Článek
Za normálních okolností by se Andrej Babiš mohl v novém roce soustředit na uskutečnění svých velkých slibů a projektů, které si vytyčil v knize „O čem sním, když náhodou spím“. Ať už je to některá z prvních položek před Vánoci představeného Národního investičního plánu, tedy hlavně rychlejší stavba dálnic, nebo nalezení místa pro novou úřednickou čtvrť v Praze, výraznější pokrok v digitalizaci státní správy či zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů.
Na premiéra čekají i nesporně náročné výzvy jako zajištění stavby nového jaderného bloku v Dukovanech z peněz skupiny ČEZ, příprava „low-cost” českého předsednictví v EU na rok 2022 nebo prosazení dalších opatření proti suchu. Není pochyb, že se Babiš bude chtít předvést – do příštích voleb do Sněmovny nyní zbývají jen rok a devět měsíců.
Podmínky má celkem příznivé: Česká ekonomika zatím výrazně nezpomaluje, menšinová vláda jeho hnutí ANO s ČSSD a podporou komunistů je poměrně stabilní (i když nepřeje nějakým hlubším reformám, ale to je samostatná kapitola). Volební průzkumy navíc potvrzují, že Babišova formace si drží vysokou podporu kolem 30 procent a napřesrok tak může zopakovat suverénní vítězství – navzdory všem předsedovým kauzám a masovým protibabišovským demonstracím.
Jenže… Jakkoli jsou Babišovi příznivci vůči jeho problémům imunní, dva hlavní dlouhodobé premiérovy problémy – stíhání kvůli dotaci pro Farmu Čapí hnízdo a spor s Evropskou komisí o přetrvávající střet zájmů – mohou předsedu hnutí ANO fatálně zasáhnout. Bez ohledu na míru veřejné podpory. O vývoji Babišových kauz nerozhodne lid ani Parlament, ale česká justice a Brusel.
Oba případy přitom v závěru uplynulého roku nabraly směr, který Babišovi nedává velké šance na vítězství. V roce 2020 tak více než kdy v minulosti hrozí, že potíže se zákonem dostanou šéfa hnutí ANO do situace, v níž se jeho další působení v čele vlády stane nepřijatelným i pro jeho dosavadní spojence.
V nejhorším případě Babiš schytá dvojitý úder v podobě obžaloby a škrtnutí budoucích investičních dotací pro koncern Agrofert spolu s dalšími obstrukcemi v Bruselu. V nejlepším případě ho minimálně v jednom z těchto palčivých témat čeká další vleklý boj.
Ještě na podzim to přitom vypadalo, že se Babiš zbaví obvinění ze zosnování dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Pražský státní zástupce Jaroslav Šaroch po třech letech vyšetřování zastavil trestní stíhání všech podezřelých. Do případu se však vložil nejvyšší žalobce Pavel Zeman a v prosinci rozhodl, že z kola ven jdou pouze Babišovi příbuzní, zatímco premiér a poradkyně Jana Mayerová, která sestavila žádost o spornou dotaci, budou dál trestně stíhaní.
Dozorující státní zástupce a policisté musejí podle Zemanova pokynu více zapracovat na důkazech. Vzhledem k tomu, že státní zástupce Šaroch už ve svém původním rozhodnutí přisoudil Babišovi jednoznačný zájem na získání dotace, může pečlivější dotažení vyšetřování dopadnout spíš v premiérův neprospěch, tedy pohnáním před soud.
Zásah nejvyššího státního zástupce lze také chápat jako signál, že Babiš se před justicí nemůže automaticky spoléhat na svoji politickou a ekonomickou moc. Případ bude nyní poutat o to větší pozornost. Připomeňme, že původním impulzem ke svolání demonstrací iniciativou Milion chvilek byly obavy před vládními zásahy do justice.
Vyšetřování dotace pro Čapí hnízdo navíc ukázalo na další možný problém – podniky Agrofertu, včetně německých či slovenských, nafukovaly účetní příjmy tohoto středočeského rekreačního areálu platbami za reklamu v řádu desítek milionů korun. Policie se už zabývá podezřením, že šlo o účelové platby, kterými si firmy Agrofertu zároveň snižovaly daňovou zátěž.
Ještě nižší šance má Babiš v proklamovaném odhodlání, že zvrátí stanovisko Evropské komise o porušování zákona o střetu zájmů. V médiích popsaná auditní zpráva, která se týká investičních dotací, má finální charakter. Z konstatování Bruselu, že Babiš ovládá svůj někdejší byznys i poté, co se vzdal přímého vlastnictví svých podniků a přesunul je do svěřenských fondů, se premiér sotva může úplně vyvléci. Česko sice bude jednotlivé závěry unijních auditorů rozporovat, verdikt o střetu zájmů však těžko zvrátí. Což by platilo i v případě, že u nárokových zemědělských dotací, které Brusel posuzuje zvlášť, nakonec Agrofert uspěje – tyto dotace se váží na obdělávanou plochu, kdo je vlastníkem, tedy nemusí být tak podstatné.
Jako bývalý podnikatel Babiš mnohokrát projevil překvapivou míru politického instinktu, když uměl vycítit, co voliči chtějí. Namísto mnoha původních, spíše liberálně založených fanoušků, kteří se od něho odvrátili, si zajistil pevnou oporu mezi důchodci a ve výsledku zůstal na stejném. Přízeň voličů si dokázal udržet i v dobách, kdy se dostal do úzkých. Kauzám, jako je Čapí hnízdo nebo střet zájmů, čelí s nebývalou dávkou urputnosti a vytrvalosti.
Nyní však Babiše čeká patrně nejtěžší rok jeho politické kariéry. A voliči mu s jeho problémy nepomohou.
