Článek
Kosmetické výrobky dostupné v českých obchodech a e-shopech obsahují někdy látky, které mohou zejména při dlouhodobém a nadměrném používání poškozovat lidské zdraví či zatěžovat životní prostředí, tvrdí průzkum.
Na studii, se kterou přišla dánská spotřebitelská organizace The Danish Consumer Council (DKK), se podílela i podobně orientovaná česká Arnika. Průzkum odhalil ve složení 18 přípravků ze 26 vzorků zakoupených v Česku chemické látky, které mohou narušit hormonální systém nebo způsobit alergické reakce. Dalších pět výrobků obsahovalo látky škodící životnímu prostředí či potenciální alergeny a parfém.
„Každá žena používá denně v průměru dvacet různých přípravků, ať už to jsou řasenky, šampony, krémy či barvy na vlasy. Většina látek z těchto výrobků se vstřebává kůží, včetně škodlivin, které způsobují alergie, imunitní poruchy, neplodnost nebo v nejzazších případech rakovinu. Žádná z látek zatím nebyla v kosmetice zakázána, byť mnohé z nich jsou nyní posuzovány a je navržen jejich zákaz. Problémem je hlavně dlouhodobé používání těchto přípravků a jejich vzájemné působení,“ říká Karolína Brabcová z Arniky, která se specializuje na toxické látky ve spotřebním zboží.
Alarmující je podle ní to, že jako zcela bezpečné z nakoupených vzorků se dají podle Arniky označit pouhé tři přípravky, tedy zhruba desetina zkoumaných produktů.
Průzkum složení ukázal, že alergeny a hormonální disruptory, tedy látky poškozující hormonální systém, obsahovalo 18 produktů, jako jsou pleťové a opalovací krémy, šampony, řasenky či barvy na vlasy. (V tabulce Kolik škodlivin obsahuje kosmetika jsou označeny červeně písmenem C a podle Arniky je lepší se jejich nákupu vyhýbat, pozn. red).
Nejčastěji zastoupenými škodlivinami byly parabeny, které se používají v široké škále kosmetických přípravků jako konzervační látky, narušují však podle Arniky produkci pohlavních hormonů a mohou ovlivnit také plodnost žen.
„Hormonální disruptory jsou nebezpečné zejména pro dospívající dívky, které kosmetiku často a hodně používají. Tyto látky mohou negativně zasáhnout do zdravého vývoje a procesu dospívání. Vědci prokázali, že vlivem působení látek narušujících hormonální systém může v průběhu života dojít ke vzniku řady zdravotních problémů, včetně poruch učení, astmatu, neplodnosti, obezity, cukrovky, rakoviny prsu, rakoviny prostaty a Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Brabcová.
Studie také zmiňuje jako nebezpečnou látku resorcinol obsaženou v barvách na vlasy, která narušuje hormonální systém a může způsobovat alergické reakce, jako jsou vážná podráždění očí a kůže. Evropská unie dokonce podle Brabcové zvažuje zařazení této chemikálie do kategorie látek „vzbuzujících mimořádné obavy“.
Látky poškozující životní prostředí obsahovalo celkem 23 přípravků (18 z nich obsahovalo i zdraví škodlivé látky, pokud výrobky obsahovaly jen látky škodící životnímu prostředí nebo slabé alergeny či parfém, jsou označeny v tabulce žlutě písmenem B, pozn. red). Nejčastěji se jednalo o látky toxické pro vodní organismy.
Nejhůře z celého průzkumu orientovaného na český trh vyšlo pět produktů, které obsahovaly čtyři a více škodlivých přísad. Šlo o barvy na vlasy Schwarzkopf Natural & Easy 560 a L'Oreal Casting Creme Gloss Amber 645. Dále pak o řasenku Lancôme DÉFINICILS - High Definition 01 black, krém na ruce Vaseline Intensive Care Healthy Hands Stronger Nails a tělový krém Elizabeth Arden Green Tea Honey Drops Body Cream.
Barvy na vlasy patří podle Brabcové obecně k nejvíce sledovaným kosmetickým výrobkům v Evropě, a to proto, že obsahují největší koktejl chemických látek. Například výrobek Schwarzkopf obsahoval 8 alergenních látek a látek poškozujících hormonální systém.
Nejlépe naopak vyšly v průzkumu tři kosmetické přípravky, a to krémy Clinique Dramatically Different Moisturizing Cream a Avene Tolérance Extrême Cream a dále opalovací mléko Avivir Aloe Vera Sun Lotion SPF 30. Tyto výrobky neobsahovaly žádné látky škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí ani parfémy, u kterých výrobce nemusí z důvodu ochrany obchodního tajemství uvádět složení. V tabulce jsou označeny zeleně písmenem A.
Dagmar Jírová, vedoucí Národního referenčního centra pro kosmetiku Státního zdravotního ústavu, říká, že výsledky výzkumu společnosti Arnika nezná, a tak se k nim nemůže vyjadřovat. Zdravému člověku, který používá kosmetické přípravky s rozumem a řídí se instrukcemi na obale, však obecně jejich spotřeba neuškodí.
„Kosmetika obsahuje řadu chemických látek, které mohou být ze své podstaty toxické, tedy představují určité nebezpečí. Zda se hazard změní v risk, tedy ve skutečnou situaci, kdy by mohlo dojít k ohrožení zdraví, však záleží na řadě okolností, a to zejména na velikosti dávky, frekvenci použití, na místě, kam se přípravek aplikuje a zda je přípravek vůbec vhodný pro danou skupinu osob,“ říká Jírová.
Využívání látek v kosmetice posuzují podle ní vždy velmi pečlivě vědecké výbory, které všechny faktory pečlivě zvažují a zvažují i další faktory, jako jsou i případná rizika a dopady pro životní prostředí z odpadu kosmetických přípravků. Na základě odborného stanoviska těchto vědeckých výborů pak Evropská komise provádí regulace látek prostřednictvím závazných předpisů pro chemické látky a kosmetické přípravky.
„Všechny kladně posouzené látky přítomné v přípravcích v povolené koncentraci jsou tak pro zdravého člověka bezpečné. Pokud je však někdo alergik, tak by měl pečlivě před použitím přípravku prostudovat složení kosmetického přípravku, které je uvedeno na obale výrobku, a látkám, na které je alergický, se vyhnout. Pokud to neudělá, problémy samozřejmě mít může,“ varuje Jírová.
Obecně pak podle ní platí, že dlouhodobá nadměrná spotřeba čehokoliv není dobrá a lidé by tak ani konkrétní kosmetické přípravky neměli požívat nadměrně a dlouhodobě.
Podobně před nadměrným používáním kosmetiky varuje také dermatoložka Eva Šafránková a dále upozorňuje na to, že vliv kosmetiky na lidskou kůži je velice individuální.
„K výzkumu se nemohu vyjádřit, ale obecně svým pacientům doporučuji používat lékařskou kosmetiku, která prošla důkladným laboratorním zkoumáním. Obecně dále platí, že každý může na konkrétní přípravek reagovat jinak, záleží to na senzibilitě jeho organismu. Týká se to i bylinných produktů. Někomu mohou pomoci, někdo jiný na ně může být alergický a musí si to vyzkoušet. Dlouhodobé využívání produktů také nedoporučuji,“ říká Šafránková.
Průzkum prováděný v 35 zemích světa na celkem 39 vybraných kosmetických výrobcích (v Česku nejsou všechny dostupné) také ukázal, že ačkoliv mají výrobky ve světě stejný název i obal, složením se na jednotlivých trzích mohou lišit, a to i v rámci Evropské unie.
Například řasenka Maybelline ve Španělsku a Švédsku obsahovala isobutylparaben, který je v EU zakázaný, a krém Nivea z Ugandy obsahoval methylisothiazolinon a methylchloroisothiazolinon, který je zakázán v kosmetice vstřebávané kůží.
A jak se mají spotřebitelé co nejlépe podle Arniky chránit, když jednotlivým označením ve složení na obale nerozumí?
„Pokud se jim nechce pídit po vlastnostech desítek látek uvedených na obale, pak je nejlepší dávat přednost přírodní kosmetice bez syntetických přísad. Nejlepší je vybírat biokosmetiku, které byla udělena ekoznačka. A dále zvážit, zda je třeba využívat tolik přípravků denně po dlouhou dobu a není lepší jejich spotřebu omezit,“ dodává specialistka Arniky na toxické látky ve spotřebním zboží Brabcová.
