Článek
S návrhem na zavedení sektorové daně pro banky přišla koaliční ČSSD. Měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a přinesla by podle odhadů strany do rozpočtu až 14 miliard korun ročně. Zavedení daně odmítl premiér Andrej Babiš (ANO) a místo toho navrhl zřízení Národního rozvojového fondu. Do něj by přispívaly banky, popřípadě i další firmy, a peníze by se využily pro dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj.
Zvýšení úroků kvůli zavedení daně by podle analýzy nejvíce dopadlo na domácnosti, které splácejí hypotéky. „Sektorová bankovní daň by paradoxně nejvíce ohrozila skupiny obyvatel, kvůli nimž vznikl samotný návrh,“ uvedl Schwarz. Zdražení úvěrů pro podniky by pak omezilo investice i provoz firem.
Z výpočtů CETA vyplývá, že v případě realistického scénáře by pokleslo tempo růstu objemu úvěrů o dva procentní body. To by vedlo ke snížení tempa růstu ekonomiky o 0,86 procentního bodu. Státní rozpočet by tak přišel zhruba o 16,3 miliardy korun. Optimistický scénář pak počítá s poklesem tempa růstu úvěrů o jeden procentní bod, růst ekonomiky by klesl o 0,43 procentního bodu a rozpočet by přišel o osm miliard korun.
„Sektorová daň je málo efektivním rozpočtovým nástrojem s diskutabilními přínosy, ale jednoznačnými ekonomickými náklady. Její zavedení by znamenalo fakticky zavedení další daňové výjimky,“ uvedl Schwarz.
Sektorová bankovní daň by totiž podle analýzy rovněž ohrozila stabilitu finančního sektoru. „Závěry zátěžového testu ČNB říkají, že pokud by banky nedisponovaly dobrovolným kapitálovým přebytkem, poklesl by kapitálový poměr celého sektoru pod regulatorní minimum,“ uvádí analýza.
Ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník připomněl, že v současnosti je v ČR objem úvěrů na bydlení 1,24 bilionu korun a objem úvěrů podnikům 1,04 bilionu korun.
Zavedení sektorové daně nelze podle analýzy doporučit ani na základě zkušeností ze zahraničí. V případě Polska zavedení sektorové bankovní daně vedlo ke zhoršení ratingu bank, poklesu poptávky po vládních dluhopisech nebo zvyšování sazeb úvěrů. Rovněž v Maďarsku zavedení daně způsobilo zvýšení úrokových sazeb, což se nejvíce dotklo klientů s hypotékami.
Na Slovensku zavedení daně způsobilo pokles ziskovosti bank, což přinutilo následně vládu k postupnému snižování sazby a k úplnému zrušení v roce 2021. Růst úroků zaznamenali také v Německu.
Náměstek ministryně financí pro daně Stanislav Kouba dnes upozornil, že MF má dlouhodobě negativní postoj k zavádění sektorových daní. V případě bank by se totiž zavedení daně přeneslo podle Kouby na klienty, navíc by to i pokřivilo daňový systém.
