Bělorusko se probudilo. Lukašenkův režim je pod tlakem „třech Grácií“

Bělorusové vyšli v neděli do ulic, šlo o největší opoziční demonstraci v posledních letech. Tisíce lidí přišly v realitě autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka podpořit kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Ta chce s diktátorem změřit síly v srpnových volbách, které mají už teď k demokratickým standardům na míle daleko.

Na demonstraci bylo podle pozorovatelů a novinářů mezi 5000 a 10 000 lidmi. Krátce před demonstrací přitom Lukašenkův režim preventivně zatýkal a od května už bylo kvůli účasti na protestech zadrženo asi tisíc lidí.

Na organizaci protestu, který se konal v parku na okraji hlavního města, se podílely tři Lukašenkovy vyzyvatelky. Poté, co režim z nerovného boje o funkci prezidenta vyřadil hlavní mužské kandidáty, vedení protilukašenkovské opozice převzaly tři ženy.

Koalici „třech Grácií“, jak ji nazývá televize Belsat, tvoří Svjatlana Cichanouská, která kandiduje místo svého manžela Sjarheje Cichanouského - blogera totiž drží režim za mřížemi. Na mítinku byla i manželka vyloučeného kandidáta Valeryje Capkala, Vjeranika, a také poradkyně dalšího vyloučeného Lukašenkova soka Viktara Babaryky, Maria Kolesnikovová.

Ženy říkají, že nejsou političky, opakují ale požadavek svobodných a spravedlivých voleb, transparentního procesu a také propuštění politických vězňů. Chtějí účast volebních pozorovatelů Organizace bezpečnosti a spolupráce v Evropě, kteří letos v Bělorusku během voleb vůbec poprvé nebudou. Podle běloruských novinářů se nedělní akce zúčastnili rodiny, mladí lidé, ale i senioři, kteří se dosud opozičních akcí neúčastnili.

Cichanouská v pondělí řekla, že pokud volby vyhraje, konalo by se do půl roku nové hlasování, za rovných podmínek. Po přechodné období by měli zemi vést stejní úředníci jako dosud, s výjimkou těch, kteří hrubě porušili zákon. Vyměnilo by se ale obsazení prokuratury a nejvyššího soudu.

Konat by se mělo i referendum o návratu ústavy do podoby z roku 1994, tehdy ji Lukašenko změnil k obrazu svému. Znamenalo by to omezení počtu funkčních období a to, že by úřad přišel o diktátorské pravomoci.

Kandidátka chce s heslem „Země života, stát pro lidi“ změnit masovou emigraci z Běloruska do zahraničí, vymírání vesnic a malých měst a také vysokou úmrtnost na koronavirus, který zemi silně zasáhl. „Vláda před námi ukrývá skutečná čísla o počtech pacientů, neposkytuje jim lékařskou péči a lékařům nedává slušné platy,“ řekla kandidátka ve státním rozhlase. V kontextu podmanění Běloruska vlivu z Moskvy zdůraznila nezávislost a potřeb rovného partnerství.

Kvůli výhrůžkám nechala Cichanouská převézt své potomky do bezpečí na území Evropské unie. V polovině července jí totiž někdo telefonicky vyhrožoval, že pokud bude pokračovat v kandidatuře, stát jí děti odebere.

Podle čísel běloruské státní televize, která vysílá prorežimní propagandu, Cichanouská žádnou šanci na vítězství nemá. Současný prezident, který vládne v zemi pevnou rukou už 26 let, má podle stejných čísel podporu téměř 70 procent voličů.

Jisté ale je, že je Lukašenko v nejtěžší pozici za poslední léta. Po dlouhých vyjednáváních s Ruskem o cenách dováženého plynu a ropy, které poškodily už tak chatrnou běloruskou ekonomiku, mobilizuje nespokojené lidi i situace kolem pandemie koronaviru. Lukašenko totiž nemoc podceňoval a vysmíval se jí.

Prezident se stal i cílem dezinformace, podle které měl v neděli po jednání s ruským premiérem Michailem Mišustinem zamířit kvůli mrtvici či vysokému krevnímu tlaku do nemocnice. Zvěsti o Lukašenkově hospitalizaci pro ruské rádio Echo Moskvy popřela prezidentova mluvčí. Sám diktátor o sobě dal vědět hned v pondělí, kdy mimo jiné po 12 letech obsadil funkci běloruského velvyslance ve Spojených státech.