Palmýra byla v posledních deseti letech dvakrát v držení radikálních islamistů, vládní vojska ji dvakrát dobyla zpět.
Přiložená fotogalerie je malým průvodcem její historií. A také vzpomínkou na jednaosmdesátiletého Chálida Asaada, syrského archeologa a správce památek města Palmýry, který, než by vydal poklady islamistům, položil vlastní život.
Syrské město Palmýra je zapsané od roku 1980 na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na snímku ze 7. února 2021 je vidět částečný pohled na poškozený amfiteátr.
Před vypuknutím syrské občanské války v roce 2011 místo navštěvovalo na 150 tisíc turistů ročně. Na snímku vítězný oblouk historického města Palmýra.
Palmýra, arabsky Tadmor, leží 215 kilometrů severovýchodně od Damašku. První zmínky o ní se datují do druhého tisíciletí před naším letopočtem, první archeologické nálezy jsou pak z mladší doby kamenné.
V průběhu času byla Palmýra v držení mnoha říší, v 1. století našeho letopočtu se stala součástí Římské říše. Ve starověku bylo město důležitou zastávkou v poušti. V areálu zaniklého města vzniklo rozsáhlé archeologické naleziště.
Antické město se stalo smutným symbolem ničení památek Islámským státem, jehož bojovníci se zapojili do občanské války, která se v Sýrii rozhořela v roce 2011.
Radikální islamisté z IS dobyli poprvé Palmýru v květnu 2015. Vládní vojska ji získala zpět. Pak se situace opakovala.
Islámský stát byl v Sýrii poražen 23. března 2019.
Militantní islamisté však dál podnikají jednotlivé útoky od centrálních provincií Hamá a Homs až po Dajr az-Zaur. Na snímku Vítězný oblouk a okolní sloupy.
V době, kdy bylo město v područí IS, byl kompletně zničen slavný Belův chrám, sedm pohřebních věží a Baal-Šaminův chrám. Hlavní oblouk nechali radikálové zbourat buldozery.
Na snímku ruiny Velké kolonády, která vedla prostředkem města ze severozápadu na jihovýchod. Kolonáda se začala stavět ve 2. stol. n. l. a jednalo se o hlavní ulici Palmýry.
Divadlo, které se nachází uprostřed kolonády.
Současný ředitel muzea Palmyra Khalil Harírí na snímku z února 2021. Právě na něm je, aby dohlížel nad postupnou nápravou škod napáchaných Islámským státem. Půjde ve stopách svého předchůdce a zároveň tchána Chálida Asaada. Toho radikální islamisté popravili.
Původní šéf palmýrské archeologické lokality, jedenaosmdesátiletý Chálid Asaad, byl zavražděn v srpnu 2015 islamisty, když se snažil chránit kulturní dědictví tohoto starověkého města. Bojovníkům odmítl říci, kam schoval cenné artefakty. Na snímku Národní Muzeum Palmýry v roce 2016, kdy jej vládní jednotky vybojovaly zpět z rukou IS.
Zeťovi Chálida Asaada a jeho třem synům, kteří jsou také archeology, se podařilo uprchnout se stovkami cenných artefaktů. Sám Asaad však trval na tom, že neopustí svůj domov. O dědictví Palmýry pečoval déle než 40 let.
Poté, co odmítl s IS spolupracovat, mu sťali hlavu na náměstí v Tadmuru (Tadmur je moderní část Palmýry). Islamisté poté rozeslali fotografii, která údajně ukazovala jeho tělo připoutané k tyči a vedle něj byla cedulka s obviněním, že je „ředitelem modlářství“ Palmýry. (Snímek pochází ze srpna 2015 ze vzpomínkové bohoslužby na ministerstvu muzeí a starožitností, vedle portrétu zesnulého Chálida Asaada stojí jeho syn Mohammad.)
Ochraně jednoho z nejdůležitějších archeologických nalezišť na světě zasvětil Chálid Asaad většinu svého života. V týdnech, které následovaly po jeho vraždě, zničili bojovníci IS několik ikonických částí Palmýry z 1. a 2. století.
Příslušníci Islámského státu zničili řadu starověkých uměleckých artefaktů - demonstrativně, z náboženských důvodů nebo s cílem jejich prodeje a financování aktivit IS. Socha s vysokým reliéfem v Národním muzeu v Damašku, 10. února 2021.
Poškozené artefakty a sochy se nyní restaurují v Národním muzeu v Damašku. Na pomoc přispěchalo rovněž Rusko, které se ve válce postavilo na stranu autokratického prezidenta Bašára Asada.
Ruská a syrská vláda podepsaly dohodu o společném postupu při restauraci Palmýry. Na snímku studenti Polytechnického institutu státní univerzity v Sevastopolu tisknou 3D model starověkého města v měřítku 1:300, 24. října 2020.
Výsledná 3D kopie Palmýry je považována zatím za nejpodrobnější na světě. Vychází z průzkumu lokality, který byl proveden jen několik týdnů před částečným zničením Palmýry. K sestavení modelu bylo použito 55 tisíc leteckých snímků.
Syrská občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se postupně zkomplikovala zapojením různých regionálních a zahraničních sil.
Násilí si vyžádalo už nejméně 400 000 lidských životů a dalších více než 11 milionů obyvatel, což je asi polovina předválečné populace, muselo opustit domovy. Z toho 5,6 milionu lidí uprchlo do zahraničí.