„Banksteři, připravte se na výprask.” Rozsudek otevírá v Polsku cestu sporům o desítky miliard

Soudný den, černý čtvrtek, bankovní Armaggedon. Dramatické titulky polských médií už nějakou dobu avizovaly, že se dnes může stát vlastně všechno, včetně otřesu bankovního systému a kurzu polského zlotého. Na rozhodnutí čekalo kolem 700 tisíc dlužníků, banky i stovky právníků. Půjčky navázané na franky tvoří v Polsku asi 20 procent z celkového zadlužení domácností.

Zlotý se sice během dne zakymácel a banky důvod k radosti nemají, rozsudek Soudního dvora ale automaticky neznamená, že přijdou o desítky miliard zlotých. Dává spíš soudům a stěžovatelům nové možnosti, které se musí (pravděpodobně v tisícovkách případů) posoudit jednotlivě.

Na začátku všeho stála žaloba Kamila a Justyny Dziubakových, polských manželů, kteří si v roce 2008 vzali u Raiffeisenbank hypotéku v polském zlotém indexovanou na 40 let ve výhodnějších švýcarských francích.

Manželé u polského soudu nezpochybnili samo indexování ve francích, tedy ochranu proti inflaci, ale mechanismus určování kurzu franku, na jehož základě se jejich dluh vypočítával a který byl podle nich v podepsané smlouvě nezákonně.

Podobně je na tom Lucyna Piotrowská z Piaseczna u Varšavy, jejíž příběh popsal týdeník Newsweek. Učitelka v důchodu si v roce 2007 koupila čtyřicetimetrovou garsonku za 200 000 zlotých (1,2 milionu korun), 80 procent přitom financovala z hypotéky. Měsíčně splácela 800 zlotých (asi 4800 korun).

Už rok po koupi bytu ale začal frank posilovat, nejdřív ze dvou zlotých na tři, pak až na pět v lednu 2015, kdy švýcarská centrální banka ukončila intervence. Po tomto skoku se Piotrowské zvýšila splátka na 1200 zlotých měsíčně, tedy 7200 korun. Učitelka by ze skromného důchodu nevyžila, přestěhovala se tudíž k dceři a garsonku pronajala.

Ještě hůř na tom byli svého času Maďaři, kterým se splácení hypoték prodražilo až o polovinu. V zemi se stal z dlužníků celospolečenský problém, když tam v roce 2011 své úvěry nedokázalo splácet na 300 000 lidí. Parlament v Budapešti před pěti lety přijal zákon, kterým přiznal klientům bank kompenzace.

V Polsku se věc zvláštním zákonem neřešila, i když politici podobné východisko ještě před několika lety avizovali. Manželé Dziubakovi se tak obrátili na soud, který kvůli nejasnostem poslal čtyři dotazy k Soudnímu dvoru do Lucemburku.

Z jeho odpovědi vyplývá, že polské soudy mohou zneplatnit celou smlouvu o hypotéce, pokud obsahuje nepoctivé doložky. Případně mohou účet indexovaný ve francích převést do zlotého se zachováním frankové úrokové sazby. Ta je v současnosti záporná, na rozdíl od sazby ve zlotém, a pro dlužníky tak daleko výhodnější.

Zjednodušeně řečeno, když polský soud smlouvu zruší, musí dlužníci doplatit zbylou částku. Když ale ze smlouvy o úvěru vymaže nezákonné pasáže o přepočítávání kurzu, bude úvěr platit dál. „Takovým řešením by mohl dlužník ušetřit 60–100 tisíc zlotých, garantuje to navíc, že částka úvěru bude stálá,” cituje deník Rzeczpospolita advokáta Marcina Szymańského.

„Teď se, banksteři, připravte na výprask u soudů,” řekla médiím v euforii z rozsudku Barbara Husiewová, místopředsedkyně sdružení Stop bankovnímu bezpráví, které stěžovatele zastupuje. Těsně po oznámení výsledku ve štábu bouchaly špunty od šampaňského.

Organizace odhadla, že banky vydělaly na provizích, maržích a rozdílech v kurzech valut v posledních 15 letech přes 20 miliard zlotých, tedy zhruba 120 miliard korun.

Podle zástupců dlužníků se musí polské soudy rozhodnutím Soudního dvora řídit. „V praxi to znamená, že klienti roky platili bankám vyšší částky. Často jde o několik desítek tisíc zlotých. Tyhle částky by se teď měly vrátit polským rodinám,” píše Stop bankovnímu bezpráví v prohlášení.

Navzdory radosti „frankowiczů”, což je polský výraz pro klienty s hypotéky navázanými na frank, analýza deníku Rzeczpospolita jejich nadšení krotí a rozhodnutí hodnotí jako opatrné. Také server Money.pl píše, že není vůbec jisté, že se rozsudek z Lucemburku uplatní ve všech případech hypoték ve francích.

Rádio RMF24 pak uvádí, že rozšifrování rozsudku bude trvat. „Jestli klienti vyrazí k soudům, pro banky to špatně dopadne. Banky tak budou kalkulovat – čekat na žaloby, snažit se minimalizovat ztráty nabídkami jiných řešení, než jsou několikaleté procesy,” píše se v analýze.

Podle expertů budou banky při nejpesimističtějším výhledu potřebovat až 70 miliard zlotých na rekapitalizaci. „Dojde ke krizi v možnostech poskytování úvěrů. Půjčka bude dostupná, ale za úplně jiných podmínek: budou muset zaplatit více a zpřísní se i podmínky pro schválení úvěru. Půjčka tak bude složitější a dražší,” řekl ve vysílání radia TOK FM místopředseda dozorčí rady Deutche Bank Polska Hubert A. Janiszewski.

Bankovní domy s největším podílem půjček ve francích několik měsíců před čtvrtečním rozsudkem ztrácely. Po ohlášení rozsudku nejdřív trhy reagovaly vesměs pozitivně, obchodování se ale mění z minuty na minutu.

Podle polské komise pro dozor nad finančním trhem jsou polské banky v dobré kondici. „Bankovní sektor je na rozhodnutí vydané 3. října připravený,” píše se v tiskové zprávě komise.