Článek
Vláda zavřela základní školy i restaurace. Tím definitivně potvrdila, že během druhé vlny koronaviru znovu zastaví část hospodářství. Nejde o maličkost. Podle dostupných předpovědí budou náklady tuzemské ekonomiky dvojnásobné proti ztrátám, které ekonomika utrpěla první vlnou.
Pokles ekonomiky o 6 až 8 procent HDP v roce 2020 znamená, že se výdělek tuzemských firem a občanů sníží proti loňsku o 330 až 440 miliard korun. Na záchranu situace vláda využije schodek rozpočtu do 500 miliard. Takový účet dosud předkládaly vládní instituce za pandemii koronaviru.
Přitom se nepočítalo, že se nákaza na podzim vrátí s větší silou a že vláda v říjnu zopakuje většinu karanténních opatření z března.
Teď ztrácejí dosavadní předpovědi význam a tuzemská ekonomika doslova neví, co ji čeká.
Výjimkou je tzv. alternativní scénář České národní banky (ČNB) z dubna. Počítá s tím, že se koncem roku část ekonomiky na dva měsíce opět zastaví, i když karanténní opatření nebudou tak přísná jako při první vlně. Varovná je předpověď, že se ekonomika propadne o 13,5 procenta HDP.
Nejde jen o to, že to znamená pro ekonomiku výpadek 750 miliard. Ke konečnému účtu za koronavirus bude třeba přičíst ještě fakt, že na rozdíl od základního scénáře se hospodářství napřesrok nezvedne a započte ještě jednou minimálně stejnou ztrátu. „Negativní dopady budou odeznívat jen velmi pozvolna v důsledku výraznějšího nárůstu nejistoty a trvaleji zhoršeného sentimentu domácností a firem,“ vysvětluje ČNB, proč dopady druhé vlny budou tvrdší než při jarní karanténě.
Centrální banka bude muset svou černou prognózu znovu přepočítat. Nakonec může dojít k mírnějšímu výsledku, pokud se na rozdíl od jarní karantény nezastaví zahraniční obchod. Samotný odhad, že druhá vlna bude mít pro společnost nesrovnatelně větší náklady, však potvrzuje vzorová studie, kterou na zakázku norské vlády vypracovala univerzita v Oslu.
Norský scénář
Také norští profesoři definují dvě základní strategie. První z nich označují písmenem H, za kterým se skrývá slovo držet (hold). Podle ní se daří udržet epidemii pod kontrolou cílenými zásahy do regionálních ohnisek až do doby, kdy bude k dispozici vakcína. Strategie B znamená brzdit (brems), tedy ponechat epidemii, ať se do určité míry šíří. Nesmí však přetěžovat zdravotnictví, což zajistí pravidlo, že se reprodukční číslo drží pod úrovní 1,15. Taková strategie vyjde Nory na 550 miliard.
Experti v čele se Steinarem Holdenem ovšem vypracovali ještě plán B2. Ten předpokládá, že hygienici „ztratí v listopadu kontrolu a šíření bude větší, takže bude ohrožena kapacita zdravotnické služby a v prosinci musí být znovu zavedena přísnější opatření“. V nemocnicích bude pětkrát víc lidí než na jaře, náklady dosáhnou v přepočtu na českou měnu jednoho bilionu, v horším případě jednoho a půl bilionu.
Podobně jako Češi, také Norové se při ekonomickém hodnocení krize nejvíc obávají výpadku zahraničního obchodu. Proto se vláda Andreje Babiše za každou cenu snaží udržet v provozu průmyslové podniky. Stejně velké ztráty však podle norské studie způsobí výpadek veřejných služeb, v první řadě škol, restaurací a kulturních produkcí, tedy aktivit, které už Babišova vláda brzdí nebo úplně ruší.
Tuzemští centrální bankéři ovšem ani v černém scénáři nepočítají s tím, že česká vláda zvýší rozpočtový deficit nad půlbilionovou úroveň. Předpověď se potvrzuje tím, že Babiš a jeho ministři zatím stihli z plánovaného schodku vyčerpat polovinu. Nejvyšší částkou dosud utracenou za překonání covidové krize bylo 30 miliard na pomoc podnikům v programu Antivirus, stejnou částku stát poslal nemocnicím na nákup materiálu a na zvýšené náklady za léčbu pacientů. O patnáct miliard přišla státní pokladna tím, že prominula platit červnové zálohy na daň z příjmu, stejnou částku dostaly na vylepšení rozpočtu obce a deset miliard ošetřovného dostali rodiče, kteří museli zůstat doma s dětmi během zavření škol. Pro druhou vlnu tedy drží ministryně financí Alena Schillerová dostatečně tlustý polštář.
