Bavlnu na ponožky olympioniků mohli sbírat Ujgurové. Týmy mlčí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chvíle slávy olympioniků znamenají šanci ohřát se na výsluní i pro ty, kteří sportovce oblékají. Odvrácenou stránku takto získané pozornosti naposledy pocítila společnost Peak Sport Products, která sponzoruje hned sedm delegací, mimo jiné novozélandskou, islandskou a belgickou. Čínské společnosti odívající neasijské týmy si všimly lidskoprávní organizace a jsou znepokojeny. Peak Sport je totiž hlasitým zastáncem a podporovatelem používání bavlny z čínské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Už před zahájením letních olympijských her v médiích celé měsíce rezonoval názor jednotlivých organizací, ale také celých zemí - porušování lidských práv v dnešní době na události o rozměrech olympijských her nemá mít své místo. V tomto ohledu se veškerý hněv snášel na chystanou zimní olympiádu v Pekingu, jejíž přípravy už nyní doprovází výzvy k bojkotu za podezření čínské vlády z porušování lidských práv v Sin-ťiangu a Hongkongu. Pro úvahy, že by se tato pachuť pojila i s Tokiem 2020, však v mezinárodním prostředí prostor nevznikl.

„Jako čínská značka jsme vždy kupovali bavlnu ze Sin-ťiangu, čínskou bavlnu! Čínská značka, čínská výroba! Podporuji bavlnu ze Sin-ťiangu!“ napsal v březnu na svou sociální síť Weibo generální ředitel Peaku Žen Č'-chua a zveřejnil smlouvu o dodávce bavlny se společností Xinjiang Litai Silk Road Investment. Ta je obviňovaná z využívání nucených prací.

Západní země a lidskoprávní organizace pravidelně tasí argumenty tvrdící, že pro sklizeň takové bavlny jsou využívány nucené práce zejména ujgurské etnické menšiny. Peking jakékoli nekalé dění v odlehlé autonomní oblasti pravidelně kategoricky odmítá. V případě sklizně bavlny s tím, že je velká část průmyslu v Sin-ťiangu mechanizovaná. Nyní celý svět sleduje sportovce oděné do oblečení, které pravděpodobně vzniklo přesně tímto odsuzovaným způsobem.

Peak odívá olympijské týmy Nového Zélandu, Islandu, Belgie, Rumunska, Brazílie, Slovinska a Ukrajiny, mužské basketbalové týmy Německa, Íránu a Nigérie a srbský ženský tým. Německý národní tým například nosí basketbalové ponožky Peak s referenčními čísly WB03 a WB07, které jsou ze 76 procent vyrobeny z bavlny, uvádí Peak Germany ve svém online katalogu. Štítek produktu ponožek WB07 prozrazuje, že jsou vyrobeny v Číně. Podle červnového měsíčního průzkumu Čínské bavlněné asociace ze Sin-ťiangu pochází 90,6 procent veškeré vyprodukované bavlny.

Samy lidskoprávní organizace uznávají, že nelze stoprocentně potvrdit, čí práce stojí za těmito ponožkami a dalšími výrobky. Je ale podle nich zjevné přinejmenším to, že deklarovaná národní loajalita oděvních společností tentokrát nedonutila jedinou zemi k žádné formě protestu.

Zahraniční média se snažila získat vyjádření přímo od olympijských týmů. Médiu South China Morning Post odpověděli pouze Rumuni, kteří se do oblečení Peaku odívají od zimních her v Pchjongčchangu 2018. V emailové odpovědi stojí, že jsou „sportovci velice spokojeni s kvalitou materiálů a designem“ oblečení Peak. Na zmínku o kontroverzním původu bavlny tým nereagoval.

Peak je pouze jednou z nejméně pěti čínských značek podporujících používání sinťiangské bavlny, které se objevují na letošních hrách, mezi nimi jsou i Fila či Anta Sports. Fila China, která odívá například hongkongský tým, v prohlášení na Weibo uvedla, že „vždy nakupovala a používala bavlnu vyrobenou v Číně, včetně bavlny ze Sin-ťiangu“.

Tyto čínské společnosti hlásící se k sinťiangské bavlně těží z rostoucího nacionalismu, který přiživil nedávný sankční kolotoč mezi Západem a Čínou. Čínští spotřebitelé sankce pochopili jako útok na čínskou ekonomiku. Západní značky jako Nike či H&M upadly v nemilost. Na sociálních sítích se ve velkém šířila například videa zobrazující hořící značkové tenisky.

Anta Sports dodává oblečení také zaměstnancům a členům Mezinárodního olympijského výboru (MOV) od zimních olympijských her v Pchjongčchangu 2018, a od roku 2019 do roku 2022 je oficiálním dodavatelem sportovního oblečení MOV.

MOV ve vyjádření pro SCMP uvedl: „Pro naše uniformy v Tokiu nebyla použita bavlna a úzce spolupracujeme s Antou na sledování podmínek v továrnách vyrábějících naše zboží.“ Důkazní dokumenty vyžádané SCMP však neposkytl.

„Vzhledem k různorodé účasti na olympijských hrách musí MOV zůstat neutrální ve všech globálních politických otázkách,“ dodal výbor v e-mailovém prohlášení o olympijských hrách v Pekingu v roce 2022, které se staly terčem bojkotů lidskoprávních skupin. „Neznamená to však, že MOV souhlasí s politickou strukturou, sociálními podmínkami nebo standardy lidských práv v dané zemi.“

Na druhou stranu, navzdory tomu, že čínští spotřebitelé bojkotují zahraniční značky a čínské celebrity s těmito společnostmi ve velkém ukončují spolupráce, se čínský mužský basketbalový tým a ženský volejbalový tým oděly do oblečení od Nike a Adidas.

Od čínského výrobce Li-Ning se kvůli politickým třenicím distancovala i například Indie. Při hraničních potyčkách zemřelo v minulém roce více než 20 indických vojáků a země se tak po vyhrocení nálad rozhodla opustit svého oficiálního olympijského partnera.

Při výběru sponzorů je vedle funkčnosti a designu produktů nutné zvážit, zda se oděvní společnost shoduje s image a duchem svého týmu, řekl Fan Ti, odborný asistent na hongkongské polytechnické univerzitě specializující se na módní maloobchod a marketing. Problém může představovat také platnost uzavřených smluv mezi týmem a oděvní společností.

Čínská fotbalová asociace uzavřela se společností Nike v roce 2015 smlouvu na 12 let. Partnerství Německé basketbalové federace se společností Peak bylo v roce 2017 prodlouženo do roku 2028. „Pokud chtějí smlouvu vypovědět dříve, musí zaplatit obrovské odškodné,“ vysvětlil Fan a dodal, že hledání nových sponzorů znamená starosti navíc. Týmy a výbory by se však dle něj měly soustředit i na tovární audity. „Na olympijských hrách kladou diváci důraz na výkony sportovců, ne na výrobce oblečení. Na druhou stranu to pomáhá uklidňovat geopolitické napětí,“ dodal Fan.