Článek
Vesnice Biešankovičy, která leží asi padesát kilometrů od města Vitebsk na severovýchodě Běloruska, žije ve strachu z koronaviru už více než měsíc. Lidé nevycházejí ze svých domovů, někteří ani nechodí do práce. Zpočátku přitom místní věřili, že zasažené pandemií koronaviru je jen centrum celé oblasti Vitebsk, a žili vcelku normálním životem.
Vše se změnilo před týdnem, kdy došlo k prvnímu úmrtí ve vesnici, píše běloruský server Belarus Partisan. Mezi obyvateli se podle úřadů šíří zápal plic, tím podle opozičních médií zkreslují statistiky. V Bělorusku už přes 150 tisíc lidí podepsalo internetovou petici adresovanou Světové zdravotnické organizaci. Autoři si v ní stěžují právě na vydávání nákazy koronavirem za zápal plic nebo žádají o karanténní opatření a zavření škol.
Podle oficiálních čísel, která opoziční média a odborníci označují za zmanipulovaná, je v Bělorusku 4 779 potvrzených případů nákazy, 42 lidí mělo onemocnění podlehnout. Podle serveru Belarus Partisan ale vláda testuje jen minimálně, protože nemá dostatek testovacích setů, ještě větší nedostatek je pak plicních ventilátorů.
V nemocnici v Biešankovičy na ně mají například nárok jen pacienti, kteří upadnou do bezvědomí. „Dětské oddělení, chirurgie, všude jsou pacienti se zápalem plic. Všechno dospělí. Jeden pacient je na ventilátoru, ty ale máme jen dva,“ cituje server jednu ze zdravotních sester. Zdravotnický personál, kterého je nedostatek, se ani nevrací domů a spí v nedaleké tělocvičně. „Ostatní okresy nám posily poslat nemůžou, jsou na tom stejně jako my,“ říká sestra.
Běloruské zdravotnictví tak aktuálně více než na vládní podpoře stojí na pomoci dobrovolníků a crowdfundingových kampaních. Lidskoprávní aktivista a dobrovolník Andrej Stryzhak spoluzaložil skupinu #bycovid19, která pomocí crowdfundingu financuje dodávky vybavení a ochranných pomůcek zdravotníkům v první linii. „Naším cílem je zajistit, aby celý systém zdravotnictví nezkolaboval,“ cituje Stryzhaka deník The Guardian. „Například ve vitebské oblasti je situace kritická, mezi nakaženými je velké množství zdravotníků,“ dodává.
„Nejhorší situace je u respirátorů,“ říká Stryzhak. Podle lékařů z nejvíce zasažené vitebské oblasti některé nemocnice nedostaly jediný kus ochranných pomůcek, počty nakažených zdravotníků se zde podle něj pohybují v řádu desítek. Ochranných pomůcek je ale v zemi málo, cena roušky na černém trhu se podle místních médií pohybuje okolo 370 českých korun.
Stryzhakovi a jeho týmu dobrovolníků se ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi podařilo vybrat v přepočtu přes 3 miliony korun. Za ně pořídili více než 27 tisíc kusů respirátorů a dalších ochranných pomůcek. Další pomoc zajistila běloruská ambasáda v Číně, v pátek dosedl v Minsku letoun s 32 tunami zdravotnického materiálu z Číny, informovala běloruská agentura Belta.
Podle Stryzhaka může aktuální krize ukázat vládě, jak potřebné jsou neziskové organizace. „Budeme pokračovat v práci, dokud neuvidíme, že vláda má situaci pod kontrolou a že zdravotnický personál má vybavení, které potřebuje k tomu, aby mohl pracovat beze strachu z nákazy,“ říká Stryzhak.
