Článek
Devětapadesátiletý Naruhito už letos prvního května převzal panovnické povinnosti od svého otce Akihita, který ze zdravotních důvodů abdikoval. Za posledních 200 let byl Akihito prvním císařem, který se vzdal trůnu.
Naruhito se tak stal 126. císařem nejstarší vládnoucí dynastie světa. Oficiální předání moci bylo ale završeno až dnes sérií rituálních obřadů.
Na úvod dnešní slavnosti Naruhito „oznámil“ za zavřenými dveřmi v japonském císařském paláci nástup na trůn svým předkům z nejdéle vládnoucí dynastie na světě. O několik hodin později začal veřejný obřad, při němž Naruhito, oblečený v objemném slavnostním šatu zlatohnědé barvy doplněným černým kloboukem s vysokou ozdobou, usedl na trůn s baldachýnem, který se podle císařského paláce užívá při obdobných příležitostech zhruba od osmého století. Císařovna Masako, v tradičním dvanáctivrstvém hedvábném rouchu, které údajně váží kolem 15 kilogramů, zaujala místo po jeho boku na menším trůnu.
Na obřad byly přineseny i císařské insignie, meč a klenot, které ještě společně se zrcadlem představují symboly japonské panovnické moci. O jejich podobě a původu není nic přesného známo, protože přístup k nim má pouze japonský císař a několik vybraných šintoistických kněží a před zraky veřejnosti bývají ukryté ve schránkách.
K nástupu na trůn poblahopřál Naruhitovi japonský premiér Šinzó Abe, který svůj proslov zakončil trojím japonským banzai, tedy přáním „deseti tisíc let“ dlouhého života.
Kvůli tajfunu Hagibis, který Japonsko zasáhl před týdnem a vyžádal si více než 80 mrtvých a deset pohřešovaných, se ovšem vláda rozhodla odložit na listopad jednu z hlavních částí slavnostního ceremoniálu – průvod, v němž má jet císařský pár v otevřeném voze a představit se tak veřejnosti.
Kdo je Naruhito?
„Současný císař studoval v Oxfordu, zvládá jazyk, orientuje se ve světovém kontextu, je znám ve světě,“ sdělil pro Seznam japanolog Jan Sýkora z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Jestliže v osobě Akihita se společnost demokratizovala a přiblížila lidskému pojetí, tak v současném císaři můžeme vidět nástroj větší internacionalizace.“
Pětapadesátiletá Naruhitova manželka, bývalá diplomatka a absolventka Harvardovy univerzity, trpěla v minulosti depresemi, které byly připisovány jejím potížím přivyknout si na život v paláci a tlaku císařského dvora, aby porodila syna.
Jediným dítětem japonského císařského páru je sedmnáctiletá dcera Aiko, která nemůže usednout na trůn, protože toto dědictví je v Japonsku zajištěno jen v mužské linii. Korunním princem je nyní Naruhitův bratr Akišino a jediným následovníkem Akišinův třináctiletý syn Hisahito.
„Nástupnictví je dáno zákonem o císařské rodině,“ vysvětlil Sýkora. „Pokud není v hlavní větvi mužský potomek, nástupnictví přechází do větve mladšího bratra císaře. Myslím si, že Japonci tento způsob nebudou v blízké době měnit.“
Japonská monarchie
Japonsko je považováno za nejstarší dědičnou monarchii na světě. Císařové z tohoto rodu vládnou nejméně 2500 let.
Historicky obyvatelé Japonska vnímali císaře téměř jako božskou bytost. Jeho role se stala symbolickou až po druhé světové válce. Poválečná ústava země, převážně navržená Spojenými státy, zbavila japonského císaře skutečné politické moci a znovu definovala jeho roli „symbolu státu a jednoty lidí“.
„I když byli císaři od roku 1946 oficiálně odbožštěni, samotné prohlášení tolik nezměnilo vnímání lidí,“ vysvětlil Sýkora. Císař Akihito se ale podle něj snažil co nejvíce přiblížit lidu a pohled obyvatel postupně změnil. „Akihito si například vzal ženu mimo okruh šlechty a navíc křesťanku. Byl to signál národu, že císař je člověk jako každý jiný,“ dodal japanolog.
Japonský císař se následně stal sjednocující reprezentativní postavou podobnou panovníkům ve Velké Británii, Norsku a Španělsku.
Císař je pro Japonce důležitým symbolem. „Císař je způsob, kterým Japonci definují národní identitu, co to znamená být Japonci," řekl pro Time profesor historie a ředitel Centra pro japonská studia na Portlandské státní univerzitě Ken Ruoff.
Jediná abdikace za 200 let
Pětaosmdesátiletý japonský císař Akihito svou abdikací ukončil třicetileté období, kdy stál v čele země. Je prvním abdikujícím japonským císařem za posledních 200 let. Svůj úmysl vzdát se trůnu sdělil již v roce 2016 s odůvodněním, že už fyzicky nestačí na plnění svých povinností. Parlament pak schválil zvláštní zákon, který odstoupení jednorázově umožnil.
Žádný z císařů před ním rovněž nevystoupil živě v televizi. Akihito tak učinil v roce 2011, kdy k lidem promluvil kvůli ničivé vlně tsunami, která Japonsko zasáhla.
Jako první z japonských panovníků Akihito nebyl považován za živého boha a ve srovnání se svými předchůdci se snažil být blíže svým poddaným. Vyzdvihován je i za to, že se za své vlády snažil zmírnit bolestné vzpomínky na druhou světovou válku, v níž bylo Japonsko součástí osy Berlín-Řím-Tokio, spáchalo na okupovaných územích řadu zločinů a stalo se terčem atomového útoku Spojených států.
