Článek
Výkřiky, že všichni kradou, že se zloději mají poslat do Himálaje, a také nostalgické vzpomínání na ztroskotanou sovětskou komunistickou diktaturu. S takovým programem se dostal v polovině 90. let Alexandr Lukašenko k moci. A symboly časů Sovětského svazu vrátil Bělorusům unaveným korupcí hned v prvních letech své vlády.
Bílo-červeno-bílou vlajku a státní znak s rytířem na koni, které v roce 1918 používala Běloruská lidová republika a pak chvíli i samostatné Bělorusko po roce 1991, nahradily v roce 1995 symboly připomínající éru Běloruské sovětské socialistické republiky.
Paradoxně teď, když v běloruských městech od srpna na znamení odporu proti Lukašenkově krutovládě znovu vlaje bílo-červeno-bílý prapor, pozměnil diktátor státní znak. Nejvýraznější změnou je pootočení glóbu v dolní části znaku, upozornilo v týdnu Rádio Svobodná Evropa.
Zatímco na štítu z roku 1995 mu dominovalo území Ruska, respektive bývalého Sovětského svazu. V nové verzi je glóbus pootočený tak, že na něm jde vidět větší část Evropy a také Atlantický oceán. O změnách se mluvilo už loni v únoru, když se Lukašenko snažil odolat snahám ruského prezidenta Vladimira Putina o ještě větší vliv na Bělorusko. Oficiálně jsou ale úpravy účinné až od letošního ledna.
Změna spočívá také ve zvětšení siluety Běloruska a rudé hvězdy na vrchu celého znaku. Odstín lukašenkovské zelené a červené je nově tlumenější a úpravou prošly i okázalé obilné klasy a rozkvetlý jetel a len.
Matoucí výroky o změnách ústavy
Změnit se letos může také běloruská ústava. Rozhodovat o tom měl Všeběloruský lidový sjezd, kterého se bude účastnit na 2700 delegátů určených úředníky a režimními organizacemi. Tedy alespoň to Lukašenko tvrdil v průběhu prosince. Prohlásil, že sjezd má upravit ústavu a že mu dokonce odevzdá část svých prezidentských pravomocí. Podle Belsatu spoléhá Lukašenko na to, že se mu tak podaří vyřešit politickou krizi. Na silvestra však už autoritář tvrdil, že o ústavní změně nebude rozhodovat sjezd, ale lidé v referendu.
Výraznější odpor proti nedemokratickému režimu se začal zvedat loni na jaře před prezidentskými volbami. Po hlasování, které opozice i Evropská unie označily za zfalšované, vypukly v běloruských městech masové demonstrace. Protesty proti Lukašenkovi pokračují i přes rozsáhlé perzekuce spočívající v zatýkání, mučení a dokonce zabíjení protestujících. Potvrzené jsou čtyři oběti, zatím poslední je aktivista a umělec Raman Bandarenko, který zemřel na následky zbití. Od počátku protestů policie zadržela přes 30 000 lidí.
Koncem listopadu Lukašenko ujišťoval, že po přijetí nové ústavy už nebude zastávat prezidentskou funkci. Opozice ale jeho výrokům nevěří a trvá na tom, že ústavní reformě musí předcházet Lukašenkův odchod z čela státu.
