Běloruská opozice zřejmě přistoupí k vytvoření exilové vlády

Ministři zahraničních věcí Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Litvy, Lotyšska, Norska a Švédska vydali společné prohlášení k běloruské situaci. „V kontextu posledního vývoje v Bělorusku vyjadřujeme velké znepokojení ohledně násilí na protestech, které se odehrávají v odpovědi na podezření kolem volebních podvodů. Velmi nás znepokojují zprávy o fyzických zraněních způsobených demonstrantům.

Prezidentské volby, které se odehrály v Bělorusku 9. srpna roku 2020, neodpovídají mezinárodním závazkům Běloruska, mezinárodně uznávaným standardům demokracie a právního státu a nebyly svobodné a spravedlivé.

Naléhavě žádáme běloruské úřady, aby zastavily pronásledování politických odpůrců, okamžitě propustily všechny nespravedlivě zadržené a dodržovaly lidská práva a svobody. Vyzýváme běloruskou vládu, aby okamžitě zahájila skutečný politický dialog s opozicí, aby nedošlo k dalšímu použití násilí.

Zůstáváme zavázáni lidem Běloruska a budeme pečlivě sledovat další vývoj,“ stojí v prohlášení.

V běloruském Minsku třetí noc pokračují protesty proti zvolení staronového prezidenta Alexandra Lukašenka, přestože vůdkyně opozice Svjatlana Cichanouská odjela ze země. Zatýkání se podle BBC odehrává u stanice metra Puškinova, kam lidé přicházeli položit květiny k místu, kde zahynul demonstrant. Podle verze ministerstva vnitra mu v rukou vybuchla improvizovaná bomba, kterou se chystal vrhnout na policisty.

Na videu TV Nexta je vidět brutální chování policistů k motorkářům.

Policejní zásah si ale ne všichni nechají líbit. Například tato starší dáma se bránila slovy „jdu na procházku“.

Další záběry ukazují nepřiměřenou reakci ze strany policisty. Obuškem zasáhl kolemjedoucí dodávku.

Podle ruského listu Kommersant Lukašenkova mašinerie prakticky nedává protestům žádnou šanci, a tak běloruská opozice zřejmě přistoupí k vytvoření exilové vlády, usilující o uznání podle venezuelského scénáře.

Na sociálních sítích koluje záběr členky volební komise, která vylézá s okna s taškou. Spekuluje se, že v ní byly hlasy pro opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou.

Běloruské ministerstvo zahraničí podle státní agentury Belta vyzvalo zahraniční partnery, aby se pokusili porozumět dění v Bělorusku „objektivně, realisticky, bez emocí a bez uspěchaných prohlášení“.

Běloruská diplomacie tak reagovala na prohlášení Evropské unie, která prohlásila, že nedělní prezidentské volby v Bělorusku „nebyly ani svobodné, ani spravedlivé“, a pohrozila sankcemi.

Dva běloruští policisté zatkli patnáctiletého protestujícího a kolemjdoucím vyhrožovali ručním granátem. Teenagera potom odvlekli do dodávky.

Na videu z běloruského města Brest, které se šíří sociálními sítěmi, je vidět drsný střet protestujících s policisty.

V jiných částech Běloruska vytahují policisté demonstranty z jejich aut.

EU vyzvala běloruské představitele ke „skutečnému dialogu“ se společností s cílem předejít dalším násilnostem.

Borrellův mluvčí dnes uvedl, že Bělorusko má být na pořadu neformální schůzky ministrů zahraničí EU, která se bude konat 27. a 28. srpna v Berlíně. Ministři by mohli připravit rozhodnutí pro šéfy států a vlád, kteří se sejdou 24. a 25. září v Bruselu, dodala AFP.

Evropská unie v prohlášení vydaném ve jménu 27 členských států uvedla, že nedělní prezidentské volby v Bělorusku „nebyly ani svobodné, ani spravedlivé“, a pohrozila sankcemi. „Důkladně přezkoumáme vztahy mezi EU a Běloruskem,“ píše se v dokumentu. Komuniké v této souvislosti zmiňuje možné zavedení sankcí proti představitelům režimu zodpovědným za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes podle agentury AP uvedl, že sedmadvacítka důkladně přezkoumá své styky s Běloruskem, posoudí počínání běloruských úřadů a případně rozhodne o opatřeních proti osobám zodpovědným za přehmaty a násilí. Běloruský lid podle něj ukázal, že chce změnu.

AP připomněla, že EU v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na zmizení odpůrců autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Většinu sankcí EU zrušila v roce 2016 poté, co Lukašenko propustil na svobodu skupinu politických vězňů.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyzval běloruské úřady, aby co nejdříve propustily na svobodu ruské novináře, které policie zadržela během rozhánění masových protestů po prezidentských volbách. Šéf německé diplomacie Heiko Maas na společné tiskové konferenci s Lavrovem vyzval Minsk k osvobození všech zadržených.

Lavrov podle listu Vedomosti upozornil, že ruské ministerstvo zahraničí sleduje situaci nejen novinářů z ruských médií, ale zajímá se i o osud Maxima Solopova ze serveru Meduza, sídlícího v Lotyšsku. „Zpravodaj Meduzy je pro nás především ruský občan. A jako občan Ruska je samozřejmě pod naší ochranou,“ řekl Lavrov. Vedomosti dodaly, že už v neděli se objevily informace, že Solopov byl zmlácen a zatčen, ale od té doby o něm už žádné další informace nejsou.

Rozhlasová stanice Svoboda na svém webu uvedla, že v Minsku se od neděle pohřešoval i reportér opoziční televize Belsat (vysílající z Polska), který byl spoluautorem reportáže o „ženách blízkých Lukašenkovi“. Dnes se našel v policejní cele. Neznámý ale zůstává osud Solopova z Meduzy, jakož i šéfredaktora listu Naša niva Jegora Martinoviče či zpravodaje ruského serveru Znak.com Nikity Teliženka.

Sám Belsat upřesnil, že běloruská policie zadržela šest spolupracovníků této stanice, kterou financuje polské ministerstvo zahraničí.

V běloruském Minsku třetí noc pokračují protesty proti režimu staronového prezidenta Alexandra Lukašenka. „Policisté zasahují s novou silou. Zatýkání začalo. Jsou slyšet také výbuchy, podobné ohlušujícím granátům, ale k potyčkám dosud nedošlo,“ hlásí opoziční server Belorusskij partizan s odvoláním na informace ze sociálních sítí.

Soupravy metra podle něj nezastavují na sedmi zastávkách ve čtvrtích, které se staly hlavním dějištěm střetů policie s demonstranty. U každého východu z metra hlídkují těžkooděnci. Bělorusové podle serveru také hlásí vypínání mobilní sítě v hlavním městě. V přístupu k vládním budovám a Lukašenkově rezidenci brání policejní kordony.

Server Tut.By na sociálních sítích informuje, že lékaře minských nemocnic šokovala těžká zranění demonstrantů, s jakými se ještě nesetkali. Ministerstvo zdravotnictví připustilo, že během dvou nocí protestů bylo zraněno na 200 lidí a v některých případech byly nutné operace.

Úřady v Bělorusku vypínají internet a pokoušejí se blokovat sociální sítě. Podle opozičního serveru Belorusskij partizan tak činí i ve snaze znemožnit šíření protokolů o výsledcích z volebních místností, které „svědčí o tom, že Lukašenko si přivlastnil cizí vítězství“. Tam, „kde počítali hlasy poctivě, opoziční kandidátka získala dvakrát více hlasů“, poznamenal server s odvoláním na fotokopie protokolů volebních komisí.

V návrhu programu schůze se po odpoledním jednání senátního organizačního výboru objevil ještě návrh usnesení k aktuální situaci v Bělorusku. V Bělorusku se po nedělních prezidentských volbách, které podle oficiálních výsledků vyhrál drtivě dosavadní prezident Alexandr Lukašenko, konaly opoziční demonstrace. Tisíce lidí vyjadřovaly nespokojenost s výsledkem voleb a podezření z jejich falšování. Běloruské bezpečnostní síly tyto demonstrace tvrdým způsobem rozehnaly.

Policie zasáhla i proti těm, kteří přinesli květiny na místo, kde zemřel jeden z demonstrantů, informoval o tom ruský server Meduza.

„Bělorusové, apeluji na vás, na vaši obezřetnost a respekt před zákonem. Nechci krev a násilí. Žádám vás, abyste nekonfrontovali policii, nechoďte ven na náměstí, abyste neohrozili vlastní životy. Starejte se o sebe a své milované,“ řekla Cichanouská pod evidentním nátlakem ve videu zveřejněném běloruskými úřady.

Státní úřady zveřejnily video, kde opoziční kandidátka čte z papíru prohlášení, ve kterém mimo jiné nabádá lidi, aby nevycházeli do ulic.

Zástupy lidí odešly ze zaměstnání a míří domů. Připojili se ke stávce. Nejvíc podobných videí se na sociálních sítích objevuje z hlavního města Minsku.

Společnost Zeveta Ammunition z Bojkovic na Uherskohradišťsku dnes na dotaz ČTK odmítla, že při povolebním zásahu běloruské policie proti demonstrantům mohly být použity zásahové výbušky, které vyrábí. V prohlášení zaslaném ČTK to uvedlo vedení podniku. Server iRozhlas.cz informoval, že Česko podezření na možné použití zábleskových granátů české výroby v Bělorusku vyšetřuje, a uvedl, že v Česku tyto výbušky vyrábí právě Zeveta.

Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská se slzami v očích natočila vzkaz, ve kterém říká, že „žádný život nestojí za to, co se tady děje“. Svůj odchod do zahraničí komentovala slovy, že ji jistě mnoho lidí pochopí i odsoudí, ale byla postavena před velmi těžkou volbu.

Bělorusové mají právo na svobodu a demokracii. Novinářům to dnes v reakci na povolební vývoj v Bělorusku řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Očekává iniciativu Evropské unie ohledně dalšího postupu poté, co polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval ke svolání mimořádného summitu.