Bělorusko stupňuje tlak na média. V ohrožení už jsou i čtenáři

Představte si, že se ráno probudíte, zapnete si mobil, abyste se podívali, co je nového a začnete číst zprávy. To, co je pro mnohé ranní rutinou, může pro Bělorusy představovat hrozbu vězení. Belsat a další opoziční média jsou totiž podle tamních úřadů extremistickými skupinami a pouhé sledování jejich obsahu dělá z obyčejných občanů extremisty hodné trestního stíhání.

Televizní stanici Belsat označil běloruský soud za extremistickou už v červenci. Běloruská televize financovaná a vysílající z Polska obsáhle informovala o demonstracích proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi po loňských volbách. Běloruské úřady následně zablokovaly její webové stránky a účty na sociálních sítích. Těm, kteří sdílejí obsah „extremistických“ médií, pohrozily pokutou i odnětím svobody.

Teď běloruské úřady v boji proti Belsatu přitvrzují. Kanál je oblíbeným zpravodajským zdrojem těch, kteří bedlivě sledují kroky opozice proti Lukašenkovu režimu. V pondělí odsoudily k 15 dnům odnětí svobody novinářku Belsatu Irynu Slaunikawovou společně s jejím manželem za to, že na svém facebookovém profilu přechovává extremistické materiály. Těmi měly být odkazy na publikace Belsatu a dalších médií, jejichž obsah běloruské orgány označily za extremistický.

Belsat navíc ve středu na svém webu informoval o tom, že běloruské ministerstvo vnitra ve svém oficiálním kanálu na sociální síti Telegram uvedlo, že v Bělorusku zakazuje „činnost skupiny občanů sdružených prostřednictvím webových stránek Belsat“.

O jaké konkrétní stránky se jedná, ministerstvo vnitra neuvedlo. Účast v „extremistických skupinách“, za kterou tamní úřady považují i odběr obsahu daného média na sociálních sítích, je ovšem v Bělorusku trestně stíhatelná a ohrožení tak můžou být všichni, kteří sledují média nepohodlná režimu.

Podle Běloruské asociace novinářů může být cílem rozhodnutí ministerstva vnitra „konečně vytlačit běloruské novináře, kteří spolupracují s televizí (Belsat), tím, že budou čelit hrozbě trestního stíhání za pouhou skutečnost, že s ní spolupracovali“.

Stíhání za extremistickou aktivitu teď v Bělorusku může hrozit i běžným občanům. Extremistického činu se přitom mohou dopustit velmi jednoduše. Stačí, že se například přihlásí k odběru jednoho z více než 170 telegramových kanálů (komunikačních prostředků, který umožňuje vysílat zprávy neomezenému počtu odběratelů, pozn. red.), který tamní úřady vedou jako extremistický. Na základě toho mohou být označeni za členy extremistických skupin a čelit trestní odpovědnosti.

Vyplývá to nejen z nedávného prohlášení Vjačeslava Arlouského, který je představitelem Hlavního odboru ministerstva vnitra pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. Ten podle Belsatu uvedl, že správci a účastníci telegramových kanálů a skupin, které orgány činné v trestním řízení považují za zvláště aktivní v oblasti „protistátní činnosti a ohrožování bezpečnosti státu“ mají být podle něj trestně odpovědní za extremistickou aktivitu. Do vězení se přitom mohou dostat až na 7 let.

Nová vládní rezoluce, která má za cíl bojovat proti „extremismu a rehabilitaci nacismu“ vešla v Bělorusku v platnost 14. října poté, co ji schválila Rada ministrů. Trestní odpovědnost pro předplatitele telegramových kanálů, které běloruské úřady považují za extremistické, v ní zmíněna přímo není. Běloruská policie ale ještě před přijetím usnesení varovala, že s odběrateli „extremistických“ telegramových kanálů bude na základě nového opatření zacházet jako s extremisty a může je tedy trestně stíhat.

Zda je cílem pouze zastrašit odběratele „závadných“ kanálů, není jasné. Obyvatelé země, která je kritizována za ignorování právního státu, ale mají z možného postihu strach a svůj odběr telegramových účtů ruší. Nexta Live!, který patří mezi nejpopulárnější kanály v Bělorusku, ztratil 13. října, v den, kdy policie přišla s varováním, více než 18 tisíc odběratelů. Tento trend pak pokračoval i v následujících dnech.

Vládní tažení proti médiím na svém twitterovém účtu opakovaně kritizuje Svjatlana Cichanouská, která je nejvýraznější představitelkou běloruské opozice. Když policie přišla s varováním pro odběratele, politička napsala, že „pravda je v Bělorusku zakázána“.

Poukázala také na věznění novinářů, ke kterému v zemi dochází. Dvouletý trest si odpykávají například dvě reportérky Belsatu. Loni v listopadu mediálně pokrývaly protesty. Podle monitoringu Běloruské asociace novinářů je v současné době v zemi zatčeno a ve vězení 29 novinářů a mediálních pracovníků.