Článek
Otřásá se Pirátská strana v základech?
Já jsem tyhle titulky četl v řadě médií. Přitom jsme v členském podnětu byli svědkem normální vnitrostranické demokracie, na které fungujeme deset let. Brzy, už v lednu, bude nová volba předsednictva, protože nám končí mandát. Piráti tam zvolí i šéfy odborů jako je mediální, personální, pokud nejsou spokojeni s nějakou vlastností nebo nějakým krokem, který ten člověk udělá, tak mohou navrhnout jeho odvolání.
Rozumím, ale aby se vám to předsednictvo nerozpadlo do voleb pod rukama, protože pan Mikuláš Peksa, europoslanec, právě oznámil, že chce rezignovat na místopředsednickou funkci…
Rozpad Pirátů predikovali zlí jazykové již před pěti lety. Před sedmi lety jsme se dozvěděli, jak s naší otevřeností nemáme šanci uspět ve volbách do Sněmovny. Myslím si, že ta naše práce ukazuje, že ta otevřenost a i ta vnitrostranická demokracie je naším plusem, nikoliv minusem.
Jak čtete vy ten vzkaz od pana Peksy?
Tak Mikuláš Peksa tam jako druhý reagující v tom členském podnětu položil na stůl svůj mandát v republikovém předsednictvu, který by beztak končil během už měsíce a půl, protože bude předsednictvo nové.
Takže je vám to jedno?
Není mi to jedno. Myslím si, že Mikuláš Peksa byl 2,5 roku v republikovém předsednictvu, nebyly žádné indicie toho, že by tento krok v souvislosti s členským podnětem na odvolání Jakuba Michálka udělal. Takže to možná chápu jako ne úplně kolegiální chování vůči zbytku předsednictva. A Mikuláš Peksa byl v sobotu zvolen předsedou Evropské pirátské strany, což do toho svého vyjádření k odstoupení uvedl jako jeden z dalších důvodů. Hovořil o tom, že by to bylo až koncem listopadu. Tím pádem mu zbývá měsíc.
Oč šlo v případu Michálek
Podnětem k hlasování o Michálkovi byl příspěvek vedoucí personálního odboru Pirátů Jany Koláříkové na stranickém fóru, která hovořila o Michálkově arogantním jednání a psychické šikaně podřízených. Peksa následně uvedl, že by rezignoval na funkci místopředsedy, pokud jím Michálek zůstane.
V hlasování pak ani jedna ze tří volených možností – pro odvolání, proti odvolání a odročení rozhodnutí na lednové jednání celostátního fóra – nezískala nadpoloviční počet hlasů. Jednání tak skončilo bez usnesení.
A neobáváte se, že třeba vaše pirátské řady opustí Jana Koláříková, která vlastně v tom stranickém referendu ten spor s panem Michálkem prohrála?
Já si nemyslím, že tam jsou nějací vítězové či poražení. Ostatně jsem četl i reakci Jany Koláříkové a ta byla smírčí. Ta strana je hodně nastavená pro politiku pro občany, to je správně. Moc nevnímáme nějaké vznikající vnitrostranické spory.
Na druhou stranu tam zazněla slova o šikaně, místopředseda strany, tedy pan Michálek, byl titulovaný jako despota. To je podle vás normální, v dobře fungující demokratické straně?
Jakub Michálek je deset let v Pirátské straně. Má své výhody, má své nevýhody, má svůj styl, je velmi svědomitý až třeba pedantský, protože chce, aby ty věci fungovaly. Ostatně vede klub v Poslanecké sněmovně jako jeho předseda velmi dobře. Ty úspěchy máme. Já si nemyslím, že by obě ta slova, která říkáte, byla na úrovni nějakého trestného činu. Jednak by se to muselo vyšetřit. Nemyslím, že Jakubovo chování, i když je třeba arogantní k lidem v momentech, kdy je třeba ve sporu, se prostě do tohohle toho nevejde.
V tom sporu jste tedy jasně na straně pana Michálka?
Ale tak to přece není. Já jsem řekl, že to nejsou vítězové a poražení. Tak když někdo…
Ale musel jste přece nějak hlasovat. Jak jste hlasoval?
To hlasování je tajné. Já nemám moc rád, když členové říkají, jak hlasovali. Ještě třeba před tím a obzvláště z pozice předsedy. Takže já to říkat nebudu. Hlasování mělo tři možnosti. Jakub Michálek získal 371 hlasů z těch 76 procent hlasujících. Ale téměř 300 lidí hlasovalo pro odvolání. 184 hlasů se nevyslovilo a priori proti odvolání. Je vidět, že problém vnitrovztahových problémů v Pirátské straně je. Pro mě je důležité, co teď s tím ta strana bude dělat. Fenomén přetíženosti a přílišného tlaku na výkon není doména Jakuba Michálka. My jsme vstoupili do Sněmovny, uspěli jsme v evropských volbách, ta agenda se rozrostla. A je potřeba dělat kroky, aby nám tam ty problémy až do takovéhleho momentu neeskalovaly. A ještě k Janě Koláříkové. Pokud se neúčastníte těch situací, nemůžete hodnotit, jestli se ten člověk tak cítí oprávněně nebo ne. Důležité je to řešit s tím člověkem. O to jsem se snažil v řadě případů, ne ale v případu Jany Koláříkové.
Vám se nesvěřila, mrzí vás to?
Já jsem s ní mluvil to ráno, kdy vznikl ten členský podnět. Bavili jsme se o tom, že si vezme dovolenou, protože ta práce vedení personálního odboru je strašně náročná. Nevěděl jsem to, že podnět podá. Ale myslím si, že to je krok, který dá odvahu lidem vůbec se tím zabývat. Včera na jednání republikového předsednictva jsme schvalovali změnové rozpočty, protože chceme tu situaci řešit profesionálně. Řada organizací v neziskovém sektoru i komerčních firem má nějakého ombudsmana, nechá si v supervizi radit.
Michálek řekl, že ve vedení pokračovat nechce
To zvažujete? Toho ombudsmana?
Na fóru jsem slíbil, že do Vánoc navrhneme nějaké řešení. Chceme mít nějaký koncept, který skutečně bude pracovat s vyhořením, s komunikací, i třeba s konsenzuálním jednáním. Když se ve straně o něčem hlasuje, snažíte se najít co největší počet souhlasících lidí. Někdy je to na sílu a to není dobře.
Přece jenom ale paní Koláříková nebyla sama. Zastal se jí i Mikuláš Peksa, který má s panem Michálkem podobné zkušenosti. Neměl by to pan Michálek přece jen trochu víc reflektovat? I ten hlas z toho Pirátského fóra? Neměl přece jen odstoupit?
Jakub Michálek již asi před měsícem jasně řekl, že nechce pokračovat ve vedení strany. Jednak ještě dopisuje dizertačku na druhé škole, co studuje. Jednak se fakt chce soustředit na vedení klubu, kde se mu daří. Já jsem s Mikulášem Peksou – a to nechci zpochybňovat jeho výpověď – seděl 2,5 roku v republikovém předsednictvu. A nevšiml jsem si, že by se nějak jakoby výrazně veřejně ozýval. A že spolu s Jakubem Michálkem nevycházejí lidsky, nemělo dopad.
Ono nešlo jen o pana Peksu, on mluvil i o dalších lidech, kteří s tím měli zkušenosti…
Já jsem četl výpovědi těch jednotlivých lidí, je to skoro šedesát stránek diskuze. Byli tam lidé, kteří pracovali přímo pod Jakubem Michálkem, a žádnou takovou tu zkušenost nemají. Je to na individuálním vnímání. Jakub Michálek to bude řešit.
On řekl, že se chce naučit empatii.
No tak tento výraz…
…už ten samotný je trochu směšný.
Tento výraz vlastně definuje to, kde je ten Jakubův jako problém. Jakub je člověk, který je strašně pracovitý. Vystudoval dvě těžké vysoké školy, je nějakým způsobem nastaven, jak věci řešit. Člověk je jenom sto procent vlastností. Takže nemůžete očekávat, že všichni budou mít ten ideální mix těch vlastností tak, aby vyhovoval ve všech směrech každému, s kým komunikuje.
Ale že je despota, byste neřekl.
Já si myslím, že když se něco domluví, tak tvrdě trvá na tom, aby to ten člověk dodržel. Má tah na branku. Jeho chování prostě může na ty lidi někdy takhle působit. Ale já věřím, že Jakub na sobě bude pracovat. Ten signál je silný, není to něco, co by měl člověk ignorovat. I když nebyl odvolán.
Jak si vysvětlujete, že Pirátská strana, která donedávna měla obraz takové „party skvělých kamarádů”, něco takového řeší?
To já vůbec nevím, jestli jsme měli obraz jako nějakých skvělých kamarádů. My jsme celou dobu transparentní strana, která je budovaná odspoda. Lidé se znají třeba 10 let, i když samozřejmě přichází spousta nových členů, kteří jsou ve straně třeba rok nebo dva. A ta organizace jako taková má své plusy, má své minusy. Já spíš bojuju ve veřejném prostoru proti stavění politiků do pozice nadlidí. I tihle lidi mají normální problémy a musíte je řešit lidským přístupem. To se prostě do tabulek a do nějakých kápéíček jeho výkonu nevejde.
Není to ještě třeba tím, že Piráti jsou takové jedno velké Beverly Hills? Je tam řada manželských párů, vy nejste výjimkou, partnerských, sourozeneckých dvojic…
Mě by zajímalo, jestli to máte změřeno třeba u jiných politických stran. Protože já si nemyslím, že máme nějaký větší počet…
Tak v těch vysokých funkcích je to u vás rozhodně nejviditelnější.
Vysoké funkce já moc neberu. Třeba v hlasování celostátního fóra mám úplně stejný hlas jako kdokoliv jiný. Snažíme se být strana, která ty hierarchické struktury spíš potírá. A že se ti lidi v Pirátské straně potkají, já nebudu nějaký arbitr. Ve firmách občas máte zakázané vztahy na pracovišti. A ty lidi musíte různě alokovat.
Hlásit, s kým ve straně chodíte, je hloupost
Neměli byste to aspoň hlásit? Abyste dostáli transparentnosti…
Jako že s někým chodíte? To je hloupost. To je každého věc, dokavaď je oddělená práce v Pirátské straně nebo třeba hlasování. Dám vám příklad. Já jsem ve straně od začátku, někde před 5 lety do ní vstoupila Lydie, moje manželka. Poznali jsme se na demonstraci, potom jsme spolu začali randit, vzali se. Je členka republikového výboru. Naprosto běžně je jedna z nejhlasitějších oponentek návrhů, které předkládám z pozice republikového předsednictva. Ona drží původní Pirátskou ideologickou linii, nemusí řešit ty věci z pozice předsedy. Máme názorové neshody v hlasování, ale doma máme harmonický vztah. Umíme to oddělit. Některá média i ta bulvární to prezentovala jako války manželek poslanců. Lukáš Kolářík je poslanec ve Sněmovně, s Janou se vzali někdy před rokem a půl. Na svatbě jsem byl já stejně jako Jakub Michálek.
Ptala jsem se na to, jestli ty vazby nepřispívají k těm problémům… Nicméně zmiňme ještě přítelkyni Jakuba Michálka. Předsedkyni pražských Pirátů, zastupitelku Michaelu Krausovou. Ta se totiž scházela s manažerem reklamní firmy JC Decaux Tomášem Tenzerem, který je souzený za korupci a taky za manipulace s veřejnými zakázkami. Nemůže to vypadat, že u Pirátů je transparentnost jenom odsud posud?
Michaela Krausová odstoupila z pozice předsedkyně klubu na magistrátu. Podle mě to je správné řešení té věci. Já bych vyvrátil, že by docházelo k jakémukoliv třeba ovlivňování. Už třeba proto, že byly skrze soud zrušeny nevýhodné smlouvy s firmou JC Decaux. A paní Krausová přiznala, že se jednalo o osobní schůzky.
Proč je tedy neuvedla na pirátském fóru, kam se schůzky zaznamenávají. Vypisujete tam každý snědený chlebíček, vypitou kávu, ale toto tam není.
Protože náš interní předpis o lobbingu definuje, co je a není lobbistická schůzka. A osobní schůzka, a ať si pod tím každý představí, co chce, prostě není lobbistický kontakt. Tato věc tam nepatřila.
Šlo o osobní schůzku, ale s představitelem významné firmy, která se uchází o pražskou zakázku. Pořád tam nevidíte problém?
Já jsem přesvědčen, že k žádnému ovlivňování v této věci nedošlo. Pokud se ty věci týkaly té zakázky, lidé na magistrátu se setkávali s různými lidmi. Zápisy v tom registru lobbistických kontaktů jsou. Já se v tom nechci nimrat a definovat, co je to osobní schůzka.
Ještě jedna informace, která mi v tom přijde poměrně důležitá, tato firma vám Pirátům dala až 75procentní slevu na billboardy…
Byla to v roce 2017, pokud se nepletu. To, že pan Tenzer čelí nějakému trestnímu stíhání, jsme se dozvěděli v roce 2018. A vyjednávání o kampani je naprosto běžná věc. Já jsem dělal v marketingu, ty agenturní slevy, ještě ty last minute jsou někdy větší, než je tato částka. A já bych odmítal, že by to mělo jakýkoliv vliv. Nebo že by díky tomu mělo JC Decaux zvýhodněný přístup k nějakým zakázkám. Ba naopak, teď se hraje velká hra o ten pražský mobiliář. A můžu garantovat, že v tom postupujeme zcela transparentně.
Můžete to garantovat i tím, tak že jste tu schůzku paní Krausové v rámci Pirátů prošetřili?
Zabývala se tím magistrátní skupina, řeší to od nás pan Janusz, protikorupční analytik. A v momentě, kdy jsme řešili nějakým způsobem fungování Prahy 2 ve věci mobiliáře, tak se s panem Tenzerem setkal Viktor Mahrik. Tyhlety zápisy v registru jsou, protože tam se skutečně řešily věci, které se týkají provozu Prahy. Já se běžně také setkávám se zástupci firem. Když řešíte třeba nějaké IT řešení pro stát, je důležité, abychom v tomhle byli transparentní. Ale do nějakých osobních rovin členů Pirátské strany bych nechtěl zasahovat. Nemyslím si, že k tomu je registr lobbistických kontaktů určen.
V lednu se Piráti sejdou v Ostravě na celorepublikovém fóru, kde se bude volit nové vedení. Koho byste tam rád viděl?
Já ty preference vlastně v tuhle chvíli ani nemůžu sdělovat, protože do volby předsednictva se dostávají nominanti skrze nominace. Já chci obhajovat pozici předsedy, budu vlastně v následujících měsících žádat kraje o jednotlivé nominace, začal bych ve Středočeském kraji, za ten jsem byl zvolen jako poslanec…
Chápu, že nechcete říct konkrétní jména, tak alespoň typově…
Olga Richterová má tah na branku. Já doufám, že bude obhajovat, protože její přínos jak ve sněmovním týmu, tak jako první místopředsedkyně Pirátské strany je obrovský. Po celé republice řeší od kojeneckých ústavů po domovy důchodců. Je to člověk, který to má v hlavě srovnané. Ale to republikové předsednictvo má kus práce, který musí udělat. A musí se o to podělit. Předkládá rozpočet, navrhuje update strategie. Já jenom doufám, že to bude mix lidí, kteří spolu budou v pohodě spolupracovat. Třebaže Mikuláš Peksa měsíc a půl před ukončením mandátu rezignoval, tak republikové předsednictvo v tomhle složení dva a půl roku odvádělo dobrou práci. A myslím si, že tu stranu posunulo.
Nebojíte se, že to všechno, čeho Piráti dosáhli, je teď tak trochu pokažené tím, co se mezi vámi děje?
Já si myslím, že jsme to neztratili v žádném případě. My ve Sněmovně i ve vedení měst jako jsou Brno, Ostrava plníme program, podle mě nad rámec. Nevěnujeme se jen prioritám, řešíme vládní návrhy. Když nás lidi volili s tím, že jsme transparentní, ve finále je u politika důležitá čestnost, že nelže, a že teda plní to, co slíbil. A my tady v tom naprosto držíme kurz.
A transparentnost za každou cenu, to trvá?
Nebudeme nic schovávat. Lidé nemají iluze o tom, jak se politici chovají, když na ně nemíří kamery. Z osobních zkušeností, ty občasné ostré, ostřejší výměny názorů na pirátském fóru jsou procházka pohádkovou zahradou proti tomu, jak se k sobě chovají politici v jiných stranách, když se nedívají kamery.
