Článek
Narozdíl od černých garáží, proti nimž úředníci ze stavebních úřadů neváhají rázně zakročit, v případě hobbymarketu v Brně–Ivanovicích už celé roky přešlapují na místě.
„Jsme zapříčení, naštvaní a uděláme všechno pro to, abychom ten Bauhaus zbořili,“ rozčiluje se vysokoškolský pedagog Milan Bartoš, který má velký hobbymarket přes silnici. „Nedáme se už ničím uplatit.“
Ale pojďme od začátku. Píše se rok 2003. Na místě dnešního Bauhausu v Ivanovicích je zatím jen pole a v jeho sousedství si lidé kupují parcely pro své rodinné domky. Kvůli přírodě na dosah jde o žádanou a drahou lokalitu.
„Když jsme kupovali pozemky a začali stavět tyto domy, tak jsme si samozřejmě zjistili, co bude tady na tom prázdném poli. A podle územního plánu tady byla povolená jen menší smíšená výstavba. Mělo to být až za horizontem, směrem k nám zalesněné, stromy, parčík, rybníček,“ vzpomíná Martina Komendová, majitelka nemovitosti poblíž dnešního Bauhausu.
„Ty první návrhy investora se nám v podstatě i líbily, protože měly z našeho pohledu slušnou koncepci. Ta znamenala rozšíření městské části Brno-Ivanovice, vytvoření prostoru pro život. Rozhodně jsme se tenkrát nebavili o nějakém syrovém obchodním domě,“ popisuje počáteční jednání s investorem Tomáš Bradáč, tehdejší místostarosta (nez.).
Jenže postupem času se plány investora dost zásadním způsobem změnily a z prostranství s obchůdky, kavárnami a rybníčkem byl rázem velký hobbymarket pro kutily.
„Každý, kdo umí počítat plochu A krát B, tak mu bylo jasné, že ten projekt nesplňuje základní podmínku územního plánu. Ten dodnes na tom místě povoluje stavby komerčního charakteru s maximálně 5 tisíci metry čtverečními prodejní plochy, a na výjimku 10 tisíc m2. Ten barák, co tam stojí dnes, má přes 22 tisíc metrů čtverečných prodejní plochy. Takže tady ten základní parametr ten Bauhaus nesplňuje a nikdy nesplňoval. A je to věc, na kterou jsme od začátku upozorňovali,“ doplňuje Bradáč.
Přesto se poslední varianta, která zůstala ležet na stole – hobbymarket Bauhaus – začala pomalu ale jistě realizovat. Stavbu připravovala Heršpická správa nemovitostí, dceřiná firma rakousko–německé společnosti Bauhaus.
Nespokojení sousedé založili občanské sdružení „Za klidné Ivanovice“ a snažili se stížnostmi na všechny kompetentní instituce stavbu zabrzdit a překazit.
„Začátkem roku 2010 nastal přelomový bod – dosavadní investor najednou stáhl zahájené stavební řízení. Tak jsme si říkali – konečně pochopil, že tady takovouhle stavbu nikdy neprotlačí. Byli jsme rádi. A najednou někdy v půli roku 2010 přijely bagry, obrovské množství stavební techniky a začalo se naplno stavět,“ říká lékař František Pešl, který má Bauhaus přímo naproti svému pozemku.
V roce 2010 totiž začala platit v rámci novely stavebního zákona docela zásadní novinka – Certifikát autorizovaného inspektora. Tento certifikát měl de facto stejnou váhu jako klasické stavební řízení, ale jeho vydání bylo daleko rychlejší a jednodušší. Stavebník si prostě najal soukromníka s licencí autorizovaného inspektora, ten obstaral veškeré podklady pro stavbu a vydal certifikát. A na základě tohoto certifikátu stavební úřad v podstatě musel stavbu povolit.
„Ten institut nebyl zákonodárcem úplně domyšlen, a přestože měl sloužit primárně pro nekonfliktní záměry, pro menší stavby tam, kde se sousedé domluví, kde se získají jednoznačně souhlasy sousedů, tak byl v mnohých případech využíván právě pro stavby velké, konfliktní a ve snaze urychlit ty procesy. Mít brzo podklad a brzo začít stavět,“ vysvětluje Jana Gregorová z kanceláře veřejného ochránce práv, která se věcí zabývala.
Heršpická správa nemovitostí touto cestou šla, právě díky certifikátu získala stavební povolení a začala stavět. Zvláštní ale bylo, že autorizovaný inspektor před vydáním certifikátu vůbec neoslovil majitele přilehlých nemovitostí, aby mohli vznést své námitky, a navíc schválil stavbu hobbymarketu rozlohou víc než dvojnásobnou oproti územnímu plánu.
I přes tyto nedostatky poté stavební úřad v Ivanovicích stavbu povolil a následně i zkolaudoval. Krátce poté, v roce 2012, otevřel Bauhaus pro veřejnost a začal prodávat.
V té době případ prověřovala i kancelář ombudsmana a dospěla k jednoznačnému závěru. „Dospěli jsme k tomu, že certifikát byl jednoznačně nezákonný. Že zde byla porušena celá řada právních podmínek, za kterých měl být vydán. Kromě opominutí některých osob, které se měly k certifikátu vyjádřit, to byl také rozpor s územním plánem a s územním rozhodnutím,“ vzpomíná Gregorová.
Mluvčí společnosti Bauhaus Petr Kočí reportérům pořadu Záhady Josefa Klímy sdělil, že majitelé s médii nekomunikují a před kameru je rozhodně nedostaneme. Mohli jsme jim tedy jen zprostředkovaně e-mailem položit otázky, proč se rozhodli nejít cestou klasického stavebního řízení a najali si raději autorizovaného inspektora. A dále: Zda věděli o tom, že inspektor při vydávání certifikátu jaksi opomněl oslovit sousedy. Na konkrétní otázky nám přišly ale poměrně nekonkrétní odpovědi:
„Bauhaus splnil veškeré právní náležitosti vyžadované k řádnému provozování dané prodejny a Odborné centrum Bauhaus v Brně-Ivanovicích je řádně zkolaudovanou a v souladu se zákonem provozovanou stavbou. Faktem přitom nadále zůstává, že celá záležitost ohledně stavby Odborného centra Bauhaus v Brně-Ivanovicích byla způsobena legislativní úpravou danou zákonodárci, za niž Bauhaus nemůže nést jakoukoliv odpovědnost,“ stojí v e-mailu.
Proč nakonec úřady konstatovaly, že právo na stavbu Bauhausu vlastně nikdy nevzniklo a stavba je tím pádem neoprávněná? A proč už přes dva roky stavební úřad v Ivanovicích otálí se zahájením řízení o odstranění stavby? A co sousedé Bauhausu – budou se chtít dohodnout s hobbymarketem, nebo válka trvá dál?
Odpovědi v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, jehož archiv najdete tu.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
