Článek
V poskytování digitální totožnosti svým klientům jsou nejdál velké banky. Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka založily společnou firmu Bankovní identita a. s., která funguje také jako tzv. agregátor, přes který mohou lidé digitálně přistupovat na úřad a postupně i do soukromých firem.
Menší banky v čele s Monetou, Airbank a Fio bankou založily konkurenční Alianci pro bankovní identitu. Nelíbilo se jim, že zakládající banky Bankovní identity chtěly ve firmě držet 81procentní podíl, že měly mít víc hlasovacích práv. Velké banky pak ale svou nabídku upravily tak, aby se všechny členské banky cítily komfortně. Spor to doposud nevyřešilo a menší banky nadále připravují vlastní agregátor. Proč, řekl v rozhovoru pro SZ Byznys Tomáš Spurný.
Proč pokračujete v přípravě svého vlastního agregátoru navzdory tomu, že velké banky upravily podmínky pro spolupráci na Bankovní identitě?
Aliance pro bankovní identitu je otevřená platforma, kde kterákoliv banka může participovat za stejných podmínek. Zároveň pokračujeme v jednáních s Bankovní Identitou o tom, aby vznikla jedna platforma, která umožňuje malým bankám symetricky spolupracovat na řízení.
Jde o to, mít slovo v tom, kdo je v dozorčí radě, kdo je v představenstvu, jak se budou činit investiční rozhodnutí. Chceme, aby napříč trhem existovala jedna platforma, ale zároveň aby všichni účastníci měli naprosto stejné podmínky. Věřím, že se k tomu dostaneme ve velmi krátké době.
To znamená kdy?
V horizontu několika týdnů. Za poslední tři až čtyři týdny dostal dialog mezi Bankovní identitou a Aliancí nesmírně konstruktivní kontury.
Vy tedy zároveň usilujete o to, aby agregátor byl jenom jeden – Bankovní identita –, ale zároveň pracujete na Alianci?
Primárním cílem je, aby agregátor byl jenom jeden. Samozřejmě než ta dohoda vznikne, připravujeme plány pro to, aby případně mohla vzniknout otevřená platforma, kde jsou ekvivalentní podmínky pro všechny poskytovatele nebo uživatele, kteří tu platformu budou chtít využívat. Což je trošku odlišné od toho, co nám bylo nabídnuto, když byla Bankovní identita založena.
Co požadujete a na co jsou ochotné Česká spořitelna s ČSOB a Komerční bankou přistoupit?
Požadujeme, aby minimálně 40 % akcií té nově vzniklé společnosti bylo nabídnuto bankám, které nebyly u jejího zakládání. Dále chceme, aby správní rada nebo dozorčí rada té společnosti měla namísto tří členů pět. Aby malé banky měly proporcionální reprezentaci ve vztahu k počtu členů v dozorčí radě. Minimálně dva členové rady by tedy měli být navrhováni menšími a středními bankami. Dále bychom chtěli dosáhnout toho, že zásadní rozhodnutí, která se budou činit, ať už je to v managmentu, investicích, směru té společnosti, musí být učiněny 75% většinou.
Tuším, že v horizontu dvou týdnů představenstva tří zakládajících členů (České spořitelny, ČSOB a Komerční banky – pozn. red.) budou rozhodovat o tom, zda naším přáním vyjdou vstříc. Pokud ne, tak je tady Aliance. Ale věřím tomu, že najdeme cestu k jedné platformě, protože to je nejrozumnější řešení.
Počet našich klientů roste rychleji než ve velkých bankách
Lidé, se kterými jsem o tom mluvila, se shodují na tom, že by bylo velmi nešťastné, kdyby agregátorů bylo víc. Proč je Bankovní identita ochotná s vámi jednat? Proč usiluje o to, aby agregátor byl pouze jeden?
Od začátku bylo primárním cílem všech, aby vznikl jeden agregátor. A pokud by byly dva, tak aby jeden byl úspěšnější než ten druhý a nakonec byl jen jeden. Já si myslím, že s námi jednají proto, že jsme relevantní. Tři zakládající členové Aliance mají dohromady několik milionů klientů. A také: naše klientská základna roste rychleji než u těch tří velkých bank. Jedna platforma má taktéž tu výhodu, že investiční náklady se nebudou duplikovat, a tím pádem jakékoliv budoucí náklady na služby spojené s bankovní identitou budou levnější. Nemluvím teď o klientech individuální osobách, ale o uživatelích, kteří za využívání bankovní identity budou platit.
Tím myslíte tu třetí stranu, tedy energetickou společnost, mobilního operátora nebo jinou soukromou společnost, která bude chtít své zákazníky takto identifikovat na dálku.
Nebo plynárnu nebo vodárnu nebo komunální odvoz, kohokoliv. Pokud by byly dvě platformy, tak to znamená dvě investice, zdvojené nákladové struktury, bude se soutěžit. Když bude jedna, tak by to mělo být efektivnější a dostupnější pro všechny uživatele.
Kdy budou moct bankovní identitu využít klienti Monety?
Předpokládám, že od druhé poloviny roku budeme moci jako individuální poskytovatel bankovní identity dodat tuto službu našim klientům. Samozřejmě vytvoření platformy, kde je více bank, má velkou logiku v tom smyslu, že budeme agregovat všechny bankovní identity, a tím pádem ta platforma si bude moci nasmlouvat své zákazníky (třetí strany – pozn. red.). Bude mít zaměstnance, kteří budou oslovovat potenciální zákazníky, a to by mělo přispět k rychlejší digitalizaci procesů.
Jaký podíl vašich klientů je digitálně gramotných?
Máme jednu z nejvyšších gramotností v rámci digitalizace. My máme více než milion uživatelů internetového bankovnictví. A zhruba polovinu těchto uživatelů, kteří používají mobilní aplikaci a řídí svoje finance přes mobilní telefon. Předpokládám, že toto jsou lidé, kteří budou ochotni tu bankovní identitu využívat pro jiné služby. A nabídka digitálních služeb od telekomunikačních, energetických nebo služeb státní správy urychlí ochotu klientů digitální identitu získat a použít ji.
Říkal jste, že klienti Monety budou moci využívat bankovní identitu od druhé poloviny roku. Není to pozdě? Já jsem si to sama vyzkoušela, a byť ten systém státní agendy je ještě hodně zkostnatělý, jsem nadšená. Jsem ráda, že mi toto moje banka umožní, a proto mi poskytování bankovní identity až od druhé půlky roku připadá jako konkurenční nevýhoda.
My na tom pracujeme a dosáhneme toho. Čím větší banka, tím více peněz a více možností investovat. Střední a malé banky jsou v tomto směru více omezeny, tudíž my přijdeme s touto inovací v polovině roku. Jiné banky na tom pracovaly déle, a tím pádem mají lepší startovní pozici. My ji doženeme a předeženeme, o tom nepochybuji.
