Článek
Výhodou má být podle zástupců města možnost využití menších pozemků, forma spolku má také umožnit větší volnost pro nastavení podmínek.
Koncept baugruppe se podle pražských radních osvědčil v Německu či Švýcarsku. Principem je koncept spolkového bydlení. Podle principu spolkového bydlení město vytipuje nevyužívané pozemky, které dá k dispozici pro spolkovou výstavbu. Spolky založené buď přímo občany, nebo prostřednictvím profesionálního organizátora se o ně budou moci ucházet v soutěži, kde získají právo stavby, a na vlastní náklady postaví bytový dům. Město pak v objektu získá určitý počet bytů, v nichž může nabídnout bydlení potřebným profesím, jako jsou učitelé, záchranáři či policisté. Jedná se o nový model výstavby, který bude tvořit doplněk ke klasickým developerským projektům či družstevnímu bydlení.
Místo dodávek kola.
„Praha dlouho zaostávala za ostatními evropskými zeměmi, kde je obdoba spolkového bydlení běžným a oblíbeným lékem na bytovou krizi. Spolkové bydlení je totiž přínosné pro město a výhodné pro obyvatele. Praha takto zhodnotí městský pozemek a navíc získá tolik potřebné byty. Členové spolku si vytvoří projekt podle svých představ a ještě ušetří nemalé peníze, neboť neplatí marži developerovi. V kombinaci s výhodným financováním a prodlouženou dobou úvěru by splátka za byt o velikosti 75 metrů čtverečních nepřesáhla deset tisíc korun měsíčně,“ vysvětluje Pavel Zelenka, předseda výboru pro bydlení Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Aktuální cena bytů se v Praze pohybuje v hladině okolo 110 000 korun za metr čtvereční. Spolkové bydlení lze podle analýz pořídit s řádově nižšími náklady – předpokládaná částka by se měla pohybovat okolo 60 000 korun za metr čtvereční. Pro výstavbu spolkového bydlení má město aktuálně vytipováno osm lokalit – Ohradní, Bulovka, U Plynárny, Lipence, Závist, Zlíchov, Vysočanská, Perucká – a další chce nalézt ve spolupráci s městskými částmi.
Spor vyústil v odstranění „svodidel“.
Systém spolků je určený pro širokou skupinu lidí, zejména pro ty, kteří se chtějí na utváření vlastního bydlení aktivně podílet. Spolkové bydlení předpokládá, že část organizační práce mohou odvést právě budoucí majitelé. Díky tomu tak mohou dále snižovat náklady na pořízení bytu. Zároveň budou u projektu od jeho samého začátku, a budou tak moci ovlivnit třeba i řešení dispozic svých bytů.
„Město v každém projektu získá část bytů k vlastnímu využití, které bude pronajímat profesím nezbytným pro chod města, jako jsou zdravotníci, učitelé či hasiči,“ popisuje radní pro bydlení Adam Zábranský.
Kontroverzní sloup opět stojí.
Důležitou součástí celého systému je financování. To je rozloženo na několik generací, a nezatěžuje tak neúměrně první generaci, která vlastní bydlení pořizuje. Na vývoji modelu financování město spolupracuje s Komerční bankou. Jaký finanční produkt zvolí, bude záležet na samotných spolcích.
„Uvědomujeme si nutnost řešit bytové potřeby hlavního města a s ní spojenou nezbytnost nalezení cesty k dostupnému bydlení pro širší populaci,“ doplňuje David Formánek, člen představenstva Komerční banky. „V rámci společných diskusí se zástupci magistrátu jsme poskytli expertizu a názor na to, co je z pohledu banky jako zástavního věřitele představitelné. Spolkové bydlení se totiž v určitých aspektech výrazně odlišuje od zavedených forem půjček, které banky běžně nabízejí. Zejména je to velmi dlouhá splatnost úvěru a nové způsoby pokrytí rizik na straně dlužníka. Dosavadní spolupráce s přípravným týmem a naše zkušenost s realizací nestandardních způsobů financování jsou dobrým základem pro nalezení v tuzemsku jedinečného řešení, které podpoří reálnou životaschopnost tohoto záměru.“
