Článek
Očekávala se takto tvrdá reakce Bělorusů na prezidentské volby?
Určitě se neočekávala. V podstatě všichni analytici i Bělorusové se shodovali na tom, že volby proběhnou jako vždycky. Že Lukašenko vyhraje, o tom se vůbec nepochybovalo. Odhadovalo se 70-80 procent, což i potvrdily ty oficiální výsledky. Očekávalo se také, že nějaké protesty proběhnou. Opravdu ale nikdo nečekal tak obrovskou vlnu demonstrací, takovou vlnu reakcí běžných Bělorusů, ani tak ostrou reakci ze strany policistů. V této chvíli je hlášen jeden mrtvý. Situace opravdu vyeskalovala a tu gradaci nikdo nečekal.
Vývoj v Bělorusku sledujeme online
Vysvětlujete si, proč taková eskalace nastala?
Je to náladou v celé společnosti. Už delší dobou můžeme sledovat, že jsou Bělorusové „tak trochu někde jinde“. Byli totiž vždycky hodně pasivní, aktivizovali se jen před volbami, a to jen určitá část společnosti. Letos je to výjimka. Kvůli ekonomické krizi, naladění ke vztahu s Ruskem a samozřejmě i kvůli koronaviru. Lidé čekali, že se k tomu vláda postaví čelem a nebude to zametat pod koberec. To je to, co lidi dostalo do ulic, a to i ty, kteří se o politiku běžně nezajímali. Prezidentskými volbami celá situace vygradovala, lidé jsou z Lukašenka unavení. Mají pocit, že se řítí do propasti a chtějí změnu.
Jak se vlastně o událostech informuje, když v zemi pořádně nefunguje internet?
Očekávalo se, že internet bude kolabovat. Mluvilo se o tom, že úřady plánují už před volbami vypnout internet. Nakonec v průběhu neděle nefungoval mobilní internet a informace se předávaly přes SMS a telefony, domácí internet většinou fungoval a tak se dostávaly zprávy ven.
Viděli jsme spoustu záběrů z Minsku, ale jak to vypadá po celé zemi?
Dřív se protesty omezovaly na Minsk. Tentokrát protesty byly i v malých městech. V neděli protesty hlásilo asi 20 měst. To je na Bělorusko velké. Například v jednom městě vyšlo na dva tisíce protestujících. Na ně bylo ale jen šest policistů. Lukašenko je stáhl do Minsku, protože tam očekával nápor. Většina sil byla v Minsku a v malých městech neměl kdo usměrňovat demonstranty.
Co protestujícím hrozí? S jakým rizikem jdou do ulic?
Myslím si, že nad tím nyní tolik nepřemýšlejí. Demonstrace jsou po celé zemi. Informace se tedy mění a situace je nepřehledná. Mám ale zprávy asi o 600 zatčených, nepočítám do toho lidi, kteří byli zatčeni ještě před volbami. Cely jsou přeplněné. Zatčené už umisťují do různých kulturních domů a podobně. Hrozí jim tresty podle paragrafů za výtržnictví a účast na nepovolené demonstraci, případně za použití násilí na úřední osobě. Některé soudy probíhaly rovnou v noci. V podstatě se to týká opravdu velkého množství lidí.
Je to tedy strategie vlády, dostat organizátory demonstrací co nejrychleji za mříže.
Myslím si, že zásah ze strany úřadů není tolik koordinovaný. Nepočítaly s tím, mají málo lidí, zvlášť v regionech. Protesty také nejsou řízené z jednoho místa, probíhají živelně. Někteří občané v tom daném městě se rozhodnou, obvolají kamarády a říkají si, že tentokrát si to už nenechají ukrást. Zároveň, jak jsem zmínila, nefunguje pořádně internet, nemohou se příliš dorozumívat přes klasické komunikační kanály. Navíc opoziční média měla výpadky.
Podle vás si tedy lidé říkají, že „teď už si to nenechají ukrást“. Nastane tedy tentokrát podle vás ta změna?
Je to velice nepředvídatelné. Ještě nikdy jsme ale za posledních 26 let nebyli v Bělorusku ničeho takového svědky. Tento proces, i když to srovnám s historickým vývojem v jiných zemí, je opravdu nepředvídatelný. Ještě v neděli večer jsem se bavila s jedním analytikem a říkali jsme si, že to tímto končí. A už za půl hodiny nám přišla informace o obrovské demonstraci v Minsku a policejním násilí.
Dnes je pondělí, lidé šli do práce. Spousta pracujících po celé zemi právě přemýšlí, zda vstoupit nebo nevstoupit do stávky. Štáb Svjetlany Cichanouské ještě neřekl, jaké konkrétní budou jejich kroky, že si počkají na konečné oficiální výsledky, které mají být až 14. srpna. V tuto chvíli se nedá říct, co se bude dít.
Objevila se dokonce zpráva, které ale zatím nevěřím, že Lukašenko opustil zemi, že letadlo, které je spojeno s rodinou Alexandra Lukašenka, v neděli v noci odletělo do Turecka. Této informaci bych nevěřila, ale objevila se v mediálním prostoru.
Když se vrátím k těm stávkám, podle zatím nepotvrzených informací se do stávky zapojí pracovníci největší běloruské ocelárny. Je to podle vás právě ten další důležitý krok?
Přesně tak, to je další krok od živelných protestů na ulicích k organizovaným stávkám velkých podniků, na kterých stojí běloruská ekonomika - a je to Lukašenkův elektorát a drží jeho režim. Spoustu velkých podniků je stále v držení státu, neproběhla tam žádná privatizace. Když se takhle velká skupina lidí rozhodne stávkovat, je to obrovský tlak na režim. Na vrchu ale samozřejmě stojí ozbrojené složky a armáda. Což je otázka - zatím to nevypadá, že se postaví na stranu demonstrantů, ale jsou jedinci, kteří už tento akt udělali. Stále se však jedná o jedince. Už o nich momentálně nejsou zmínky, takže pravděpodobně byli zadrženi.
Jak to vypadalo ve volebních místnostech, kde se ještě sčítaly hlasy, ale na ulicích už propukly boje?
Velmi zajímavé jsou informace z běloruské ambasády v Praze. Zveřejnila oficiální výsledky, kdy Lukašenko získal 22 procent a Svjatlana Cichanouská zvítězila. To je velmi překvapivé. Konal se tu exit poll, který organizovali běloruští dobrovolníci. Výsledkem bylo 98 procent pro Cichanouskou a 2 procenta pro Lukašenka. Je z toho ale vidět, že ambasáda v Praze pravděpodobně zveřejnila opravdu reálné výsledky voleb. A k tomu asi 6 volebních okrsků v Minsku také zveřejnilo výsledky, ve kterých s přehledem vyhrála Cichanouská. Podle mě se už vědělo, co se bude dít a snažili se tím vyjádřit podporu demonstrantům. Bohužel se to ale nerozšířilo po celé zemi.
Ale je to také hmatatelný reálný důkaz toho, že volby neproběhly legitimně.
Přesně tak bych to také interpretovala.
