se tam nějakou tou penaltou pro domácí rozhodně nešetřilo a soupeři si odtud mnoho bodů vskutku neodváželi.

V roce 2012 fungoval Michal Blaschke coby místopředseda Pardubického krajského fotbalového svazu. A 14. března 2012 dostal od Romana Berbra, z jeho soukromé adresy, mail doslovně tohoto znění, publikujeme ho i s pravopisnými chybami z původního originálu: „Do pátku mě pošlete vybrané kluby zpět na můj mail. Vyberte jen ty zpřízněné a co vás volí. Celková suma musí být mezi 1,5-1,6 mil. Čest.“

Tento skandální úryvek z mailové konverzace se posléze objevil v Pardubickém deníku. Už tehdy případ rozvířil Vladimír Janata, kterého takto Berbr s Blaschkem obešli.

V roce 2013 poskytl Roman Berbr autorovi tohoto článku rozhovor publikovaný v knize Kmotr fotbal. K mailu o vybraných klubech tehdy Berbr řekl: „Máme požadavky na 90 milionů. Stát nám dá 20 milionů. Jak to uděláte? Spočítali jsme si členy, teď to bude jednoduché, Berbr rozděluje peníze v Čechách, Kučera to měl na starosti na Moravě. Pošleme na kraj peníze podle velikosti okresů. A teď přijde ke slovu předseda toho kraje a dál si ty peníze rozdělí, komu chce. Jenže pozor. Soudruh Janata ani v roce 2012 nemá mail, nebere telefon, nic nemá, tak jsme to tam poslali, aby si to oni rozdělili, my jsme na to měli asi tři dny. Jak si to tam rozdělili, je jejich věc. A tím je to vyřešené.“

Ohledně dotazu směřujícího k vyčlenění spřátelených klubů Berbr odvětil: „Tak. Máme spřátelenou Koreu, to je ta Jižní, a tu nespřátelenou, to je ta Severní. A viděl jste, že by stát dal něco na sever, i když je tam hladomor? To je realita, tak to je. Když budete mít stovku rozdělit na 90 a 10, tak mi dáte 10 a svojí manželce 90, to je realita. Já bych nikdy nedal nic nikomu, kdo mi nadává, nic nedělá, žádnou mládež nedělá a furt s něčím otravuje, tak tomu bych nic nedal.“

Tolik svérázný náhled dnes už bývalého fotbalového místopředsedy na to, jak v rámci asociace nakládat se státními prostředky.

Je pozoruhodné, že tato jeho opakovaně publikovaná stanoviska nikdy nezaujala orgány činné v trestním řízení. Tedy až do loňského roku, kdy trestní oznámení ve věci možné korupce při ovlivňování regionálních fotbalových voleb v roce 2012 podal Karel Popper, jeden z lídrů iniciativy Výzva 2021, v níž se angažuje třeba i bývalý mezinárodní sudí Ivan Grégr. Více o ní zde.

Policie na základě toho loni vyslechla několik tehdy odstavených krajských fotbalových předsedů. Mezi nimi i Vladimíra Janatu z Pardubic. „Pak mi přišlo vyrozumění, že policie tento případ odložila,“ říká bývalý šéf fotbalu v Pardubickém kraji.

Z této smyčky tedy Berbr ještě vyklouznul, jeho další skutky spojené zejména s „tlačenkou“ pro klub Slavoj Vyšehrad, už ho ale do vyšetřovací vazby dostaly.

Nicméně bezpochyby nebude na škodu vyslechnout si po všech těch zmatcích i Janatovu ucelenou verzi tehdejších událostí, která se od té Berbrovy samozřejmě liší.

I Janata je bývalý rozhodčí. „Dotáhnul jsem to až do druhé ligy, tehdy první národní. Shodou okolností se mnou tehdy nahoru postupoval i Roman Berbr, ale jinak jsme se moc neznali,“ říká Vladimír Janata, který roky pracoval v oddělení zahraničního obchodu pardubické Synthesie. Paralelně budoval i funkcionářskou kariéru v Pardubickém kraji. Až ho na přelomu let 2012/13 převálcovala nová generace sudích-funkcionářů, která na rozdíl od něj měla k Berbrovi mnohem blíž.

Všechno se točilo kolem státních dotací. „Ty se do regionů rozdělovaly už předtím. Ale v roce 2012 šlo o větší balík. Kluby poslaly na FAČR své žádosti v úhrnné hodnotě 16 milionů. My jsme to pak na kraji upravovali tak, abychom se dostali do nějaké částky, která nám byla přidělena, to bylo něco přes 1,6 milionu. Na Moravě to dělali zrovna tak, když jsem pak viděl to jejich rozdělení, dostaly na Moravě všechny o dotaci žádající kluby nějakou alikvótní částku. My jsme to chtěli udělat taky tak. Jenže u nás v Čechách už panovaly jiné pořádky, jak jsme záhy zjistili.“

Janatův návrh kdosi na Strahově hodil do koše. Místo toho dostal Janatův zástupce Blaschke Berbrův mail s pokynem, ať vybere spřízněné kluby. Ovšem o existenci tohoto mailu se Janata dozvěděl až později. „To se všechno dělo za mými zády.“

Finální „dotační“ seznam zjevně vznikl a k Janatovi se dostal další pozoruhodnou cestou. „Přivezl mi ho ze soustředění rozhodčích na Kanárských ostrovech pan Drábek. S tím, že to Roman Berbr takhle rozhodl.“

Seznam měl jen pět položek a vypadal takhle:

„Co vám budu povídat. Ústí nad Orlicí, to je samozřejmě Blaschke, za Staré Hradiště tehdy ještě hrával Drábek, DFO, to je dívčí klub, tam vždycky něco přihrála Dáša Damková, za Pardubičkami byl nějaký pan Šedivka a za Letohradem zase Blaschke. Prostě všechno jedna parta,“ vypráví Janata celý příběh po letech.

Něco podobného se dělo i v dalších krajích. A tak bylo na zasedání Regionální komise FAČR, kterou tvoří právě šéfové krajů, toho roku celkem „husto“.

„Stěžoval jsem si já, stejně jako ústecký kolega Václav Hartman, jihočeský Milan Haškovec nebo středočeský Pepík Hadraba. Ale nikdo se s námi nebavil. Z FAČR pak přišlo rozhodnutí o přidělení dotace pro Pardubický kraj. A všechno bylo stejné jako na tom papírku, co mi od Berbra přivezl z Kanárských ostrovů Drábek. Jenom Letohrad tam měl místo milionu polovinu,“ vypráví Vladimír Janata.

Pár měsíců nato následovaly krajské fotbalové volby. A na krajské pozice se začali tlačit Berbrovi lidé. „Signály byly jasné. Přijel jsem třeba na volební valnou hromadu do Ústí nad Orlicí. A koukám jako blázen, Blaschkeho tam přijel jako zástupce jednoho z klubů volit Jan Hořejší, to je jeden z nejbližších Berbrových lidí, pracuje léta na Řídící komisi pro Čechy,“ říká Janata.

Mimochodem, Jan Hořejší je ten muž, co podle textu obvinění aktuální kauzy převzal na Strahově 100 000 korun či více od vyšehradského funkcionáře Romana Rogoze. A měl je předat sudímu Robertu Hájkovi, za ovlivnění zápasu Živanice-Vyšehrad. Hořejší ovšem tvrdí, že žádné peníze nikomu nepředával. Trestní stíhání se vůči němu nevede. A na strahovském sekretariátu FAČR, konkrétně na Řídící komisi Čechy pro ČFL a české divize pracuje dál. Více zde.

Ale zpět do prvních týdnů roku 2013. Tehdy Michal Blaschke, i s Hořejšího podporou, vyhrál fotbalové volby v Ústí nad Orlicí, Drahoslav Drábek, „listonoš“ z Kanárských ostrovů, zase na okrese v Pardubicích.

Mimochodem, Drábka si budou mnozí pamatovat coby sudího ligového zápasu České Budějovice – Příbram, kdy domácí funkcionáři opravdu nechápali, proč byla proti jejich týmu nařízena penalta, k níž viděl důvod opravdu jen a jen sudí Drábek. Ten sice vyletěl z ligové listiny, ale tehdejší příbramský funkcionář Roman Rogoz a Berbrův nejbližší spojenec, měl důvod ke spokojenosti. Tři důležité záchranářské body byly v kapse.

Na Drábkovu pozici na okrese to ovšem nemělo vliv. V krajských volbách připravil spolu s Blaschkem Janatův pád. „Já cítil, že Blaschke půjde proti mně. On to pořád popíral. A najednou mi tři dny před volbami volá sekretář: Víš, že si Blaschke podal kandidaturu na předsedu?“

Vladimír Janata tehdy ve volbách prohrál a své působení ve fotbale v tu chvíli nadobro ukončil. „Takhle vznikly ty nové struktury. A s tím já už jsem nechtěl mít vůbec nic společného. Když se loni objevila ta velká Berbrova aféra s ovlivňováním zápasů Vyšehradu a s tou velkou zpronevěrou, vůbec mě to nepřekvapilo. Takhle si to ti noví lidé nastavili, takhle to bohužel fungovalo,“ říká Vladimír Janata.

„Jestli se to může změnit? Doufám, že ano. Důležité bude, jaký zůstane všude poměr nových lidí a berbrovců, kteří se teď samozřejmě ke své minulosti nemají. Třeba takovému panu Jílkovi, co vede fotbal v Jihočeském kraji, já nevěřím ani slovo. To byl ligový rozhodčí a přitom řídil kraj, vždyť takhle to přece nejde,“ míní Janata.

„Jestli můžu novému fotbalovému vedení, ať už bude jakékoli, něco doporučit, tak ať nastaví podmínky, které zamezí kumulování funkcí. Když jeden člověk píská, dělá v klubu, na okrese, na kraji, k tomu delegáta a sedí ještě v různých komisích, tak to opravdu nedělá dobrotu. To je jedna ze základních příčin toho všeho, co jsme tady v uplynulých letech ve fotbale měli. Tak snad se to teď trochu pročistí. Bylo by zbytečné opakovat staré chyby,“ zakončuje Vladimír Janata.