Článek
Návštěvníci si v kostele Zvěstování Panně Marii mohli prohlédnout nedávno dostavený východní ambit a kaple. Průvodci v replikách barokních oděvů představili prostřednictvím komentovaných prohlídek architekturu i místní freskovou výzdobu.
Mariánská Týnice byla před sto lety ruina, nyní se jí navrátila bývalá krása. Zápis mezi národní kulturní památky umožnil získat dotaci EU na unikátní dostavbu nikdy nedokončeného východního ambitu, jak to před 300 lety v době vrcholného baroka plánoval architekt Jan Blažej Santini. Stavba východního ambitu a kaplí barokního poutního areálu Mariánská Týnice začala v roce 2018 a byla dokončena na jaře. Stála 60 milionů korun.
Nový východní ambit kopíruje ten opačný západní. Nachází se tam tři chodby a čtyři kaple, které byly nově vyzdobené barokními malbami. „Je to čtvercové nádvoří, které je lemováno třemi arkádovými chodbami, které jsou otevřeny zvnitřku a mají zvenku tři vstupy. Na rozích arkád, kde se setkávají, jsou kaple na zvláštním půdorysu protáhlého šestiúhelníku,“ popsala Irena Bukačová, dlouholetá ředitelka Muzea severního Plzeňska, které v objektu sídlí.
„Letošní ročník je věnován barokní choreografii a baroknímu baletu. Kolegyně z plzeňského kraje jsou oblečené do barokních oděvů, některé jsou dokonce naše oděvy, které mají velkou hodnotu,“ uvedla Bukačová. V Mariánské Týnici je specializované pracoviště na studium baroka a poznání barokní kultury.
Bývalé cisterciácké poutní místo, kam patří kostel Zvěstování Panny Marie, bylo postaveno v letech 1711 až 1768. Od zrušení kláštera v roce 1785 se pro areál nenašlo využití a postupně chátral, na začátku 20. století to byla ruina. Po zřícení kupole kostel v roce 1920 začala ještě za první republiky snaha o záchranu, úsilí ale přerušila válka a pak dlouhá doba totality. Od úplné devastace areál zachránilo jen to, že v něm od roku 1952 sídlilo muzeum.
