Hlavní obsah

Barma: Lidé stále protestují, armáda je odstřihla od internetu

Ilustrační foto (Profimedia).

Po vojenském převratu v Barmě se armáda snaží zastavit protesty. Zablokovala proto celý internet včetně Facebooku, Instagramu i Twitteru, kde se lidé domlouvali na akcích a sdíleli informace o dění v zemi.

Článek

Po pondělním vojenském puči a přetrvávajících protestech se tamní armáda snaží získat kontrolu a potvrdit svou pozici. Dnes proto zablokovala přístup k internetu a navázala tak na předchozí blokaci populárních sociálních sítí. Právě na nich se Barmánci domlouvali na protestech a sdíleli informace o průběhu dění.

Dosud bylo možné se na sociální sítě v zemi připojit přes virtuální privátní síť. Organizace NetBlocks Internet Observatory uvádí, že se armádě podařilo snížit možnost připojení na 16 % běžné úrovně a zaručila si tak výpadek celého internetového spojení.

Vypojení internetu předcházela blokace nejpopulárnější sítě Facebook ve čtvrtek a páteční blokace Twitteru a Instagramu na dobu neurčitou. To potvrdila v pátek společnost Telenor, jeden ze dvou síťových operátorů v zemi. Společnost tak provedla na základě nařízení armády. Sociální sítě Instagram a Twitter přitom sloužily jako vhodná alternativa pro komunikaci po armádním zákazu Facebooku.

Na Facebooku, který aktivně využívá téměř polovina populace 54milionového národa, mohli lidé sledovat pondělní převrat takřka naživo. Následně se na něm i domlouvali, sdíleli hashtagy a vyjadřovali tak podporu civilní vládě a její vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.

Blokaci sociálních sítí kritizují i samotné firmy. Twitter prostřednictvím mluvčího uvedl, že armáda brání lidem vést veřejnou diskuzi a vyjádřit názor. Vyjádřil se i Facebook:„Urgujeme tamní autority, aby obnovily připojení k internetu, aby obyvatelé mohli komunikovat se svou rodinou, přáteli a měli přístup k důležitým informacím.“ Situaci v Barmě označil za alarmující a dodal, že aktivně odstraňuje obsah, který vyjadřuje podporu puči.

Amnesty International označil vypnutí internetu za „ohavný a bezohledný krok“.

Barmské úřady se zatím k celé situaci nevyjádřily, nicméně agentura AFP uvádí, že podle neověřeného ministerského dokumentu považuje armáda sociální sítě za „prostředek pro vytváření chaosu ve společnosti“. V sobotu se pak objevila zpráva, že tamní vláda vypnula internet úplně.

Přesto se v sobotu ve městě Rangún sešly stovky demonstrantů, aby vyjádřili podporu svržené vládě. „Nepřijímáme vládu, která nelegálně, za pomoci zbraní, převzala moc od vlády zvolené veřejností,“ řekl jeden z protestujících, učitel Nwei Thazin. „Chceme, aby vojenská vláda co nejdříve padla,“ dodal. Další skandovali „Ať žije Su Ťij!“.

Demokratická lídryně ale stále zůstává v domácím vězení. Nově byl také uvězněn australský ekonomický poradce svržené vlády Sean Turnell. „Myslím, že o tom brzy uslyšíte, ale jsem zadržený. Jsem také z něčeho obviněný, ale nevím z čeho. Cítím se dobře, jsem silný a ničím jsem se neprovinil,“ napsal podle Reuters ve zprávě. Následně ho již nebylo možné kontaktovat.

Blokace Facebooku je pro tamní obyvatele zásadní i z dalších důvodů. Ztěžuje fungování lokálním podnikatelům a minimalizuje přísun informací ohledně vývoje pandemie covidu-19. „Skutečně jde o porušení práva lidí na informace, jakož i svobodu projevu - to je skutečně zásadní v době, kdy jsou informace nezbytné k zajištění jejich bezpečnosti před pandemií,“ říká Rin Fujimatsu z výzkumné agentury Progressive Voice.

Barmánci se do internetového prostředí dostali s liberalizací země v roce 2011 a příchodem dvou velkých telekomunikačních společností z Norska (Telenor) a Kataru (Oredoo) v roce 2014. Podle nezávislého analytika Richarda Horseyho žijícícho v Rangúnu se stala Barma online zemí téměř „přes noc a najednou“. Facebook si v zemi získal velkou popularitu díky tomu, že jeho užití bylo možné bez poplatků za data.

Doporučované