Putin slíbil Lukašenkovi pomoc se zajištěním bezpečnosti v zemi

Grasalkovičův palác nebo též Prezidentský palác v Bratislavě se rozsvítil ve znamení solidarity s protestujícími v Bělorusku.

V televizním projevu to oznámil běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Podle agentury Reuters je možné, že jde o odpověď na Lukašenkovy obavy z vojenských cvičení v sousedních zemích Polsku a Litvě, na něž pohlíží jako na zbrojení. Tah může také vzbudit dojem vnějšího ohrožení, který by legitimizoval případný zásah z ruské strany.

Protesty, které dnes začaly souběžně s rozloučením s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím, pokračují i v noci.

Ruský prezident Vladimir Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá. Podle státní tiskové agentury Belta to dnes prohlásil běloruský prezident Alexander Lukašenko. Řekl rovněž, že jej znepokojují vojenská cvičení v sousedních zemích Polsku a Litvě, na něž pohlíží jako na zbrojení. Prohlášení učinil jen několik hodin poté, co s Putinem telefonoval ohledně situace ve své zemi, kterou již týden zmítají protesty proti výsledkům prezidentských voleb, jež demonstranti považují za zfalšované.

Do budovy běloruské televize, před kterou jsou shromážděni protestující, vstoupili příslušníci zásahové jednotky OMON. Na videu, které na Twitteru sdílel server tut.by, je vidět šestice mužů s obušky.

Zhruba čtyři stovky lidí se dnes odpoledne vydaly z pražského Klementina na protestní pochod kvůli situaci v Bělorusku po prezidentských volbách.

Bělorusko stojí za všech okolností o další dialog s Evropskou unií, uvedlo v sobotu podle agentury RIA Novosti běloruské ministerstvo zahraničí. Sedmadvacítka Bělorusko za jeho násilné potírání povolebních protestů tvrdě kritizovala a chystá se vůči němu zavést sankce. Prezident Alexandr Lukašenko dnes zdůraznil, že země chce kritickou situaci řešit sama a nepotřebuje žádné prostředníky ze zahraničí.

Premiéři pobaltských zemí dnes Minsk vyzvali, aby uspořádal nové volby, které budou „svobodné a spravedlivé“. Šéfové estonské, litevské a lotyšské vlády se domnívají, že na transparentnost nového hlasování by měli dohlížet mezinárodní pozorovatelé, napsala agentura Reuters.

Lukašenko tvrdí, že protesty jsou řízené z ciziny, a dnes znovu zopakoval, že země nestojí o jakoukoli pomoc ze zahraničí a chce současnou situaci vyřešit sama. „Naši zemi nikomu nevydáme,“ řekl prezident podle agentury Belta.

Štáb Cichanouské, která nedlouho po vyhlášení předběžných výsledků na nátlak úřadů odcestovala do Litvy, začíná organizovat koordinační radu, jejíž cílem bude umožnit předání moci v zemi. Agentuře TASS to potvrdil právník štábu Maxim Znak

„Začali jsme přijímat přihlášky, do rady bychom chtěli získat nejváženější Bělorusy,“ upřesnil právník. Iniciátoři rady o tomto víkendu plánují obdržené návrhy zpracovat a v pondělí přijmout společné rozhodnutí. Podle Znaka si rada neklade politické cíle. „Bavíme se jen o vytvoření bezpečných podmínek pro předání moci,“ upřesnil právník.

Tisíce demonstrujících skandují jméno opoziční kandidátky Svjatlany Cichanouské.

Více než čtyři stovky lidí se dnes odpoledne sešly u pražského Klementina na demonstraci kvůli situaci v Bělorusku po volbách. Účastníci se pak vydali na pochod, který povede přes Karlův most a Nerudovu ulici na Hradčanské a posléze Loretánské náměstí k budově ministerstva zahraničních věcí. Jsou mezi nimi i zástupci Pirátů nebo předseda a místopředseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář a Benjamin Roll. Lidé drží transparenty s českými, anglickými i ruskými nápisy, například „Lukašenko není náš prezident“ nebo „Zastavte násilí“. U Klementina byli i jednotlivci, kteří naopak Lukašenkovi transparentem vyjadřovali podporu.

Tisíce lidí se dnes v běloruské metropoli Minsku přišly rozloučit s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím. Další lidé se začínají shromažďovat na náměstí Nezávislosti, kde je plánován další protest proti falšování výsledků prezidentských voleb z 9. srpna. Podle agentury TASS v ulicích zatím nejsou vidět příslušníci speciálních sil ani jiných ozbrojených složek.

Mnoho shromážděných lidí drží v rukou historickou bílo-červenou vlajku nebo květiny, další mají ručně nadepsané transparenty. Na místě nejsou jen obyvatelé Minsku, ale i dalších běloruských měst.

Podle platformy Nexta, jíž demonstranti využívají ke koordinaci protestů, se ke stávce připojili i zaměstnanci mezinárodního Minského letiště a letecké společnosti Belavia.

„Tyto problémy by neměly zneužívat destruktivní síly k tomu, aby poškodily oboustranně prospěšnou spolupráci mezi oběma zeměmi v rámci Svazového státu,“ uvedl v prohlášení po telefonátu prezidentů Alexandra Lukašenka a Vladimira Putina Kreml. Kreml poté uvedl, že obě hlavy státu vyjádřily naději, že současnou krizi se podaří brzy vyřešit.

Na plzeňské radnici na centrálním náměstí Republiky dnes zavlála historická běloruská vlajka - rudý pruh uprostřed dvou bílých vodorovných pásů. Vyvěsil ji primátor Martin Baxa (ODS) a jeho náměstek Michal Vozobule (TOP 09) na podporu občanům Běloruska protestujícím proti výsledkům prezidentských voleb. Na budově magistrátu bude vlajka asi týden, řekl v sobotu Baxa ČTK. Původní běloruskou vlajku vyvěsili v pátek také v Brně.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se dnes telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním projednal situaci v Bělorusku.

Na travnaté ploše u stanice metra Puškinova v centru Minsku se opět sešly tisíce lidí a sedmým dnem pokračují v protestech. Ve 12:00 proběhla minuta ticha za demonstranta Aljaksandrem Tarajkouským, který po střetu s policií před třemi dny zemřel právě na tomto místě. Úřady tvrdí, že muž zemřel při pokusu hodit výbušninu na představitele bezpečnostních sil, o skutečné příčině jeho smrti ale panují pochybnosti.

Ruský opoziční server Novaja gazeta píše, že podle očitých svědků muž žádnou výbušninu v rukách nedržel, po sítích se navíc šíří video, na němž policisté zastřelí osobu, kterou má být právě Tarajkouský. Otec zemřelého médiím sdělil, že mu před pohřbem nebylo dovoleno podívat se na synovo tělo.

Následně by se dav měl vydat na společný průchod městem, který organizátoři označují za „nejmasivnější v historii Běloruska“.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že se chystá situaci v Bělorusku projednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informuje agentura TASS. Záměr Lukašenko vysvětlil tím, že dění v Bělorusku se podle něho týká celého postsovětského prostoru.

Bělorusové měli v prvních povolebních dnech o demonstracích jen málo informací, převážně proto, že v zemi mobilní sítě i internet fungovaly jen velmi sporadicky. „Z ciziny nám vypínají internet, aby vyvolali nespokojenost obyvatel. Jestli internet funguje špatně, není to naše iniciativa, je to z ciziny,“ tvrdil Lukašenko.

Pozoruhodné ale je, že nefungoval např. nezávislý server Tut.by, zatímco poruchy nijak nepostihly státní agenturu Belta či prezidentův web, na kterém se objevily gratulace od ruského vůdce Vladimira Putina.

„Vypnutím internetu udělaly úřady obrovskou chybu,“ řekl ruské redakci BBC šéf Nexty Roman Protasevič, který žije v Polsku, kde zažádal o politický azyl. „Telegram sdružuje téměř všechny Bělorusy, kteří se pokouší v ulicích něco změnit,“ dodal.

Nespokojení občané tak byli nuceni najít jiné zdroje informací. Jedním z nich je kanál Nexta na populární platformě Telegram, která šifruje komunikaci uživatelů. Během několika hodin v průběhu volební noci vzrostlo její publikum o 100 000 uživatelů. Po pěti dnech protestů účet Nexta v aplikaci Telegram sledují téměř dva miliony lidí.

V aplikaci se tak šíří informace o rozmístění policistů, stávkách napříč Běloruskem, účastníci demonstrací se mohli dozvědět i cenné rady o tom, jak se při protestech chovat. Kromě informování kanál sehrává klíčovou roli při koordinaci protestů. Zavedená opoziční média ale varují, že zprávy na platformě Nexta jsou často převzaté ze sociálních sítí a jejich původ je problematické ověřit.

Podle platformy Nexta, jíž demonstranti využívají ke koordinaci protestů, se ke včerejší stávce připojili zaměstnanci téměř stovky podniků po celém Bělorusku. Bez zásahu policie se obešel pochod dělníků z Minského traktorového závodu MTZ před sídlo vlády, kde se tisíce demonstrantů domáhaly Lukašenkova odstoupení a přepočítání hlasů či vypsání nových voleb. Stávkující osazenstvo MTZ, který patří k největším podnikům v zemi, se před tím marně pokoušel uklidnit premiér Raman Halaučanka.

V čele kolony asi 3000 dělníků byl k vidění transparent „Nejsme ovce, nejsme dobytek, ale dělníci MTZ. Není nás 20 lidí, ale 16.000!“ Některé vojáky, kteří před sídlem vlády vytvořili kordon, objímala děvčata, která je obdarovala kyticemi.

Vrácení zadržených Rusů do vlasti svědčí o tom, že Lukašenko už není v pozici, aby mohl pomýšlet na nějaké uzavírání obchodů s Moskvou „jako rovný s rovným“ ohledně osudu těchto rukojmích, usoudil naopak v rozhlasové stanici Kommersant FM politolog Pavel Salin. „Lukašenko si teď neláme hlavu, zda mu Vladimir Putin odpustí, anebo ne. Na to nemá čas myslet. Lukašenko teď řeší úkol svého politického a možná i fyzického přežití,“ odhadl. Podle politologa až dosud byli na běloruské scéně jen dva hráči: Lukašenko s loajální částí státní byrokracie a Moskva s druhou částí státního aparátu. Ale situace se mezitím zcela změnila a teď je na scéně mnohem více hráčů, včetně Západu a Číny, a karta zadržených žoldnéřů v situaci masových protestů zcela ztratila svou hodnotu.