Článek
Kdo bude obývat komplex, který slibuje Andrej Babiš pro opuštěné děti v Sýrii? I v případě, že bude někdy skutečně dokončen, je zřejmé, že bude velmi problematické až nemožné poskytnout v něm pomoc osiřelým dětem, které se nacházejí v uprchlických táborech po Evropě.
Ačkoliv tedy Andrej Babiš svůj projekt od začátku prezentoval jako jednu z možností řešení migrační krize, problém s přílivem uprchlíků na území Evropské unie tím řešit nepomůže.
Vyplývá to ze slov dvou expertů na mezinárodní právo, které Seznam oslovil. A ani Andrej Babiš jejich pochybnosti v přímé reakci nevyvrátil.
Jisté je jen jedno – plánovaná vesnice pro sirotky má být výhradně pro děti syrské národnosti.
Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům i Věra Honusková z Katedry mezinárodního práva na Univerzitě Karlově se však shodují, že z hlediska platného práva je návrat sirotků z upchlických táborů do Sýrie téměř vyloučen.
„Podle evropského práva není návrat dítěte možný, aniž bychom se předem ujistili, že o něj bude v zemi jeho původu postaráno. A to platí pro Sýrii, Afghánistán i každou jinou zemi na světě. Takové ujištění vám ale v současné době v téměř žádné třetí zemi nedají,“ odmítá to ředitel Rozumek. V Sýrii totiž dosud stále probíhá občanská válka.
„Takže nápad na zřízení jakési školky v Sýrii, do které se budou zrovna nezletilí vracet, je právně i technicky nesmyslný.“
Lokální příměří nestačí
Právnička Věra Honusková zastává méně kategorický postoj: „Čistě teoreticky vzato to možné je. Ale to mluvíme o území, kde nehrozí nebezpečí, u dětských uprchlíků jsou závazky státu pro jejich bezpečnost ještě vyšší. Sirotčinec by musel stát na místě, které by i samotný stát zaručil jako bezpečné.“
Pozemek ke stavbě komplexu se sice podle zástupců Arabského půlměsíce nachází v klidné části Damašku, ale to podle Věry Honuskové nemusí stačit.
„Byla bych velmi opatrná s tím, nazvat něco klidnou částí. Je to jako byste řekla, že Praha 1 je v pořádku, ale na Praze 6 probíhají boje. Nezaručíte, že se to nepřesune,“ vysvětluje Honusková důvod, proč k zaručení bezpečnosti nestačí lokální příměří.
Andrej Babiš i projektant navrhované stavby z firmy Cubespace Martin Kokta tvrdí, že primárně bude sirotčinec sloužit dětem, které už v Sýrii jsou.
Pokud by ale premiérův projekt měl pomoci s migrací i státům EU, musel by tato opatření podle Honuskové plánovat už nyní: „Musí tomu předcházet hluboká analýza tamní situace, muselo by se to naplánovat předem. Jenom postavit sirotčinec nestačí.“
„Nejdřív to chceme postavit“
Sám Andrej Babiš ale na otázku, s jakými dětmi do projektu počítá, odpovídá neurčitě.
„Je to pro 50 dětí. A na rozdíl od paní Šojdrové, která hledá a nenašla nikoho, my to chceme nejdřív postavit,“ řekl, avšak konkrétní plán na výběr dětí nezmínil. Zopakoval ale, že jde o jeho osobní iniciativu.
Andrej Babiš o svém projektu konrétní informace téměř nepodává, a tak je veřejnost zná spíš od lidí, s nimiž na plánu podle svých slov spolupracuje. V minulosti mluvil o tom, že jeho plán na pomoc sirotků počítá v Sýrii s kapacitou 150 dětí. Na otázku, proč plán zredukoval, odpověděl Seznamu dříve projektant Cubespace Martin Kokta.
„Netušili jsme, jaká bude lokální potřeba,“ řekl a tak mimochodem nastínil, že se projekt zaměřuje primárně na místní děti.
S návrhem postavit v Sýrii zařízení pro sirotky Babiš přišel loni v září, uvedl ho jako alternativu k iniciativě europoslankyně Michaely Šojdrové, která do Česka navrhuje dočasně převézt 50 sirotků – nejen syrských – z uprchlických táborů v Řecku.
„Ve chvíli, kdy tady můžeme na rok nebo na dva umožnit pár desítkám dětí setrvat v prostředí, kde má teplé jídlo a střechu nad hlavou, je pořád logičtější udělat toto – než léta stavět v Sýrii a čekat, že se tam situace zlepší. Je to pro mě velmi nelogická úvaha,“ hodnotí Babišův plán Honusková.
