Článek
Budou státní zastupitelství po zavedení nového zákona, jak jej prosazuje ministryně Benešová, nadále nezávislými institucemi, nebo podřízenými úřady ministerstva spravedlnosti?
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová má v tomto směru obavy, které vyjádřila v úterním rozhovoru pro Seznam Zprávy. Důvodem je novela zákona o státním zastupitelství, kterou vládě v červnu předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. „Ministerstvo má tendenci podřídit výběr vedoucích státních zástupců ministerstvu,“ uvedla Lenka Bradáčová a dodala, že jde o první krok k omezení nezávislosti žalobců, kvůli níž se před pár měsíci demonstrovalo v ulicích celého Česka.
Největší obava Lenky Bradáčové se týká způsobu, jakým se podle ministerského návrhu má skládat komise, která bude nové vedoucí státní zástupce vybírat.
„Všechny dosavadní předlohy počítaly s tím, že se na jmenování funkcionářů a jejich výběru podílí státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti rovným dílem: soustava státního zastupitelství navrhuje a ministr jmenuje,” říká Bradáčová a vyzdvihuje náhlý obrat předložený v návrhu Marie Benešové: „Nyní poprvé paní ministryně tuto možnost přesouvá na nezávislou – řekla bych ale rádoby nezávislou – výběrovou komisi, kde většinu členů bude jmenovat ministr spravedlnosti.“
Marie Benešová se v reakci na slova Lenky Bradáčové razantně ohradila: „Asi narážela na ty výběrové komise, kde máme složení výběrové komise dva z ministerstva spravedlnosti, dva ze státního zastupitelství a jeden je tam nezávislý soudce,” řekla pro Seznam ministryně. Právě soudce v této komisi přitom není podle Bradáčové a priori nezávislý na ministerstvu.
„Paní Bradáčová má pořád nějaký strach. Asi by se měla více věnovat těm spisům a mít méně strachu,” přechází Benešová do protiútoku a opakuje své dřívější tvrzení, že pražští státní zástupci nepracují podle jejích představ. Benešová na adresu vrchního státního zastupitelství řízeného Bradáčovou letos v dubnu uvedla, že má velké množství zproštěných věcí. „A my to platíme. Náklady na tyto věci, kde byl žalobce neúspěšný, stoupají. Jsem s tím velmi znepokojena,“ prohlásila.
Tuto kritiku ale Bradáčová v pořadu Výzva odmítla: „Za dobu mého působení podalo žalobu na nejvyšší státní zastupitelství 528 osob v rámci té vymezené působnosti, kterou má. Z toho pět procent bylo pravomocně zproštěno, dvacet procent pravomocně odsouzeno a ve zbytku soudy dosud nerozhodly.“
Státní zástupkyně také dala ke srovnání stejnou statistiku Marie Benešové z dob jejího působení na nejvyšším státním zastupitelství před zhruba osmnácti lety. Podle té tehdy bylo 30 procent osob pravomocně zproštěno a pětina případů pravomocně zastavena.
Čas pro reformu není ideální
Bradáčová k novele zákona o státním zastupitelství dodává, že vzhledem k tomu, že je premiér Andrej Babiš trestně stíhaný, je velmi obtížné „připravit reformu tak, aby byla široce vnímána jako důvěryhodná“. „A to vůbec nemluvím o tom, jestli ten úmysl ve vztahu k té reformě je pozitivní, nebo negativní. I ta nejlepší reforma může v této situaci mít problém právě s důvěrou ve vztahu k širokému spektru adresátů,” dodává.
Kritici návrhu kromě způsobu výběru komise nesouhlasí i s pozdější účinností zákona. Benešová chce, aby začal platit od roku 2022. To v praxi znamená, že se tím prodlužuje doba, po kterou ve funkci zůstanou nynější vedoucí státní zástupci. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se po začátku účinnosti novely už nebude moci ucházet o další funkční období.
Vládní novela počítá s tím, že vedoucí státní zástupce může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím kárného soudu. Podle opozice ale účinnost od roku 2022 znamená, že by současný kabinet mohl vedoucí státní zástupce odvolat ještě podle dosavadních pravidel, která rozhodnutí soudu nevyžadují.