Bankéři zaklekli na ministryni. Nechtějí generální pardon na splátky

Bankéři varují, že půlroční plošné zmrazení všech dluhů by mohlo ohrozit zdraví především menších bank. Menší hráči zpravidla nemají zázemí silných nadnárodních finančních skupin.

Mají menší rezervy a na rozdíl od velkých, které kromě úroků žijí do značné míry také z poplatků za své služby, má většina malých hráčů marketing postaven právě na minimalizaci poplatků. Nebudou se tedy mít během moratoria na čem hojit.

„Kdyby moratorium vyčerpalo byť i jednu banku tak, že se na konci u jejích přepážek začnou tvořit fronty a lidi budou v panice vybírat vklady, může se to rychle přenést na celý bankovní sektor, což by znamenalo obrovská rizika i škody,“ varuje manažer jednoho z domácích finančních ústavů.

Velmi rezervovaně se k návrhu ministryně Schillerové staví Česká bankovní asociace. „Nezbývá než doufat, že domýšlí nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé a také právní účinky tohoto kroku.

Poté, co svou úvahu o moratoriu paní ministryně vyhlásila, banky zahájily diskuzi s Ministerstvem financí i ČNB, jak naplnit princip plošnosti tak, aby byl naplněn účel - tedy pomoci těm lidem a firmám, kteří se dostali v důsledku pandemie do finančních potíží,“ říká výkonný ředitel bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Šéfové čtyř největších domácích bank – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a Unicredit Bank, spolu s šéfy Fio Bank, Raiffeisenbank a ING a s Miroslavem Zámečníkem z České bankovní asociace se včera večer formou videokonference spojili s ministryní Schillerovou, aby se ji pokusili přesvědčit o nevhodnosti návrhu.

Zaskočilo je i to, že se o něm dozvěděli teprve v neděli z televize. „Nikdo nás na ten návrh nepřipravoval, nikdo to nekonzultoval,“ stěžuje si zdroj z vedení jedné z bank.

Banky se nebrání odkladům splátek klientů, kteří se kvůli koronaviru často ze dne na den octli bez příjmů. Nechtějí ale, aby se s nimi svezli automaticky i ti dlužníci, kteří mají problém splácet z jiných důvodů.

„Banky nepochybně zvládnou variantu, v níž dostanou odklad dosud bezproblémoví dlužníci, kteří zdokumentují, že se do potíží dostali v důsledku koronaviru,“ říká analytik ČBA Miroslav Zámečník. Podobně podle něj postupuje také Německo, kde banky poskytnou úlevy těm klientům, kteří bez problémů spláceli do konce loňského roku.

Šéf České spořitelny Tomáš Salomon se proti návrhu Schillerové vymezil včera v České televizi. „Přišlo by mi velmi riskantní toto opatření udělat opravdu plošně,“ řekl.

„Tak, jako se ve zdravotní oblasti snažíme pomoct těm, kteří mají příznaky nákazy nebo jsou jí přímo ohroženi, tak by to mělo fungovat i v ekonomice. Měli bychom se také postarat o ty, jejichž schopnost splácet byla koronavirem dotčena. A ti by se měli aktivně přihlásit,“ řekl Salomon.

Jakékoliv neomezené plošné opatření bude podle něj cílit na příliš širokou masu, což může ohrozit schopnost bank dostát později závazkům vůči těm, kteří to nejvíc potřebují.

„Věřím, že celé opatření bude skutečně směřovat na ty, jichž se současná situace dotkla. Těm bychom měli pomoci. Jakékoliv dlouhodobé plošné opatření paralyzuje ekonomiku. Ze všech subjektů dělá léčené osoby, i když by to nepotřebovaly. Nepovažuji to za chytré,“ prohlásil šéf spořitelny.

Bankéři se brání také tomu, aby tíži koronavirové platební neschopnosti nesli výhradně na svých bedrech poskytovatelé finančních služeb. Vláda by podle nich měla úlevy ze splátek chtít také po dalších hráčích, jako jsou dodavatelé energií či majitelé nemovitostí.

Banky navíc argumentují tím, že retailové klientele i živnostníkům už začaly povolovat odklad splátek samy od sebe. Dluhový pardon dostávají klienti, kteří se bance přihlásí a žádost o odklad zdůvodní koronavirovou krizí.

Banky zatím promíjejí splátky zpravidla na tři měsíce, připouštějí ale prodloužení i na půl roku, bude-li to nutné.

Ke včerejšímu dni banky sdružené v bankovní asociaci přijaly už téměř 100 tisíc žádostí o odklad. „Velice rychle přenastavily své systémy tak, aby zpracování tohoto množství plynule zvládly ve lhůtách, které jsou pro klienty vstřícné. Nápor je tak v tuto chvíli bez problémů zvládán,“ říká za asociaci Pavel Štěpánek.

Padá tím argument, s nímž obhajoval plošné moratorium automaticky pro všechny guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten tvrdí, že banky potřebují ulevit od administrativy, že by příliv žádostí nezvládly.

Výsledky jednání sedmi bankéřů s ministryní Schillerovou nebyly včera pozdě večer ještě známy. Správkyně státní kasy na něj však šla s nadějí, že bankéře o správnosti svého návrhu přesvědčí.

Podle jejího mluvčího Michala Žurovce byl už odpoledne návrh víceméně hotov, takže nebylo o čem diskutovat.

Ministerstvo trvalo na tom, že se má půlroční dluhové moratorium týkat všech typů klientů – od domácností po firmy. Na šest měsíců mají být vypnuté dluhové registry, banky nemají nesplácející klienty klasifikovat jako problémové. Dluhový pardon na šest měsíců má dostat každý, kdo o něj požádá.

„Banky by neměly ověřovat, zda klient nemůže splácet kvůli koronavirové krizi, nebo má jiné důvody,“ říká Žurovec. Jediné, co se podle mluvčího včera ještě mělo doladit, byla výše kompenzačních úroků. Tedy způsob, jakým se klientům úrok po dobu moratoria zastropuje.