Belgický král vyjádřil lítost Kongu za koloniální období. Ale neomluvil se

Dopis poslal král Filip prezidentovi Félixi Antoinovi Tshisekedimu Tshilombovi k příležitosti šedesátého výročí oslav nezávislosti Demokratické republiky Kongo (DRK). V psaní mimo jiné stojí: „Abychom byli schopni posilovat naše vztahy a vyvinout ještě plodnější přátelství, musíme být schopni mluvit o naší dlouhé společné historii v pravdě a upřímnosti.“

Nad územím ve střední Africe, kterému se tehdy říkalo Svobodný stát Kongo, měl svrchovanost v letech 1885 až 1908 král Leopold II. Podle americké CNN byla jeho vláda brutální, Belgičané se na obyvatelích Svobodného státu Kongo dopouštěli podle historiků zvěrstev a zneužívali je jako pracovní sílu. Podle některých odhadů tam za třiadvacetileté období v područí Belgie v čele s Leopoldem II. zemřelo deset milionů lidí.

Belgie pak vládla v tomto regionu až do roku 1960 a podle britského listu The Guardian se členové belgické armády podíleli i na vraždě prvního premiéra DRK Patriceho Lumumby v roce 1961. O této krvavé části historie se kvůli protestům proti rasismu a policejní brutalitě, které se z USA přenesly i do Evropy, začalo znovu mluvit.

„Naši historii tvoří nejen společné úspěchy, ale také bolestivé epizody. V dobách Svobodného státu Kongo byly spáchány násilné a kruté činy, které stále tíží naši kolektivní paměť,“ napsal král Filip prezidentovi DRK. Zmínil dvaapadesátileté koloniální období, které následovalo po vládě Leopolda II., i to podle něj přineslo ono „utrpení a ponížení“. „Chtěl bych vyjádřit svou nejhlubší lítost pro rány minulosti, bolest, kterou teď oživila diskriminace, jež je v dnešní společnosti příliš přítomná,“ uvedl belgický král.

Panovník se ale explicitně za rány, které jeho země nynější Demokratické republice Kongo způsobila, neomluvil a svého předka Leopolda II. nejmenoval. Belgická média i přesto hovoří o tom, že se jedná o historický moment.

Krok belgického krále ocenil respektovaný opoziční politik z DRK Martin Fayulu. Podle něj není nikdy pozdě připustit vinu z dob minulých, napsal The Guardian. Vyzval také k belgickému odškodnění Demokratické republiky Kongo.

„Pokud teď připouští to, čeho se tu dopustili, to je všechno k dobru. Ale nemohou to být jen slova, protože takové věci je teď módní říkat. Ale to je minulost. Teď záleží na tom, co udělají,“ uvedl podle Guardianu Fayulu.

Kvůli protestům, které se rozhořely ve Spojených státech po smrti Afroameričana George Floyda a jež se přenesly i na evropský kontinent, se začalo více mluvit právě i o dobách kolonizace. V USA i Evropě tak začaly mizet (rukou protestujících i úřadů) sochy otrokářů i kolonizátorů.

V úterý, právě k příležitosti 60. výročí nezávislosti DRK, má být z parku ve městě Gent, které leží na severozápadě Belgie, odebrána i busta Leopolda II. Loni v červenci k ní gentská radnice přidala štítek s textem: „Městská rada lituje mnoha konžských obětí, které zemřely během období Svobodného státu.“

Nynějším rozhodnutím bustu odstranit by ale řešení situace podle radní Astrid De Bruyckerové skončit nemělo. „Odstranění soch je symbolicky důležité, ale nemělo by dojít jen na to. Musíme kolonizaci interpretovat a učit o ní, ne ji vymazat,“ dodala De Bruyckerová podle serveru The Brussels Times.

V minulých týdnech zmizela 150 let stará socha krále Leopolda II. i z belgických Antverp. A po internetu teď koluje petice, která volá po odstranění jeho podobizen ze všech koutů Belgie. Skončit by měla v úterý, z požadovaných 150 tisíc podpisů se jich k úternímu odpoledni podařilo sesbírat asi 82 tisíc.

Pro historii západoevropské země jde nicméně o rozhodující okamžiky – podle amerického listu The New York Times má Belgie problém se s tímto obdobím své historie vyrovnat. Koneckonců, v tamních školách se po celá desetiletí učilo, že Belgie přivezla do tohoto afrického regionu civilizaci a kulturu.