Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Během září má Babišova vláda schvalovat návrh Plánu spravedlivé územní transformace, jenž představuje základní noty pro rozdělování speciálních evropských dotací určených výhradně pro regiony, které postihne odklon EU od uhlí.
Součástí tohoto plánu bude i 35 projektů, jež si tři dotčené české uhelné kraje (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) nedávno určily jako strategické a do nichž má být napumpována podstatná část ze 41 miliard korun, které Česko pro tyto účely v souhrnu získá.
Vše má směřovat hlavně k tomu, aby v krajích, kde k útlumu těžby uhlí dochází, měli lidé v budoucnu jiné pracovní příležitosti.
Už nyní se ozývají hlasy, že navržené strategické projekty cílům nově budovaného operačního programu - totiž větší hospodářské diverzifikaci se zaměřením především na inovativní malé a střední podniky - neodpovídají. Tvrdá kritika je slyšet hlavně na severu Čech. A to v souvislosti s plány ohledně využití podzemních zásob lithia.
Oni nehájí krajské zájmy
Ústecký kraj si totiž schválil 11 strategických projektů, přičemž hned dva souvisí s uvažovanou těžbou a zpracováním lithia z ložiska Cínovec na úpatí Krušných hor.
Za oběma projekty preferovanými i vládou stojí jako předkladatel státem majoritně ovládaná společnost ČEZ. Žádný jiný žadatel o dotace nemá tak výraznou veřejnou podporu předběžně přislíbenu.
V prvním případě má jít o samotnou hlubinnou těžbu, ve druhém o využití českého lithia při výrobě baterií pro elektromobily v tzv. gigafactory. Továrna za spoluúčasti zatím neurčeného zahraničního partnera by měla být vybudována v lokalitě odstavené elektrárny v Prunéřově.
Pokud by vše mělo být schváleno podle představ ČEZ a Ústeckého kraje, do obou projektů by z Fondu pro spravedlivou územní transformaci mělo směřovat 1,25 miliardy korun dotací (celkem tedy 2,5 miliardy). Ústecký kraj má přitom z celkové celorepublikové kvóty čerpat 15,8 miliardy, lithium by tedy spolykalo poměrně výrazný podíl.
„Je to úplně šílené. Kraj, který se chce zbavit závislosti na těžbě uhlí, chce dát peníze do další těžby. Přitom vůbec není jisté, že to lithium bude opravdu těžitelné,“ komentuje celou situaci krajský opoziční zastupitel z hnutí STAN Filip Ušák.
Toho mrzí, že nebyly schváleny jako strategické některé jiné navrhované projekty, které mu přišly pro kraj jako nezpochybnitelně přínosné. Třeba revitalizace brownfieldu Děčín-východní nádraží. Byl by i pro přechod celé krajské autobusové dopravy na vodíkový pohon, zatím se bude týkat jen města Ústí nad Labem.
Filip Ušák se domnívá, že se vedení kraje v čele s hejtmanem z hnutí ANO Janem Schillerem spíše snaží vyhovět zájmům Babišovy vlády, která těžbu lithia na Cínovci a výstavbu gigafactory v Prunéřově začala před volbami politicky tlačit.
„Já chápu, že je náš kraj energetickým centrem republiky, a také chápu, že tu probíhá nějaká energetická transformace, ale nevím, proč bychom měli vycházet vstříc zájmům někoho z Prahy a nehájit naše vlastní zájmy,“ reaguje pro Seznam Zprávy Ušák, podle něhož se vládní garnitura v čele s hnutím ANO chová k Ústecku až „zvráceně kořistnicky“.
11 strategických projektů v Ústeckém kraji, které mají regionu pomoci odklonit se od uhlí.
Odborníci ano, politici ne
Ústecký hejtman a bývalý poslanec Jan Schiller kritiku odmítá. „Všechny strategické projekty jsou dle mého názoru pro náš kraj velkým transformačním přínosem,“ tvrdí.
Nicméně navrhovanou transformaci v Ústeckém kraji vnímá jako patrně nejproblematičtější i třeba ekologické Hnutí Duha.
To obecně kritizuje, že kraje často upřednostnily velké projekty velkých firem, ačkoliv z fondu má být primárně podporováno malé a střední podnikání. Podle experta Hnutí Duha Ondřeje Paška je to i důsledkem i toho, že se o krajské strategii vede v Česku jen velmi chabá veřejná debata.
Také Pašek považuje za nejkřiklavější případ, kdy na Ústecku uspěl s žádostí o podporu kontroverzní projekt hlubinné těžby lithia a neuspěly jiné projekty menšího rozměru, které odborníci při známkování původně hodnotili vysoce kladně.
Jako příklad uvádí projekt kolem ústeckého Veřejného sálu Hraničář, který chtěl v kraji vytvořit síť kulturních a kreativních center. „Zatímco od hodnotitelů tento projekt získal maximum bodů, krajská politická reprezentace jej nepodpořila,“ podotýká Ondřej Pašek z Hnutí Duha.
Druhý záměr s gigafactory
Vedle 11 strategických projektů z Ústeckého kraje bude vládou projednávaný Plán spravedlivé územní transformace zahrnovat i 13 projektů v Moravskoslezském kraji, který má z celorepublikové kvóty dostat z EU 18,9 miliardy korun.
Celkem 11 projektů určil jako své strategické nejmenší Karlovarský kraj, který bude mít z nového evropského fondu k rozdělení 6,3 miliardy korun.
Přitom i na Karlovarsku se v rámci strategických projektů uvažuje o možné výstavbě gigafactory na baterie pro elektromobily, podobně jako na Ústecku v Prunéřově. Pro tyto účely má být k dispozici jeden z pozemků po těžbě firmy Sokolovská uhelná, konkrétně v lokalitě Staré Sedlo.
„Ty peníze budou ale sloužit jen k tomu, aby ten pozemek byl k tomuto účelu připraven. Kde nakonec gigafactory v Česku vyroste a zda vůbec, záleží na celé řadě dalších faktorů, které my z pozice kraje sotva ovlivníme,“ uvádí karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN).
Celý rekultivační projekt Sokolovské uhelné - v regionu největší - je v objemu přes 3 miliardy korun, přičemž dotace by měla pokrýt 40 procent.
Nic jistého ale žadatelé ještě nemají. Jestliže Babišova vláda Plán spravedlivé územní transformace obsahující 35 krajských strategických projektů schválí, poslední slovo má mít Evropská komise. Její verdikt by měl padnout ještě do konce tohoto roku.
Až potom budou žadatelé dávat své úplné žádosti, včetně veškerých požadovaných podkladů, na Státní fond životního prostředí, jenž bude administrátorem nového operačního programu.
Strategické projekty mají spolykat zhruba polovinu ze 41 miliard korun, které mají uhelné regiony z EU získat. Zbytek dotačních peněz má být rozděleno v rámci úžeji zaměřených tematických výzev a grantových schémat.
