Článek
Byla to tenkrát velká sláva. Klienti České spořitelny si mohli poprvé vyzkoušet výběr peněz ze svého sporožirového účtu nejen na přepážce, ale i z mohutného stroje. Třicet let od své premiéry se první bankomat na území Československa, kterému v bance přezdívají „golem“, mačká s dalšími vysloužilými stroji v nevelkém skladu na Praze 4, kde sídlí spořitelní „ajťáci”.
Od 15. ledna 1989 stroj testovali zaměstnanci. Majitelé sporožirových účtů z řad veřejnosti, kteří si zažádali o vydání speciální karty, mohli vybírat od 1. 12. téhož roku. S kartou šlo obsluhovat jen bankomat, pro platby se vydávala tzv. embosovaná karta. S tou se ale dalo v roce 1989 zaplatit jen Čedoku, u Bati nebo v obchodním domě Kotva.
„První bankomat vydával bankovky v nominální hodnotě 50 a 100 korun československých, maximálně si mohl člověk v době spuštění vybrat tisíc korun za den,” popisuje Tomáš Hloušek, který v České spořitelně začínal jako technik bankomatové sítě v roce 1992 a pracuje tam dodnes.
Přístroj byl schopen fungovat v teplotách –35 °C až +50 °C. Kvůli zimě se do trezoru dávala žárovka nebo jiné topidlo.
Stroj fungoval offline, nebyl tedy propojený se systémem účtů. Výběry se zaznamenávaly na magnetický proužek platební karty. Ten zároveň hlídal, aby konkrétní klient nepřekročil daný limit pro výběr. Nevěděl už ale, jestli je na účtu pro výběr aktuálně dost peněz.
S taškou peněz po Hořicích
„Jednou denně museli přijít zaměstnanci, kteří vyměnili kazety s penězi a dvě diskety. Na jedné byly zaznamenány transakce, na druhé byl operační systém se seznamem zakázaných karet,” vysvětluje Hloušek. Na „blacklist” se dostaly ukradené nebo ztracené karty nebo karty klientů, kteří vybrali peníze do minusu.
To, že bankomat fungoval jako jakási přenosná pokladnice, aniž by byl propojený s aktuálními zůstatky na účtech, totiž nahrávalo k podvodům. Člověk si mohl jít vybrat peníze na pobočku a vzápětí kartou do bankomatu. Tam byla ale na disketě nahrána informace o výši zůstatku k předcházejícímu dni. Výběry z bankomatu se na účty totiž připisovaly právě s denním zpožděním.
„U každé uzávěrky se tiskl na jehličkové tiskárně i 10 metrů dlouhý žurnál s přehledem transakcí a dělala se manuální kontrola,” popisuje David Novotný, který má v České spořitelně na starosti rozvoj bankomatové sítě.
První bankomat na území Československa začal fungovat 1. 12. 1989.
Stál v pobočce České spořitelny na adrese Václavské náměstí 46.
Fungoval off-line. Zůstatky na účtech se do něj nahrávaly jednou denně.
Zahrál si v seriálu Dobrodružství kriminalistiky, v dílu Padělek. Byl ale nezamýšlenou rekvizitou, šlo totiž o příběh z Francie 50. let
Spořitelní bankomat na kapesním kalendáři z roku 1993.
První bankomat ve výroční zprávě České spořitelny za rok 1990.
Dnešní bankomat vám poradí, leccos prodá, zaplatí účty a napíše, když si v něm necháte peníze. Umí i to, co bylo donedávna výsadou nebankovních společností: dát vám mikropůjčku.
Bankomat: Dobrý den, jaké máte přání?
Vkládat peníze ale můžete jen na účty banky, která bankomat provozuje. Skutečně přelomový bude okamžik, kdy půjde peníze připisovat na jakýkoli účet.
V posledních letech se sice celosvětově mluví o tom, že s nárůstem plateb kartou bankomaty pozbývají svou funkci, hotovostí se ale platí stále dost. Pro banky jsou navíc automatické stroje doplňkovou cestou, jak obsloužit i zákazníky, kteří si nejdou jen vybrat peníze.
Bankomat: Vaše debetní karta Mastercard v Google Pay.
Standardními službami, jejichž rozsah se liší banka od banky a bankomat od bankomatu, je dotaz na zůstatek, změna PIN kódu na kartě, možnost zvolit si skladbu vybíraných bankovek, placení složenek, obsluha v cizích jazycích apod. Do strojů Equa bank jdou například vkládat nejen koruny, ale i eura a dolary.
Dalším důležitým milníkem byla možnost bezkontaktního přihlášení. Člověk nemusí do stroje strkat kartu a riskovat její případné zadržení nebo okopírování zloději nainstalovanou technologií. Přihlásí se pouhým přiložením karty, telefonu či hodinek s funkcí Google Pay nebo Apple Pay, případně bezkontaktních nálepek.
Komerční banka v dnešním sídle centrální banky představila první online bankomat nejen u nás, ale v celé střední a východní Evropě. Pak přibývaly funkce jedna po druhé. Přelomová byla chvíle, kdy si člověk mohl přes tento automat dobít kredit do mobilního telefonu.
Bankomat: Zadejte prosím PIN. V budoucnu ho nahradí jiné, biometrické prvky.
Peckou byla také možnost peníze nejen vybírat, ale do bankomatu je rovněž vkládat. S tím souvisí další funkcionalita – recyklace bankovek, tedy vydávání peněz, které jiný zákazník vložil.
Z dnešního pohledu bylo absurdní i zabezpečení samotných peněz. „Pamatuji, že zaměstnankyně šly s taškou s penězi na doplnění bankomatu samy přes náměstí,” vzpomíná Tomáš Hloušek na situaci v Hořicích, kde má Česká spořitelna bankomat od října 1993.
Přírůstek na váze je k dobru
Do prvního bankomatu se vešlo několik málo stovek tisíc korun, dnes jsou to řádově jednotky milionů. Historický stroj vážil pár set kilo, dnes může bankomat mít i tunu. Hlavním důvodem je právě lepší zabezpečení – uvnitř je silnostěnný trezor.
Dříve si banky obsluhovaly bankomaty samy, výjimkou nebyly služební zbraně a zbrojní pasy, které kvůli transportu peněz museli jejich zaměstnanci nosit. Dnes se vše svěřuje externím firmám. „Na začátku 90. let jsme si o bezpečnostních agenturách mohli nechat jen zdát,” říká Hloušek.
Do konce roku 1989 měla Česká spořitelna tři peněžní automaty, dnes jejich počet dosahuje téměř 1 500. Ty už ale fungují na úplně jiné bázi a nabízejí víc služeb. Zatímco první bankomaty uměly peníze jen vydávat, dnes lze do nich peníze i vkládat či zasílat jednorázové platby. Třeba klienti České spořitelny podle Novotného z bankomatu měsíčně zadají v průměru 360 000 plateb.
První online bankomat ve střední Evropě
Dnešní stroje fungují online. Prvenství v tomto směru drží Komerční banka, která první takový bankomat propojený s databází klientských účtů představila 19. 2. 1992. Šlo o první online stroj ve střední a východní Evropě. Stál v ulici Na Příkopě 28, dnešním sídle České národní banky. Aktuálně má po České spořitelně druhou největší bankomatovou síť s počtem 1 001 strojů ČSOB. Třetí Komerční banka jich provozuje 798.
Přelomovou událostí pro provozovatele bankomatů byla měnová odluka na přelomu let 1992 a 1993, kdy se československá federace rozdělila na dva státy s odlišnými měnami. Během jedné noci se musely všechny tehdejší bankomaty přenastavit. Bankovky měly například jiné parametry, bylo tedy třeba jinak nastavit kazety, ve kterých jsou uvnitř peníze. A československé peníze samozřejmě vyměnit za české koruny.
