Covidu se líbíme, musíme ho začít brát jako fakt, říká profesorka

Lék bamlanivimab se osvědčil, navíc jsme u pacientů nepozorovali vedlejší účinky, chválí jeden z léků proti koronaviru přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.

Ještě větší očekávání mají lékaři od léku regeneron, jehož první balení v pátek dorazila do Česka. Naopak ivermektin nemá podle Vašákové žádný prokázaný účinek.

Lékařka se podílí i na vývoji českého léku, zatím ale není ve finální fázi, jak tvrdil premiér Andrej Babiš. „Nicméně česká věda nestojí stranou. Nečekáme, až nám spadne něco do klína z těch úžasných západních zemí,“ říká Vašáková v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jaké léky v boji proti covidu byste označila za ty nejlepší, které se osvědčily?

Především monoklonální protilátky proti covidu, které jsou určeny pro lidi s vysokým rizikem rozvoje těžkého onemocnění. Jde o protilátky, které ten virus odchytí a brání mu ve vstupu do buňky. Je důležité podat je včas čili optimálně do 3 dnů od pozitivity a do 7 dnů od začátku klinických příznaků. Týká se to především rizikové populace zejména obézních pacientů. Pak se to týká lidí, kteří jsou v transplantačním programu, mají třeba selhání ledvin, chronické srdeční selhání, chronické plicní nemoci, těžké astma nebo lidé, co berou léky potlačující imunitu.

Mluvíte tedy o léku bamlanivimab?

Ano, je tou první protilátkou, kterou máme. Očekáváme další, tam se ale zpozdily dodávky. Takže zaplať pánbůh za bamlanivimab, který máme. Lék je už dostupný ve více než 60 nemocnicích v Česku. Ale musím zdůraznit, že nejlepší nefarmakologická prevence je snaha o optimalizaci tělesné hmotnosti. Tři čtvrtě roku víme, že cílová populace covidu je obézní člověk a myslím si, že je nedostatečně kladený důraz, aby lidé byli velmi významně motivováni ke změně stravovacích návyků, aby se nestali tak lacinou kořistí pro koronavirus. My v podstatě v intenzivní péči a na ARO až na výjimky nevidíme lidi s normální tělesnou hmotností.

V Thomayerově nemocnici už lék dostalo 60 lidí. Osvědčil se?

Ano, osvědčil se. U všech těch lidí došlo k tomu, že se nerozvinulo těžké onemocnění.

Zaznamenali jste u bamlanivimabu negativní účinky?

My jsme je nepozorovali u nikoho. Vím, že v Motole pozorovali alergickou reakci u jednoho pacienta, který si tedy ne kvůli covidu, ale kvůli reakci poležel a pak šel asi druhý den domů. Jinak je to podání podle mého soudu bezpečné a skutečně zabraňuje vzniku těžké nemoci.

Léku bamlanivimab bylo dovezeno do ČR tři tisíce dávek, na skladě je stále téměř dva tisíce dávek. Proč o lék nemají zájem všechny nemocnice?

Neznalost, nicméně ta neomlouvá, ekonomika. Prostě mají pocit, že to pacientům dávat nemusí. Myslím si, že by každý občan měl mít stejný přístup ke zdravotní péči podle posledních poznatků a beru to tak i v případě bamlanivimabu.

Měl by být o něco nechci říct lepší - my jsme spokojení s efektem bamlanivimabu - ale měl by to být mix dvou protilátek s šancí chytit i ty viry, které budou třeba mutované.

Vedoucí lékař KARIM VFN Martin Balík tento týden na konferenci Univerzity Karlovy řekl, že ke snížení rizika závažného průběhu nemoci by mohl přispět acylpyrin, aspirin či anopyrin. Souhlasíte?

Aspirin bych doporučila pouze pro ambulantní lehký covid nebo středně těžký, který je léčený ambulantně. Nikoliv pro nemocniční podávání, tam dáváme pacientům léky na ředění krve, které jsou účinnější. Univerzální lék na covid není a nikdy ani nebude. Zatím máme ještě protivirové léky, máme Remdesivir a Favipiravir. O Favipiraviru se moc nemluví, ten bychom rádi dostali do ambulantní praxe pro lehčí formy. Remdesivir pro nemocniční podávání, ale je tam zase limitace, že to dokáže zabít vir, ale nedokáže ovlivnit ty následky, které v plicích způsobí v boji proti viru samotný imunitní systém daného pacienta.

Mluví vám někdy pacienti do výběru léku? Že si říkají, co by chtěli dostat?

K dohadům na lůžku, pokud vím, nedochází, ti lidé to respektují. Dají na naše doporučení, i když jim třeba nabídneme účast v klinické studii s potenciálním novým lékem, tak s tím souhlasí.

Vy se podílíte na vývoji českého léku na covid-19, v jaké je fázi?

To vám nemůžu říct, v jaké je fázi. Jednáme se Státním ústavem pro kontrolu léčiv a samozřejmě kroky probíhají k tomu, aby se studie s lékem mohla uskutečnit. Kdy to bude odzkoušeno a jaký bude výsledek, to nemůžeme říct. Na samotném začátku klinického zkoušení nemůžeme říct, že ta molekula bude efektivní, proto není nyní namístě říkat, že i my máme lék na covid. Nicméně česká věda nestojí stranou. Nečekáme, až nám spadne něco do klína z těch úžasných západních zemí a dá nám to nový lék. Samozřejmě se sami snažíme vyvíjet nové léky.

V jaké podobě by ten lék mohl být? Bude to pilulka, inhalovalo by se to?

Je to víc lékových forem a zatím nemůžu říct více.

Premiér Andrej Babiš řekl, že lék je ve finále schvalování. SÚKL to poté popřel. Jak to vy vnímáte?

Myslím si, že premiér chtěl říct jednu věc. Měl informace, že jednáme se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a měl z toho zřejmě dojem, že to je ve finále schvalování. Jenže tohle je schvalování klinické studie, při vývoji nového léku si vždy musíte vyžádat hned na začátku konzultaci se SÚKLem. Od samého začátku to musí být velice kvalitní protokol studie, předklinické zkoušky, studie bezpečnosti, pojištění. To vše musí být splněno, aby ta studie byla bezpečná, aby poté někdo nezpochybnil ten výsledek toho bádání.

Nekomplikuje vám takové vyjádření politika práci? Může to vyvolat plané naděje v lidech, že to bude brzy hotovo a ono to tak přitom není?

To média, ta někdy vypustí do světa, co si upraví po svém.

Toto ale premiér řekl, to je fakt.

To ano, ale samotná informace mi nekomplikuje život. Mně komplikují život - tedy možná spíše nevědomým laikům komplikují život - jiná vyjádření médií, kupříkladu nepodložená propagace ivermektinu. Pak musíme vyvracet, že to tak není, že efekt u něj prokázaný není.

Jak se tedy vy díváte na používání ivermektinu? Evropská agentura pro léčivé přípravky lék v pondělí nedoporučila podávat při léčbě a prevenci covidu-19.

Já ho nedoporučuji celou dobu. Je to prostě pitomost propagovat nějaký lék jen proto, že si myslím, že by mohl pomoci a bez klinických doporučení jej cpát do léčebných doporučení. Na Slovensku ho měli dokonce schválený pro všechny pacienty PCR covid pozitivní. Ten lék nemá žádný prokázaný efekt proti koronaviru. Pouze v laboratorních pokusech v koncentracích 100násobně vyšších, než jsou dosažitelné při běžném podávání. Je zbytečné, aby to lidé sháněli, je zbytečné, aby to brali, aby si tím ohrožovali na zdraví, pokud by si brali nějaké velké dávky. Prosím, uvědomme si, že u covidu-19 není problém samotné poškození virem, ale zejména špatná reakce lidského imunitního systému proti viru. A tu neopravíme lékem proti parazitům.

Ten, kdo to propaguje, podle vás vyvolává v lidech plané naděje?

Je to možné. Věřím, že to kolegové dělají v dobré víře, že to není snaha se jen zviditelnit nebo si vydělat.

Jak vy hodnotíte tu dobu s koronavirem a jaké jsou podle vás výhledy do dalších měsíců?

Já jsem na jaře říkala, covidu se líbíme, on s námi zůstane. Nadále toto trvá. Musíme se naučit s ním žít, naučit se efektivně léčit lidi, kteří jsou nemocní. Musíme se tomu postavit a říct, že budeme mít život i nadále navzdory koronaviru. Ať už to nebere nikdo pozitivně, nebo negativně. Je to potřeba brát jako fakt, na kterém je třeba stavět. A my jako zdravotníci, lékaři a vědci děláme maximum pro to zachránit nemocného, stát musí udělat vše pro ochranu zdravého, ale zároveň život musí běžet dál.