Článek
Odvetná opatření proti Evropské unii jsou podle Ramana Haloučanka hotová. Premiér v rozhovoru pro televizní stanici Belarus-1 navíc poznamenal, že Minsk doufá, že na ně Západ neodpoví s další vlnou vlastních postihů. O závěrech rozhovoru informovala ruská agentura TASS i běloruská média.
„Stále doufáme, že se horké hlavy zchladí a zváží mimo jiné i zájmy svého podnikání v Bělorusku,“ pronesl předseda tamní vlády. Na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku se lídři zemí EU shodli už během summitu na konci měsíce května. Počínaje sobotním dnem například začal platit zákaz pohybu běloruských letadel nad územím evropského bloku.
„Pokud by byla zanalyzována prezidentova prohlášení na všech mezinárodních platformách v posledních desetiletích, jejich hlavní myšlenkou vždy bylo: Chceme mír a klid v regionu,“ pronesl Haloučanko s tím, že země pro takový přístup udělala maximum. „Pokud však jde o škodu způsobenou našim společnostem, máme plné právo na její náhradu. Balíček opatření v reakci na sankce je připravený.“
Předseda vlády během rozhovoru také upozornil na skutečnost, že v zemi působí velké množství zahraničních podniků, a to včetně těch, které pocházejí ze států, jež vůči Bělorusku uplatňují obzvláště nepřátelskou politiku. „Mohou přijít o náš trh. (…) Byl bych rád, kdyby západní politici přemýšleli o osudu podniků.“
Země se podle Haloučanka bude muset obejít bez západních produktů i technologií, je ovšem připravena se přeorientovat, informovala běloruská provládní agentura Belta. „Technologická mezera je nyní minimální, existují pouze velmi exkluzivní věci, jejichž monopol patří Západu,“ sdělil premiér. Země je údajně odhodlána přejít například na asijské technologie, které se „v posledních desetiletích pohybovaly kupředu mílovými kroky“.
Čína je prý v Bělorusku schopna pokrýt 90 % všech amerických i evropských technologií a vyzdvihnutí se v rozhovoru dočkalo i Rusko. S jeho pomocí by podle Haloučanka mělo dojít k úplnému nahrazení případných ztrát na trhu. Občanům, kteří budou sankcemi zasaženi, by pak měla být poskytnuta podpora ze strany státu.
Vody mezi EU a Běloruskem rozvířila událost z 23. května, kdy Lukašenkův režim donutil v Minsku přistát civilní letadlo, na jehož palubě se nacházel „nepohodlný novinář“ Raman Pratasevič. Ten cestoval z řeckých Atén do litevského Vilniusu, jakmile však stroj dosedl v hlavním městě Běloruska, byl i s přítelkyní zadržen.
Šestadvacetiletý novinář měl být následně trýzněn a ve čtvrtek se dokonce objevil v běloruské státní televizi, kde se přiznal k organizování běloruských protestů a vyjádřil respekt tamnímu prezidentovi. Za vynucené a zjevně zmanipulované jeho vystoupení označilo i české Ministerstvo zahraničí.
„Z našeho pohledu je důležité, aby sankce vůči Bělorusku nepostihovaly běžné běloruské občany, ale byly cílené výhradně na A. Lukašenka a další odpovědné osoby, které prostřednictvím brutálních represí pomáhají udržovat jeho autoritářský režim u moci,“ stojí mimo jiné v prohlášení instituce. Český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek by se ve středu měl setkat s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.
