Hlavní obsah

Bartošek: Opozice chce dva radní ČT, jinak bude dál blokovat jejich výběr

Šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek a jeho kolegové z opozice zmařili dosavadní pokusy o volbu radních ČT ve Sněmovně.

Příští týden napoví, zda Rada České televize zůstane v omezeném počtu až do voleb. Jednání napříč stranami zatím nikam nepokročilo.

Článek

Ve středu by měli poslanci znovu hlasovat o čtyřech nových členech Rady České televize. Předchozí pokusy ztroskotaly na obstrukcích části opozice, která se obává, že v radě posílí kritici současného vedení České televize a veřejnoprávní médium se ocitne pod vyšším tlakem.

V celkem patnáctičlenné radě je tak od května obsazeno pouze jedenáct míst. Tím se snížila pravděpodobnost brzkého odvolání nynějšího šéfa ČT Petra Dvořáka, pro které by muselo hlasovat aspoň deset členů.

Hlavním stratégem blokování volby televizních radních je předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek. V rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že se opozice chce s vládními stranami dohodnout a prosadit do rady vlastní kandidáty. Jednání se však zatím nikam nepohnula. Podle Bartoška tak musí vládní hnutí ANO znovu počítat s obstrukcemi.

Probíhají nějaká jednání napříč opozicí a koalicí o volbě čtyř členů Rady České televize?

Jednání, kdy jsme se jako opoziční strany setkaly s hnutím ANO a sociálními demokraty, proběhlo pouze jednou, bohužel. Tam jsme si řekli nějakou představu, jak by to mohlo případně vypadat, ale od té doby jsme se neposunuli.

Proč?

Protože mocenské uskupení ANO, SPD a komunisti mají pocit, že personální volby v Poslanecké sněmovně musejí vyhrávat 10:0. Oni samozřejmě mají většinu, to musíme respektovat. Na druhou stranu není možné, aby nás v personálních volbách úplně vygumovali. Na to my odmítáme přistoupit, protože v ten moment bude mít v jednotlivých institucích - netýká se to jen Rady České televize, kontrolní roli pouze jedno mocenské uskupení, a to je špatně. I v komunální politice se ctí, že opoziční strany mají zástupce, aby měly informace a byly u toho.

Můžete upřesnit, kolik z těch čtyř uvolněných míst v Radě ČT požadujete pro opozici?

Chceme, aby koalice Spolu měla jedno jméno a koalice Pirátů a STAN také svoje jméno a dvě jména že by potom případně šla za koaličními stranami. Jak by si ta další dvě místa koalice podělila, je nám jedno. Sociální demokracie nicméně jasně řekla, že chce, aby ji reprezentovalo jedno jméno. SPD a komunisti vlastně vytlačili sociální demokracii z jakýchkoli dohod.

Není chyba, že s SPD a KSČM nejednáte?

Všechny předchozí personální volby byly prosazovány mocenským uskupením ANO, SPD a KSČM. Ukázalo se to i při poslední volbě velké rady (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - pozn. red.). A já jsem přesvědčen že tyto strany tam mají dostatečné množství lidí. Teď je důležité, aby tam nominovaly naše strany.

Máte nějaké signály, že by hnutí ANO přistoupilo na vaše požadavky?

Momentálně čekáme na to, s čím přijdou koaliční strany.

A co když se nikam neposunete?

Věc je poměrně jednoduchá - jestli nedojde k dohodě, tak jsem přesvědčený, že volbu musíme brzdit. Není možné, abychom byli úplně odstaveni od možnosti delegovat svoje lidi, u kterých věříme, že se postarají o nezávislost veřejnoprávní televize.

To znamená, že by přišly znovu na řadu obstrukce v podobě vyhlašování přestávek a podobně, tedy postup, který jste použili v uplynulých pokusech o volbu?

Já jsem zastáncem dohody, která by byla dobrá. Ale na druhou stranu, když si vezmeme, jaké různé organizace tam ty lidi nominovaly, tak si kladu otázku, jestli jejich jmenování lidí bylo v souladu se zákonem. V tom smyslu, že ty organizace nesplňují podmínky pro to, aby mohly nominovat. Podle mě nejlepší varianta je, aby druhé kolo odpadlo celé a aby se nominovala nová jména v souladu se zákonem.

Sněmovní volební výbor už ale o možném novém výběru kandidátů jednal a návrh neprošel…

Pro mě osobně to byla jedna z možných variant dohod.

Když se podíváme na politickou realitu, nebylo by lepší, kdyby kandidáty do mediálních rad nominovaly rovnou politické strany?

To je určitě k diskuzi a bude to jedno z témat dalšího volebního období. Nedokážu předjímat, ale všechny kroky, které bychom měli do budoucna dělat, by měly skutečně vést k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií. Vidíme Maďarsko, částečně Polsko, kde mají vládnoucí politické strany potřebu ovládnout instituce. První, koho musejí zotročit, jsou veřejnoprávní média. Demokratické strany se musejí postarat o jejich nezávislost. Pokušení tady je, vždycky bude. Aby byla společnost svobodná, tak k tomu potřebuje svobodná veřejnoprávní média, ať už se nám politikům líbí, na co se nás ptají, nebo ne. To je jejich role. Naše role je, abychom naše mandáty vykonávali, jak nejlépe umíme, a abychom dokázali na ty otázky odpovídat.

Související témata:

Doporučované