Během války s kůrovcem chystají Lesy ČR sporné přesuny svých „vojsk“

Starostové z jesenického podhůří kolem řeky Desná jsou znepokojeni aktuálními plány Lesů České republiky. Všech devět starostů ze Svazku obcí údolí Desné v minulých dnech na své valné hromadě vyjádřilo nesouhlas s chystanou reorganizací státního podniku. Ta totiž kromě jiného od ledna počítá se zrušením tří lesních správ, a to výhradně v této části republiky.

Včetně Lesní správy v Loučné nad Desnou, což zmíněným starostům leží na srdci ze všeho nejvíce. Tato správa se má přičlenit k Lesní správě Janovice, téměř 40 kilometrů vzdálené, přičemž mezi oběma místy se nachází hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.

„Jsme všichni ostře proti, nemá to logiku a chtěli bychom o té věci jednat s vedením státního podniku,“ říká pro Seznam Zprávy starostka Loučné nad Desnou Petra Harazímová.

Místním samosprávám se nelíbí nejen to, že vyřizováním úředních záležitostí týkajících se lesů teď stráví daleko více času, ale nerozumí například ani tomu, proč se rušení lesních správ týká pouze Jesenicka a proč se o celé změně nevedla žádná veřejná debata.

Starostové nepovažují za smysluplné, když v lesnatém a velmi členitém kraji vzniknou neobvykle rozsáhlé lesní celky (Lesní správa Janovice bude mít nově pod sebou téměř 36 tisíc hektarů lesů, když průměrná výměra v republice je zhruba poloviční).

Samosprávy nerozumí změnám ani z hlediska řešení kůrovcové kalamity. „Naše lesy, které jsou zatím naštěstí stále zelené, budou připojeny pod Janovice, které jsou kůrovcem úplně prolezlé,“ diví se starostka Loučné Harazímová.

To, co Lesy ČR chystají, trochu připomíná velkou redislokaci vojsk uprostřed nejtvrdší válečné vřavy. Poměrně zásadní organizační změny a přesuny „velících důstojníků“ na jiná místa republiky se mají odehrát ve velmi rychlém tempu, a to v čase, kdy se podnik snaží vypořádat s obrovskými škodami způsobenými lýkožravým broukem. A také suchem.

Příkazem generálního ředitele Josefa Vojáčka, vydaným 7. srpna, bylo už rozhodnuto, že místo dosavadních 11 krajských ředitelství Lesů ČR vznikne od 1. ledna příštího roku 7 oblastních ředitelství (viz mapy). Třeba spojením libereckého a teplického ředitelství vznikne nové Oblastní ředitelství severní Čechy se sídlem v Teplicích. Dosavadní ředitelství v Šumperku se přičlení pod Ostravu, Brno zase pod Zlín, Plzeň pod Karlovy Vary.

A to není vše. Místo současných 64 lesních správ jich bude od ledna už jen 61, když šest lesních správ z Jesenicka se sloučí do tří, jak už bylo naznačeno v úvodu.

Chystá se i zrušení všech sedmi správ toků a jejich přeřazení pod nově vzniklá ředitelství.

Vedle toho dochází ještě k některým dílčím přesunům, kdy třeba velká Lesní správa Brandýs nad Labem, která je zatím pod libereckým ředitelstvím, se stane součástí na celkovou plochu největšího Oblastního ředitelství východní Čechy se sídlem v Týništi nad Orlicí.

Ovšem pokud jde o samotné lesy, tak úplně nejvíce (přes 200 tisíc hektarů) jich po připojení Šumperska a Jesenicka teď pod sebou bude mít Oblastní závod severní Morava se sídlem v Ostravě.

Mimochodem šéfem v Ostravě je nyní někdejší dlouholetý ředitel prostějovských městských lesů Tomáš Vrba, který byl v komunálním sektoru kolegou druhého muže vládního hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Cílem celé reorganizace, jak je uvedeno v příkazu generálního ředitele Josefa Vojáčka, je „optimalizace a zefektivnění organizační struktury“.

Za hlavního garanta a koordinátora, jemuž mají být všichni manažeři nápomocni, Vojáček ve svém příkazu určil šéfa své kanceláře Romana Schindlera. Jde o někdejšího náměstka ministra zemědělství, který před příchodem do Lesů ČR pracoval pro olomouckého miliardáře Pavla Hubáčka. A právě Hubáček je také blízký přítel Jaroslava Faltýnka.

Nicméně nejsou zatím žádné informace o tom, že by politik z hnutí ANO a předseda sněmovního zemědělského výboru hrál v reorganizaci Lesů ČR nějakou aktivní roli, byť do jeho okruhu patří i samotný generální ředitel státního podniku Vojáček, který dříve řídil Vojenské lesy a statky.

Proti údajně překotným změnám v Lesích ČR se ozývají hlasy jak od zaměstnanců, tak i z vnějšku firmy. „Reorganizaci považujeme za zcela netransparentní a nesystémový krok. Zejména návrh na slučování některých lesních správ je naprosto nepochopitelný,“ uvedl už na konci srpna Jaromír Bláha, lesnický expert z ekologického Hnutí Duha.

„Mají vzniknout větší celky, které budou mnohem obtížněji řiditelné, a to bude mít jednoznačně negativní vliv na kvalitu hospodaření na úkor péče o lesy. Podivné je, že přitom jde převážně o kvalitně vedené lesní správy, které jsou známé uplatňováním moderních přírodě blízkých lesních postupů,“ poznamenal ke slučování Bláha.

Výhrady ke smysluplnosti spojování správ a ředitelství už vyjádřil i Libor Jankovský, děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Ale také třeba Tomáš Pospíšil, který dnes působí na stejné vysoké škole, ale dříve byl top manažerem právě v Lesích ČR (v roce 2018 byl dočasně pověřeným ředitelem). I Pospíšil mluví o neefektivních a neřiditelných celcích.

„Nově vytvořená oblastní ředitelství by mohla mít smysl, pokud budou zároveň delegovány pravomoci až na jednotlivé lesní správce, ale je to třeba řádně připravit a promyslet a vést o tom veřejnou diskusi, nikoliv to dělat tímto netransparentním způsobem,“ uvedl pro Seznam Zprávy Pospíšil.

Poukazuje i na to, že zatím nebyla ani vyhodnocena předchozí reorganizace, která byla provedena k 1. lednu letošního roku, kdy byly též některé lesní správy zrušeny.

Vedení státního podniku na změnách oznámených zaměstnancům v srpnu nevidí nic překotného a o žádném přehodnocení svého plánu neuvažuje.

„Veřejná diskuse k jakékoliv reorganizaci určitě může probíhat a probíhá, každý má právo na svůj názor. Státní podnik je podnikatelský subjekt a nastavení efektivní a funkční organizační struktury je jeho právem, odpovědností a má na její průběh vytvořené schvalovací procesy a postupy,“ reagovala na dotaz mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Státní firma počítá s tím, že ubude lidí v administrativě, v provozu ovšem nikoliv, tam se prý počty zaměstnanců naopak navýší, protože byl už od září zřízen i nový Závod lesní techniky. Přitom firma očekává, že režijní náklady jí v souvislosti s reorganizací klesnou o desítky milionů korun ročně.

Reorganizace má podporu Ministerstva zemědělství, které je zakladatelem státního podniku. „S ohledem na zhoršení ekonomické situace Lesů ČR v důsledku řešení dopadů změn klimatu a onemocnění covid-19 je organizační změna logickým a očekávaným krokem. Dojde ke snížení počtu článků střední úrovně řízení podniku, k výraznému posílení pravomocí oblastních ředitelů a k decentralizaci rozhodovacích procesů. Naopak nedojde ke změně průměrných výměr revírů a počtu revírníků,“ zdůrazňuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Redakci zajímalo i stanovisko dozorčí rady státního podniku, protože podle některých informací reorganizaci nikdy řádně neprojednala.

Její předseda Jaromír Vašíček uvádí, že rada byla o věci generálním ředitelem Vojáčkem poprvé „rámcově“ informována v polovině května. Z Vašíčkova vyjádření vyplývá, že organizační změny většina členů rady odsouhlasila (hlasováním „per rollam“) 10. srpna, tedy až 3 dny poté, co generální ředitel předmětný příkaz k reorganizaci vydal.

Dle usnesení ale rada neměla žádné připomínky. „Dozorčí rada při svém postoji respektovala kompetenci statutárního orgánu, kterým je generální ředitel, provádět v podniku organizační změny. Dále vycházela ze skutečnosti, že organizační změna byla předem projednána se zakladatelem,“ vysvětlil redakci šéf dozorčí rady Vašíček.

K nynější kritice poznamenává, že za svého působení u Lesů ČR se ještě nesetkal s vlídným přijetím ani žádné předešlé reorganizace. „Tato změna směřuje na úsporu režijních nákladů, což logicky vyvolává u zaměstnanců, kterých se to týká, negativní reakce,“ poznamenal Vašíček.

Obce na Jesenicku se obávají, aby tím hlavním důvodem pro rušení některých lesních správ a ředitelství nakonec nebyl odprodej uvolněných nemovitostí, jako se to už stalo mnohokrát v minulosti.

Starostka Loučné nad Desnou Petra Harazímová je přesvědčena, že například o zrekonstruovanou budovu místní lesní správy, ležící v turisticky atraktivní lokalitě, by mezi kupci byl velký zájem. I na tom by státní podnik mohl teoreticky dobře vydělat.

„Tak jak znám strukturu Lesů ČR, myslím, že úspory administrativních pracovníků budou nakonec minimální. A pokud by vedení státního podniku skutečně počítalo s tím, že si vylepší hospodaření jednorázovým prodejem administrativních budov, považoval bych to za velice krátkozraké uvažování,“ poznamenává Tomáš Pospíšil z Mendelovy univerzity. Lesy ČR zatím ale nesdělily, zda uvolněné budovy lesních správ a ředitelství skutečně prodají.