Článek
Severomořská ropa Brent se po krátkodobém koketování s hranicí 70 dolarů za barel vrátila k úrovni 65 dolarů, severoamerická ropa sklouzla pod 60 dolarů za barel. Obchodníky uklidnila rezervovaná reakce íránského režimu na zabití generála Kásima Solejmáního.
„Vzhledem k tomu, že geopolitické napětí dosáhlo podle všeho znovu rovnováhy, celkové podmínky na trhu nahrávají nižším cenám ropy,“ řekl agentuře Reuters analytik Harry Tchilinguirian ze společnosti BNP Paribas. Eskalace sporu mezi USA a Íránem zatím nechává investory víceméně v klidu. Postupně sice přenášejí peníze do bezpečných přístavů, jakým je například zlato, ale pokles cen ropy k původním hodnotám naznačuje, že s velkým konfliktem nepočítají.
Kde se však uklidnění mezinárodního napětí zatím neprojevilo, jsou ceny u českých pump. Ty totiž od silvestra 2019 neznají jiný směr než nahoru, litr naturalu 95 podražil podle posledních dostupných údajů společnosti CCS o 39 haléřů, litr nafty pak o 38 haléřů na litr. Na totemy čerpacích stanic tak možná dorazilo podzimní zdražování ropy, jejíž cena od října do posledního dne roku 2019 vzrostla zhruba o 12 procent. Proti tomuto trendu však hrála koruna, která vůči dolaru posilovala a tím dovoz pohonných hmot zase zlevňovala.
Petrolejáři se brání
„Cena ropy se do konečných prodejních cen u čerpacích stanic promítá vždy s určitým zpožděním. Ropa v posledních třech týdnech prosince 2019 zdražila až na 68 dolarů za barel, tedy zhruba o osm procent. Naopak ceny pohonných hmot v Česku klesaly. U nejprodávanějšího 95oktanového benzinu, kdy začátkem prosince byla cena 32,20 Kč za litr a na silvestra byla 31,92 Kč, litr zlevnil o 28 haléřů,“ upozorňuje Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
Podle něj se cena ropy může vrátit zpět do pásma 60 až 65 dolarů za barel. Pokud by však pokračovala eskalace k nějakému otevřenému vojenskému konfliktu, nelze vyloučit nárůst ceny ropy do pásma 70 až 80 dolarů. „Samozřejmě bude záviset na schopnosti USA nahradit případně další výpadky produkce ropy a také na dalším vývoji kurzu koruny k dolaru,“ upřesnil Loula. Ceny benzinu proto podle něj mohou oscilovat od 31 až po 34 Kč za litr.
„Pokud se bavíme v horizontu dvou, tří či čtyř měsíců, žádný konflikt na Blízkém východě nemá na cenu pohonných hmot v Česku vliv,“ myslí si analytik společnosti Colosseum Tomáš Turna. „Provozovatelé čerpacích stanic krátkodobě využili situace a snaží se zvýšit svoji obchodní marži, aby dosáhli vyššího zisku,“ dodal.
Většina nákladů se nezmění
„Prudkého zdražení se není třeba bát. V Česku se ceny pohnou mnohem méně než například v USA, neboť u nás zhruba 40 procent ceny tvoří fixní spotřební daň. Ostatní náklady (rafinérie, transport) se také nezmění,“ upozornil ČTK na další aspekt ovlivňující tuzemskou cenu pohonných hmot hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. Domnívá se, že nárůst ceny benzinu a nafty by se měl pohybovat do 40 haléřů na litr.
„Rozhodující část ceny pohonných hmot tvoří daňové zatížení dané zákony – a to pevná sazba spotřební daně u benzinů 12,84 Kč za litr, u nafty 10,95 Kč za litr a sazba DPH v procentech (21 %). Její konkrétní výše je pak ovlivněná růstem či poklesem základní ceny,“ potvrdil Václav Loula z petrolejářské asociace. Podle něj stát získá z ceny každého prodaného litru pohonných hmot více než polovinu, v absolutních číslech to za rok dělá zhruba 110 miliard korun.
