Článek
De Sutterová spolu s ostatními složila přísahu ve čtvrtek a stala se tak jedním ze sedmi místopředsedů belgické koaliční vlády, informuje agentura Reuters. Vystudovaná gynekoložka se hlásí k zelené straně Groen a od roku 2019 je členkou Evropského parlamentu.
„Jsem neuvěřitelně vděčná za důvěru, kterou do mě strana vložila,“ napsala na sociální síť Twitter politička. „Nyní mohu udělat vše, co je potřeba k tomu, abychom znovu nastartovali naši zemi a pracovali na budoucnosti všech Belgičanů.“
Ongelooflijk dankbaar voor het vertrouwen dat ik krijg van mijn partij!
— Petra De Sutter (@pdsutter) October 1, 2020
Gisteravond gaf ik met 1000 andere leden groen licht voor de nieuwe regering, nu mag ik samen met die regering doen wat nodig is om ons land te herlanceren en werken aan een nieuwe toekomst voor alle Belgen!
Belgie neměla plnohodnotnou vládu už od prosince roku 2018, kdy došlo ke kolapsu vládní koalice čtyř stran. V přechodném období zemi řídila prozatímní administrativa, v jejímž čele stála Sophie Wilmèsová. Ta se nyní v nové vládě stala první belgickou ministryní zahraničí.
Nová místopředsedkyně také působí jako profesorka na Gentské univerzitě, kde se specializuje na témata spjatá s plodností. Je hlasitou bojovnicí za práva transsexuálů a je známá pro otevřenost ohledně vlastních zkušeností jakožto trans ženy.
„Bylo mi čtyřicet, když jsem se plně rozhodla stát se ženou, kterou jsem vždy byla, a kvůli tomuto rozhodnutí jsem přišla o kolegy, lidi, které jsem znala, a dokonce i o přátele,“ sdělila v rozhovoru, který je zveřejněn na jejím webu. Poukázala ovšem také na to, jaké štěstí má, že byla přijata lidmi ve svém pracovním prostředí či partnerem.
„Proto musím něco udělat pro ty, kterým toto štěstí chybělo. Mám velmi silný cit pro spravedlnost a považuji za nespravedlivé to, že lidé na světě trpí jednoduše kvůli tomu, kým chtějí být,“ cituje slova De Sutterové web BBC News.
„Jde o milník, který byste v dnešních titulcích téměř nezaznamenali,“ píše o jmenování místopředsedkyně Katrin Hugendubelová pro server Politico. Podle té je minimum mediálního zájmu o genderovou identitu De Sutterové silnou známkou pokroku společnosti.
„To, že se už při její nominaci média soustředila spíše na její práci než na genderovou identitu, je odrazem nejen působivé politické kariéry, ale také progresivní povahy dnešní belgické politiky,“ dodává Hugendubelová z evropské frakce asociace ILGA sídlící v Belgii.
LGBT komunita bývá v posledních letech celosvětově přijímána kladněji než dříve a politici, kteří se k ní otevřeně hlásí, nejsou stavěni do pozadí. Příkladem toho může být Pauline Ngarmpringová, která se minulý rok stala první thajskou trans kandidátkou na pozici předsedy vlády.
Ve Spojených státech se pak na hlasovacích lístcích v tomto roce objevilo – nebo teprve objeví – více než 880 kandidátů hlásících se k hnutí LGBT. To je podle organizace LGBTQ Victory Institute téměř dvojnásobek oproti roku 2018, píše Reuters.
