Článek
Symbolem povodně se stala malá obec Kounov nedaleko Deštného v Orlických horách. Obci se začalo přezdívat „české Troubky”, podle moravské obce, kterou rozvodněná řeka zpustošila rok předtím.
Po dvaceti letech v Kounově tragédii připomíná malý pomníček, který v obci odhalili v roce 2008. Stojí na místě, kam voda přinesla svoji jedinou oběť z Kounova. Celkem si povodeň v podhůří Orlických hor vzala sedm životů.
Při prohlížení dobových fotografií, které jeden z obyvatel Kounova pořídil hned druhý den, se jediná oběť z obce zdá téměř jako zázrak. Obyvatelé Kounova a především jeho části Hluky, která byla nejvíce zasažena, probděli noc v domech, na jejichž okna a stěny bouchaly kmeny vzrostlých stromů a kameny. Starším manželům voda vzala celou zadní stěnu domu, z něhož stihli utéct, noc přečkali v kapličce. Majitelé nejpoškozenějšího domu utekli oknem do stráně a útočiště našli u souseda.
Tehdejší starosta Zdeněk Šritr ani neměl možnost snažit se svým sousedům v noci pomoct nebo je varovat. Jeho dům, který stojí v Hlucích, se ocitl doslova na ostrově.
„Nemohl jsem se dostat z domu, z obou stran tekl potok. Mobily tehdy také nebyly,” vzpomíná dnes již penzista Šritr. K domu mu tehdy voda přinesla několik metrů naplavenin a bahna. Byť potok běžně teče zhruba pět metrů pod úrovní jeho oken, v osudnou noc mu voda tekla přímo pod oknem.
V obci tu noc mohlo dojít i k další tragédii, když se kvůli stoupající hladině u tehdejší hasičárny potkala hasičská cisterna s obecním traktorem, který evakuoval mladou ženu se dvěma dětmi.
„Nemohli jet dál a s traktorem ta voda už začínala pořádně houpat. Přes střechu všichni přelezli do hasičské cisterny, která díky vodě byla stabilní. V ní přečkali noc. Osm dospělých a dvě děti,” popisuje Šritr.
Ráno starosta nechal manželku ve zničeném domě a hned začal řídit odklízecí práce. Ještě ten den přijeli vojáci a pomoct chtěli i další dobrovolníci. Starosta tehdy naběhal desítky kilometrů denně po svých. Auto mu odnesla povodeň a žádné jiné nebylo k dispozici, ani motorka.
„Večer předtím jsme s manželkou jeli na obecní úřad zapnout na noc obecní osvětlení, protože jsem věděl, že něco přijde. Když jsme se vraceli domů, manželka mi říkala, ať dám auto na kopec. Já jsem ale nevěřil, že to bude až tak hrozné,” říká bývalý starosta.
Následující minimálně dva měsíce téměř nepoznal, co je to spánek. „Ten první den to byla víceméně beznaděj,” říká. Do obce ihned začala proudit humanitární pomoc. Pekaři posílali zdarma rohlíky a chleby, textilní firma ručníky. „Byly i dny, kdy vojáci v polní kuchyni vydali odklízecím četám až 270 obědů,” vzpomíná Šritr.
Do obce přijel i tehdejší hokejista Jiří Šlégr, který mezi spoluhráči vybral nějaké peníze pro lidi nejvíce postižené povodní. Se starostou tehdy vytipovali několik lidí, kteří peníze potřebovali nejvíc.
Katastrofu tehdy způsobily vysoké teploty přes den a střet několika front nad horami. Událost ve své kronice zaznamenal kronikář Josef Langer z Nedvězí: „Obrovský bouřkový mrak údajně dosahoval výšky 10 km, celou noc bouře řádila, odrazila se od hor a znovu se hnala k horám, nebylo jí konce, trvala 8 hodin. Po 17. hodině přišla a s velkým lijákem. Po 21. hodině začalo hřmít od jihozápadu a hnala se nová bouře. Nejdříve vál od hor silný protivítr a bouře stála u kraje. Asi ve 21:30 bouře uhodila s plnou silou. Celou noc bylo nebe otevřené, blesk za bleskem a průtrž mračen. Teplota v noci i ráno +15 °C. Takovou bouři nikdo nepamatuje. Spal-li vůbec někdo tuto noc, tak jen velmi mizerně,” zapsal Josef Langer.
V regionu tehdy spadlo přes 200 milimetrů srážek. Nejvíce v Deštném v Orlických horách, kde spadlo 203,6 milimetru. Podle statistik Povodí Labe a Českého hydrometeorologického ústavu to bylo dvojnásobné množství dosavadního rekordu. Měření se provádí od roku 1901 a do července 1998 držel rekord 15. červen 1910, kdy v Deštném spadlo 100,9 milimetru.
Povodeň zasáhla především Rychnovsko, ale i část Náchodska a Hradecka. Jen v okrese Rychnov nad Kněžnou zbořila 23 domů a dalších 1300 poškodila. V Kounově nakonec padlo domů pět, řada z nich, především roubenky, se i přes velké poškození podařila zachránit.
Voda se v regionu rozlila na 26 hektarech a způsobila materiální škody za skoro dvě miliardy korun. Poničila řadu vodních zdrojů, skoro 220 kilometrů silnic, strhla 17 silničních mostů, 87 mostků a lávek, byl stržen železniční svršek trati Opočno-Dobruška v délce 300 m a poškozeny dva železniční mosty.
