Článek
Podle agentury DPA skupina německých právníků pod vedením jednoho z nejlepších specialistů na obranu obětí proti teroru v Německu Onura Özaty dnes podala stížnost na běloruského prezidenta. Žádají tak federální prokuraturu v západoněmeckém Karlsruhe o zahájení trestního stíhání proti Lukašenkovi a náčelníkům bezpečnostních složek. Trestní oznámení adresované spolkovému státnímu zastupitelství souvisí s použitím násilí proti civilnímu obyvatelstvu v Bělorusku, k němuž došlo během srpnových protestů, které se odehrály po loňských prezidentských volbách.
Právníci zdůrazňují, že za „systematické mučení“ odpůrců v Bělorusku Lukašenkovi ani zaměstnancům donucovacích orgánů žádné právní následky nehrozí. Věří ale, že německé úřady jsou schopné provést nezávislé vyšetřování a skutečné viníky potrestat. Odkazují na takzvanou univerzální jurisdikci, která předpokládá možnost postavit před soud za státní zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané v jiných státech.
Podle německých médií právníci zastupují zájmy deseti Bělorusů. „Naši klienti očekávají, že se Německo prohlásí za zastánce ochrany všeobecných lidských práv,“ cituje advokáty agentura DPA. Podle právníků si jejich klienti stěžovali na mučení, urážky a ponižování, v důsledku čehož každý z nich utrpěl vážné zdravotní následky.
Lukašenko dnes v reakci na informace o stížnosti prohlásil, že jakékoliv pokusy o destabilizaci země tvrdě potlačí, a vyzval své odpůrce přestat s takovými aktivitami, protože jim „odpoví, a to velice tvrdě“. „Chtějí mě odstranit, zabít prezidenta a myslí si, že jim lidé budou tleskat. Nebudou! Zvolí ještě brutálnějšího člověka,“ citovala šéfa státu ruská média.
Svjatlana Cichanouská, jejíž manžel je momentálně ve vězení, podání trestního oznámení na Lukašenka uvítala. „V Bělorusku nikdy nebude beztrestnost a dnešní novinka je toho jasným příkladem,“ uvedla opoziční vůdkyně, která také poděkovala mezinárodním partnerům za pomoc při obraně práv běloruských občanů.
Podle běloruské diaspory v Německu, kterou citovala agentura DW, je podání stížnosti prvním krokem k uznání současného režimu za teroristický. Její představitelé také očekávají, že německý soud uzná Lukašenkův režim vinným ze zločinů proti lidskosti.
V prohlášení adresovaném prokuratuře se uvádí jména více než deseti Bělorusů, více než sto dalších se pod ním v závislosti na reakci státního zastupitelství hodlá podepsat. Jedním z těch, kdo o krutosti Lukašenkova režimu nechce mlčet, je 32letý Valerij Samalazau, jenž po srpnových protestech musel uprchnout do exilu. Ani devět měsíců po nich necítí konce prstů a má poruchy spánku. Po zadržení ho omonovci (příslušníci speciálních zásahových sil OMON – pozn. red.) více než 24 hodin mučili ve vězení, kde spolu s ním v nelidských podmínkách drželi desítky zadržených. Poté, co byl propuštěn, strávil dva týdny v nemocnici s vážným zraněním mozku.
Během srpnových nepokojů byly zadrženy desítky tisíc Bělorusů, několik demonstrantů bylo zabito. Většina opozičních politiků byla uvězněna či donucena k exilu. Před pár dny běloruský soud v Gomelu poslal na šest let za mříže spolupracovníky opoziční vůdkyně Cichanouské. Ti podle obžaloby svolávali nedovolené demonstrace proti režimu. Za organizování protivládních protestů soud již v únoru poslal do vězení také novinářky polské stanice Belsat Kacjarynu Andrejevovou a Darju Čulcovovou. Podle nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna v Bělorusku je 369 politických vězňů, většina z nich byla uvězněna právě během povolebních protestů.
