Článek
Po pondělním vojenském puči a přetrvávajících protestech se tamní armáda snaží získat kontrolu a potvrdit svou pozici. Dnes proto zablokovala přístup k internetu a navázala tak na předchozí blokaci populárních sociálních sítí. Právě na nich se Barmánci domlouvali na protestech a sdíleli informace o průběhu dění.
Dosud bylo možné se na sociální sítě v zemi připojit přes virtuální privátní síť. Organizace NetBlocks Internet Observatory uvádí, že se armádě podařilo snížit možnost připojení na 16 % běžné úrovně a zaručila si tak výpadek celého internetového spojení.
Vypojení internetu předcházela blokace nejpopulárnější sítě Facebook ve čtvrtek a páteční blokace Twitteru a Instagramu na dobu neurčitou. To potvrdila v pátek společnost Telenor, jeden ze dvou síťových operátorů v zemi. Společnost tak provedla na základě nařízení armády. Sociální sítě Instagram a Twitter přitom sloužily jako vhodná alternativa pro komunikaci po armádním zákazu Facebooku.
Myanmar further expanded its internet crackdown, ordering a block of Twitter and Instagram days after the country's military seized power in a coup.
— CNN (@CNN) February 5, 2021
The move comes barely a day after a similar block of Facebook. https://t.co/U8youRjmzF
Na Facebooku, který aktivně využívá téměř polovina populace 54milionového národa, mohli lidé sledovat pondělní převrat takřka naživo. Následně se na něm i domlouvali, sdíleli hashtagy a vyjadřovali tak podporu civilní vládě a její vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.
Blokaci sociálních sítí kritizují i samotné firmy. Twitter prostřednictvím mluvčího uvedl, že armáda brání lidem vést veřejnou diskuzi a vyjádřit názor. Vyjádřil se i Facebook:„Urgujeme tamní autority, aby obnovily připojení k internetu, aby obyvatelé mohli komunikovat se svou rodinou, přáteli a měli přístup k důležitým informacím.“ Situaci v Barmě označil za alarmující a dodal, že aktivně odstraňuje obsah, který vyjadřuje podporu puči.
Amnesty International označil vypnutí internetu za „ohavný a bezohledný krok“.
Barmské úřady se zatím k celé situaci nevyjádřily, nicméně agentura AFP uvádí, že podle neověřeného ministerského dokumentu považuje armáda sociální sítě za „prostředek pro vytváření chaosu ve společnosti“. V sobotu se pak objevila zpráva, že tamní vláda vypnula internet úplně.
#Myanmar police has brought out barbed wires, ready to set it up if necessary to hold back #Yangon protesters. #WhatishappeninginMyanmar pic.twitter.com/TcgFo9vNsp
— May Wong (@MayWongCNA) February 6, 2021
Přesto se v sobotu ve městě Rangún sešly stovky demonstrantů, aby vyjádřili podporu svržené vládě. „Nepřijímáme vládu, která nelegálně, za pomoci zbraní, převzala moc od vlády zvolené veřejností,“ řekl jeden z protestujících, učitel Nwei Thazin. „Chceme, aby vojenská vláda co nejdříve padla,“ dodal. Další skandovali „Ať žije Su Ťij!“.
Demokratická lídryně ale stále zůstává v domácím vězení. Nově byl také uvězněn australský ekonomický poradce svržené vlády Sean Turnell. „Myslím, že o tom brzy uslyšíte, ale jsem zadržený. Jsem také z něčeho obviněný, ale nevím z čeho. Cítím se dobře, jsem silný a ničím jsem se neprovinil,“ napsal podle Reuters ve zprávě. Následně ho již nebylo možné kontaktovat.
Myanmar police arrested 30 people for banging pots to protest the military coup.
— AJ+ (@ajplus) February 5, 2021
The military blocked Facebook to stop protest organizers, so people joined Twitter instead. Many are using a 3-finger salute also seen at protests in Thailand: "We have to resist this dictatorship." pic.twitter.com/g9UafGBKDG
Blokace Facebooku je pro tamní obyvatele zásadní i z dalších důvodů. Ztěžuje fungování lokálním podnikatelům a minimalizuje přísun informací ohledně vývoje pandemie covidu-19. „Skutečně jde o porušení práva lidí na informace, jakož i svobodu projevu - to je skutečně zásadní v době, kdy jsou informace nezbytné k zajištění jejich bezpečnosti před pandemií,“ říká Rin Fujimatsu z výzkumné agentury Progressive Voice.
Barmánci se do internetového prostředí dostali s liberalizací země v roce 2011 a příchodem dvou velkých telekomunikačních společností z Norska (Telenor) a Kataru (Oredoo) v roce 2014. Podle nezávislého analytika Richarda Horseyho žijícícho v Rangúnu se stala Barma online zemí téměř „přes noc a najednou“. Facebook si v zemi získal velkou popularitu díky tomu, že jeho užití bylo možné bez poplatků za data.