Benátky hlasují o samostatnosti. Chtějí skoncovat s masovým turismem

Benátky se skládají z 11 obydlených ostrovů a měly pod kontrolou svou vlastní správu, dokud ji Mussoliniho fašistický režim v roce 1926 nespojil s pevninskou a industriální oblastí Mestre.

Benátčané a jejich sousedé v Mestre půjdou v neděli k referendu o autonomii již popáté. První referendum neprošlo, stejně jako ta další v letech 1989, 1994 a 2003. Přestože atmosféra není zdaleka tak zlá jako před 40 lety, emoce jsou po nedávných ničivých povodních rozbouřené. S rostoucí podporou na obou stranách laguny aktivisté říkají, že při této příležitosti mohou dosáhnout nezávislosti.

Podle zastánců oddělení Benátek od města Mestre je „vytvoření dvou měst místo stávající obce jediným možným řešením pro účinnou správu těchto měst a dosažení skutečné budoucnosti pro celou oblast, která nebude založena na masovém turismu“.

Severoitalské město na laguně minulý měsíc postihly navíc nejhorší záplavy od roku 1966, když voda dosáhla úrovně 1,87 metru nad obvyklou hladinou moře. Ty odhalily, jak jsou Benátky zranitelné, a znovu přiměly úřady k hledání řešení problematických témat jako hromadná turistika nebo skandál s korupcí, který podle Guardianu způsobil vážné zpoždění projektu protipovodňových zábran.

„Jsme přesvědčeni, že tato dvě místa okamžitě potřebují dvě odlišné správy se dvěma odlišnými starosty, protože mají velmi odlišné problémy,“ řekla Maria Laura Facciniová, tisková mluvčí kulturního sdružení Mestre Mia.

„Benátky jsou krásné, ale křehké a vyžadují veškerou možnou pozornost, protože se potýkají s velmi obtížnými problémy. Na pevnině to ale není o moc lepší. Občané odjíždějí, protože to tady není příjemné místo k životu – existuje zde jen málo služeb, obchody se zavírají a město je plné hotelů,“ uvedla Facciniová.

Starosta Benátek Luigi Brugnaro se zásadně staví proti referendu, a dokonce podnikl právní kroky, aby se pokusil o jeho zablokování, a to i přesto, že ve své volební kampani v roce 2015 jej slíbil. Nezávislost by podle něj přišla za obrovskou cenu a trvalo by několik let, než by se byrokratické procesy uvolnily.

Na hlavním benátském ostrově podle Guardianu propaguje referendum pouze šest plakátů. Pokud si někdo pověsil před svůj domov transparent s agitací pro nezávislost, mohl od policie obdržet nařízení, aby transparent odstranil, případně dostat pokutu za „volební propagandu“.

Zastánci autonomie se závistí vzhlíží k poloostrovu Cavallino-Treporti, který se od Benátek oddělil po referendu v roce 1998. „Podařilo se nám více investovat, jsme lépe organizovaní a schopní lépe rozvíjet území,“ řekla starostka města Cavallino-Treporti Roberta Nesto Guardianu. „Nikdo by nehlasoval, aby se vrátil do benátské správy,” dodala.

Velké výletní lodě od září nemohou plout do některých kanálů v centru Benátek. Podle listu Financial Times o tom rozhodly italské úřady ve snaze předejít nehodám a chránit historické město i ekosystém benátské laguny. Lodě vážící přes tisíc tun budou nově nuceny kotvit v přístavech Fusina a Lombardia, aby nevplouvaly do exponovaného kanálu Guidecca, který lemuje náměstí svatého Marka a odděluje čtvrť Dorsoduro od ostrova Giudecca. Právě v něm se stala červnová nehoda.

Návštěvníci Benátek si od roku 2022 budou muset navíc svůj pobyt v oblíbeném městě na laguně rezervovat – dostane se do něj jen omezený počet turistů. Starosta Luigi Brugnaro upřesnil, že „nikomu nebude bráněno do města vstoupit, ale pro ty, co se neohlásí předem, to bude komplikovanější“.

Ve všední dny se za vstup bude platit šest eur (153 Kč), v rušnější dny osm nebo deset eur (245 Kč nebo 255 Kč). Úřady počítají s výjimkami – například pro ty, kteří v regionu bydlí. Pro letošek bylo stanoveno jednotné vstupné tři eura (77 Kč), turisté se prozatím předem hlásit nemusí.