Během 40 let zmizelo z Česka 10 milionů ptáků

Studie dokazují, že zintenzivnění zemědělství má vliv na úbytek ptactva v krajině. Přemnožení hrabošů, které dravci loví, tak nemusí být až takovým překvapením. Ministerstvo zemědělství proto povolilo povrchovou aplikaci jedu Stutox II, který má za cíl vyhubit přemnožené hraboše. Platnost povolení jedu je od 13. 2. do 11. 6. 2020. Aplikaci je možné provádět jen na místech, kde je přemnožení hraboše kalamitní. Aplikace jedu Stutox II jako opatření pro jejich vyhubení ale mohou ještě více prohloubit úbytek jejich přirozených predátorů z řad opeřenců.

V České republice od roku 1982 ubylo okolo 10 milionů ptáků. Šlo zejména o druhy ze zemědělské krajiny, ale také dříve hojné druhy, jako jsou například vrabci. Snížila se tak populace hlavně početných druhů. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se z Česka dále vytrácí čejky, vrány, kukačky nebo vlaštovky.

Studie Univerzity Karlovy z roku 2018 publikovaná ve vědeckém žurnálu Conservation Letters uvádí, že úbytek ptactva výrazně ovlivnilo zintenzivnění zemědělství, které následovalo po vstupu ČR do EU v roce 2004. Tento trend je podle studie vidět i na dalších evropských zemích. Naopak země, kde k zintenzivnění nedošlo, tento pokles nezaznamenaly. Stejně tak nebyl po roce 2004 zaznamenán takový pokles například u ptactva lesního.

V celé Evropě pak zmizelo za posledních 40 let kolem 500 milionů ptáků. V roce 1980 byl jejich počet přes dvě miliardy, v roce 2009 už se číslo pohybovalo okolo 1,64 miliardy. Jde o pokles zhruba o 20 % celkové evropské populace a klesající trend pokračuje i dál do současnosti. Do roku 2016 populace dále poklesla o dalších 3,7 %.

Intenzivní zemědělství může i za zvýšení populace hrabošů. Velké lány jim vyhovují a naopak znevýhodňují dravce. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Opatření proti tomu, aby se dravci otrávili mrtvými hraboši, existují. Podle nařízení ÚKZÚZ je nutné mrtvé hraboše odstraňovat jednou denně po dobu 48 hodin od aplikace jedu. Následně je potřeba mrtvé živočichy zahrabat 80 cm pod zem.

ČSO ve svém prohlášení argumentuje, že pokud mohou zemědělci každý den sbírat všechny mrtvé hraboše, pak není důvod, proč by nemohli aplikovat jed rovnou do nor a nikoliv povrchově.

Ministerstvo zemědělství pak dodává, že sběr mrtvých hrabošů není logisticky tak náročný jako aplikace jedu do nor, protože pro sběr není nutné proškolení o bezpečnosti práce. Může ho tedy provádět kdokoliv.

Jedním z druhů ohrožených sekundární otravou jedem Stutox II jsou právě migrující čápi. ČSO píše, že čápi polykají hraboše vcelku, tedy i s hlodavcovým trávicím ústrojím.

Ministerstvo zemědělství původně psalo, že ptáci nebudou ohroženi, protože hraboše neloví celé. S tím ornitologové nesouhlasí. „Volavky, čápi i sovy polykají hraboše vcelku a otravy fosfidem zinku, účinnou látkou Stutoxu, jsou zdokumentované i u dravců jako je káně lesní, moták pochop, orel královský a orel mořský,“ upozorňuje ředitel kanceláře ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mezi sovy, které hraboše loví, patří také sýček obecný – pták roku 2018. Sýčků byly v České republice dříve desetitisíce, nyní zbývá zhruba sto posledních párů. Podle ČSO je v Česku na pokraji vyhynutí.