Barma truchlí nad zavražděnými dětmi. „Nezasahujte,“ varují Rusko a Čína

Z oploceného komplexu v blízkosti hranic Myanmaru v severním Thajsku se o víkendu ozval vůdce rebelů Yawd Serk a nabídl bezútěšný pohled na budoucnost země zmítané brutálním vojenským převratem. Ze své základny v provincii Chiang Mai vyslal vzkaz – občanská válka je na dosah. „Svět se změnil. Vidím, že se lidé ve městech nevzdají. Ale vidím i vůdce puče Min Aun Hlaina, že není připraven se vzdát. Myslím, že tady reálně může dojít k občanské válce.“

Samotní Barmánci však nepochybují o tom, že v takové válce už dávno jsou. „Jsme v civilní válce a časem by z toho mohla být řežba se vším všudy. V roce 1988 si lidé přestali důvěřovat natolik, že se začali navzájem zabíjet,“ popsal pro Seznam Zprávy Barmánec Lone Kavan, a vzpomněl tak na období jiného vojenského převratu, který nosí nynější demonstranti v živé paměti.

Od 1. února, kdy si v Myanmaru po prohraných volbách vzala násilím slovo vojenská junta známá jako Tatmadaw, dochází k vraždění civilistů, zatýkání i mučení. Obětí z řad civilistů je podle odhadů více než 550. Mezi nimi i nejméně 40 dětí.

Někteří nezletilí zemřeli přímo při účasti na protestech. Spoustu dalších ale tvořili jen kolemjdoucí, které někdo z vojáků čekajících v okolních domech zabil jediným výstřelem do hlavy. „Situace je tak brutální, že si to nikdo venku nedovede představit. Vojáci stojí v oknech domů a střílí po každém, kdo vyleze ven. Proto je tady tolik mrtvých dětí,“ popisuje pro Seznam Zprávy 28letá Barmánka Berry, jež organizuje finanční sbírky na pomoc svému táboru bojujícímu za demokracii.

Mnohé z dětí, pro které se realitou stal život kdesi v úkrytech, zemřely při neopatrných hrách v ulicích. Jsou to právě útoky na nejmenší, kteří překonávají hrůzy a násilí vojenských zásahů, jichž byla Barma svědkem. Počty nezletilých obětí ještě upevňují odhodlání protestujících skupin, které čelí myanmarské armádě jen se zbraněmi domácí výroby.

Zahraničními médii tak rezonují smutné příběhy rodičů, kteří o své děti přišli během jediné sekundy. „Moje desetiletá dcera snila o tom, že bude vizážistkou nebo zdravotní sestrou, nebo dokonce princeznou s dlouhými zlatými vlasy,“ popsal pro The New York Times Barmánec U Soe Oo. Zrovna porcoval kokosový ořech a jeho dcera si běžela pro sladkou odměnu. Když se ale přibližovala ke stromům na jejich pozemku, zdálo se, že klopýtla a upadla na břicho, vzpomíná její otec. Když jí přispěchal na pomoc, zjistil, že dívenka nemluví. Kulka ji 27. března zasáhla do levého spánku za bílého dne.

„Máme zprávy z Francie, která juntu finančně podporuje kvůli ropě. Rusko jí prodává zbraně a materiál, kterým nás pak vraždí. V televizi nedávno proběhly záběry zobrazující přátelství mezi generálem Min Aun Hlainem a Ruskem. A pak je tu samozřejmě Čína, ta je největším příznivcem armádní junty,“ popisuje pohled demonstrantů Barmánka Berry. „Oslav vojenské junty se ale účastnily i další země – Indie, Thajsko, Vietnam, Laos, Pákistán či Bangladéš. Někteří uprchlíci a policisté, kteří pro armádu nechtějí pracovat, utíkají za hranice, odkud jsou posíláni zpátky k myanmarským vojákům. Určitě už jsou mrtví, tím jsem si jistá.“

Místní nemají radost ani z ohlašovaných návštěv zahraničních novinářů, pro které pak junta „hraje divadlo“. „Minulý týden navštívila Rangún novinářka ze CNN. Nevím, proč to pozvání přijala, během její návštěvy se samozřejmě na chvíli přestalo střílet, a CNN tak může poukazovat na lepší stránku armády. Jsme kvůli tomu hrozně naštvaní,“ popisuje Berry.

Minulý týden varoval zvláštní vyslanec OSN pro Myanmar Radu bezpečnosti, že „hrozí krvavá lázeň“ a že „celá země stojí na pokraji spirály mířící k záhubě státu“.

Proti zásahům cizích mocností se však v pondělí postavila Čína, která doposud sama vyčkává a v Myanmaru, jenž je dle místních „díky čínským penězům celý její“, nezasahuje. Čínský ministr zahraničí Wang Ji v pondělí vyzval národy jihovýchodní Asie, aby byly před možnými zásahy vnějších sil ve střehu. Vojenská junta čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku a ten není příjemný ani Číně.

„Jsme si vědomi, že musíme být ostražití vůči vnějším silám, které infiltrují Myanmar s postranními úmysly, což vyvolává potíže a prohlubuje rozdělení země. To situaci komplikuje,“ řekl pro čínská státní média. Samotná Čína, jež má v Myanmaru silné ekonomické zájmy, má Barmu „víceméně celou koupenou“, jak pro Seznam Zprávy minulý týden popsali místní. Avšak zvolit si stranu se Čína stále zdráhá.

Wang tentokrát uvedl, že je jeho země ochotna koordinovat situaci se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a poskytnout bloku nezbytnou pomoc. „Vyzýváme všechny strany v Myanmaru, aby zastavily násilí a zabránily dalšímu krvavému konfliktu, který prohlubuje ztráty civilistů. Všichni naléháme na všechny strany v Myanmaru, aby co nejdříve usilovaly o politické porozumění prostřednictvím dialogu a právní moci.“

Vojenský puč, při němž civilisté umírají, však Čína stále neodsoudila, což jí mají místní za zlé, ačkoli jsou přesvědčeni, že „Čína jim ke štěstí určitě nepomůže“. „Všichni se chceme pokusit bojkotovat čínské produkty, ale nejsem si jistá, jak to vyjde. Jsou to levné věci a v Myanmaru žije spousta chudých lidí,“ popisuje pro Seznam Zprávy Berry.

„Žádali jsme o podporu ostatní země, OSN, EU. Nic se ale nestalo. Tedy ano, vydaly oznámení, že nás podporují. Přál bych si, aby zbytku světa došlo, že nás nějaká slova na papíře nezachrání. Potřebujeme silnější akci. Nemluvím o Číně a Rusku. Ty o myanmarský lid nestojí a my nestojíme o Čínu a její ekonomické zájmy. Nevěříme jim,“ přidal plamenně Barmánec Sunny, bývalý turistický průvodce a nyní bojovník za demokracii v první linii.

„Čína nás nezachrání. Má tady své projekty a ekonomické zájmy, Myanmar si prakticky koupila. Myslím, že jen vyčkává, až se lidé unaví, a potom možná zasáhne. Navíc pomáhá myanmarské vládě vytvářet firewall a blokovat přístup k informacím a přerušuje internet,“ popsal Barmánec Lone.

Varování Wanga před vnějšími zásahy přišlo v době, kdy čínským úředníkům obviněným z porušování lidských práv v Sin-ťiangu hrozí sankce ze strany Spojených států, Kanady, Británie a Evropské unie. USA rovněž uvalily sankce na Peking za jeho politiku v Hongkongu. Čína tato opatření označila za vměšování cizích mocností do vnitřních záležitostí a na západní země uvalila sankce vlastní.

Před vyhrožováním sankcemi na Myanmar varovalo v úterý i Rusko. Podle Interfaxu, jenž cituje ruské ministerstvo zahraničí, sankce „nemají budoucnost, jsou extrémně nebezpečné a budou tlačit Barmánce k plnohodnotnému občanskému konfliktu“.

Veškeré vztahy s Myanmarem pozastavily například Spojené státy, a to do doby, než se do čela země postaví demokraticky zvolená vláda.