Článek
A hostem přenosu bude Dušan Uhrin, jeden z nejúspěšnějších trenérů tuzemské fotbalové historie. Nezapomenutelným stříbrným tažením turnajem Euro 1996 jen volně navázal na své úspěchy ze sféry klubového fotbalu, které žal především na lavičce pražské Sparty.
Odkoučoval i legendární utkání, které sami sparťani označili v anketě za Zápas století. Ano, jde o duel s Barcelonou, sehraný na pražské Letné 1. dubna 1992. Především však duel vyhraný.
Sparta zvítězila 1:0, zásluhou branky Horsta Siegla. A Dušan Uhrin si tehdy připsal jeden z nejcennějších skalpů, na něž lze ve světě fotbalu vůbec narazit. A co víc: Sparta hrála s famózním týmem, který sestavil Johan Cruijff, opravdu vynikající partii. V paměti zůstane navždy famózní výkon Lumíra Mistra, toho večera nejlepšího muže na hřištti. Ale třeba i Romana Vonáška, jemuž Uhrin vybral právě mač s Barcelonou za jeho sparťanský křest ohněm. A nováček stejně jako další hráči Sparty to zvládl skvěle. Sparta několikrát nastřelila i brankovou konstrukci, své umění předváděl na druhé straně gólman Petr Kouba. A na konci toho všeho byla sparťanská výhra 1:0. Výhra vskutku historická.
Připomeňme si tehdejší sestavy:
Sparta: Kouba – Vrabec (78. Matta), Chovanec, Novotný, Horňák – Mistr, Frýdek, Němeček, Vonášek – Siegl (90. Joksimovič), Černý. Trenér Dušan Uhrin.
Barcelona: Zubizarreta – Koeman – Serna, Guardiola (75. Nadal), Nando – Witschge, Laudrup, Bakero, Eusebio – Beguiristan, Salinas (75. Goicoechea). Trenér Johan Cruijff.
To vše proběhlo v utkání jedné ze dvou skupin Poháru mistrů evropských zemí 1991/92, tedy v ročníku, který je dnes nazýván nultým ročníkem Ligy mistrů.
Proč? Bossové UEFA tehdy poprvé v dějinách nejdůležitějšího evropského poháru pozměnili jeho hrací model. Opuštěn byl systém dosavadní, kdy se hrálo od prvního kola až do finále zcela jednoduše, tedy vyřazovacím způsobem.
Zmiňovaný ročník 1991/92 byl jaksi „přechodový“, systém změnil částečně. Klasické play off se hrálo jen v prvních dvou kolech. A ti, kdo jimi prošli, byli rozřazeni do dvou čtyřčlenných skupin, v nichž už si zahrál každý s každým, doma i venku.
Škoda, že tvůrci tohoto hracího plánu soutěže nevyhlásili semifinálové boje, vítěze skupin čekalo rovnou finále, které ve Wembley mimochodem vyhrála právě Barcelona, když po prodloužení porazila Sampdorii Janov 1:0.
A my už se dnes můžeme jen zasnít nad představou, co velkolepého a historického se hypoteticky mohlo ještě udát, kdyby tehdy to semifinále do termínovky zařadili. Protože pak by ho jako druhý tým skupiny B hrála Sparta. A nastoupila by proti vítězi „áčka“, tedy Sampdorii.
Následně už přišla Liga mistrů se svými předkoly, základními (a jeden čas i osmifinálovými) skupinami a samozřejmě s vyřazovací částí, která už nikdy nezačínala později než od čtvrtfinále.
Ale sezona 1991/92 se prostě hrála systémem jiným a Sparta se v tomto nestandardním ročníku PMEZ musela spokojit s pomyslným třetím místem. To se, pravda, nijak oficiálně nevyhlašovalo, nicméně srovnání na dálku s druhým celkem skupiny A, tedy CZ Bělehrad, by díky lepšímu skóre vyznělo lépe pro sparťanské barvy. Bodů oba týmy získaly shodně po 6. Vedle Barcelony porazila Sparta doma i Dynamo Kyjev, s Benfikou Lisabon dvakrát remizovala. Výhra se tehdy ještě oceňovala jen 2 body.
Barcelona jich nastřádala 9, protože ve svých 6 duelech ve skupině zakolísala toliko jednou remízou na stadionu Benfiky. A jednou prohrou. K níž ji odsoudila Sparta.
K dokreslení tehdejšího úspěchu Uhrinova týmu přidejme ještě jednu zajímavost: Na Nou Campu Sparta podlehla, ale jen těsně 2:3. Být to tehdy klasický vyřazovací duel, postupovala by z něj tedy Sparta, pomohly by jí k tomu góly na hřišti soupeře.
Svým způsobem je to samozřejmě jen nic neřešící hra se slovy či čísly, pravidla byla prostě jiná. Nicméně i tyhle hříčky ve stylu „coby kdyby“ dokreslují, jak mimořádných výsledků tehdy Sparta na úrovni nejprestižnější evropské pohárové soutěže docílila.
Sledujte nedělní přenos na Televizi Seznam
Eibar – Barcelona
Neděle 19. května od 16 h.
Zápas komentuje Viktor Kábele. Studio moderuje Jindřich Šídlo, uvítá v něm Luďka Mádla a fotbalového trenéra Dušana Uhrina.
Doba se změnila. Kdyz už se mezi současnou elitu, tedy do skupinové části Ligy mistrů, české kluby vůbec dostanou, považujeme to pokaždé, a samozřejmě oprávněně, za velký úspěch. Ten ještě umí Plzeň vyšperkovat i třetím místem ve skupině a přesunem do jarního programu Evropské ligy. Výš už to nejde, tam je strop.
Z poslední doby nelze pochopitelně přehlédnout ani čtvrtfinálové účasti Sparty (2015/16) a Slavie (2018/19) v Evropské lize.
V soutěži s visačkou prestiže nejvyšší se však onomu slavnému sparťanskému tažení za plných 27 sezon, jež od té doby uplynuly, nikdo ani nepřiblížil. Což lze opravdu konstatovat s naprosto čistým svědomím.
A i kdyby snad někdo nesouhlasil a argumentoval například velkou odlišností tehdejšího herního systému, která přímé výsledkové srovnání vylučuje, je tu stále k dispozici ještě jeden argument, který už nijak zpochybnit nelze.
Je úplně jednoduchý: Vážení, až některý z českých týmů porazí Barcelonu, pak ať se s Uhrinovou Spartou srovnává.
Jistě, zázraky se dějí a Messiho a spol. si Slavia může v Edenu namazat na chleba třeba už letos v říjnu. Ale…
Ti, jimž to data v rodných listech umožnila, se v souvislosti s výhrou Sparty nad Barcelonou můžou hřát privilegiem zážitku naprosto unikátního. Smiřme se s tím, že podruhé za život už něco takového patrně neuvidíme.
Ale na Barcelonu, nového mistra španělské ligy, se můžete podívat už teď v neděli 19. 5. , přenos utkání v Eiberu běží na Televizi Seznam od 16 hodin.
