Článek
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš veřejně deklaruje, že je proti povinným objemům českých potravin na pultech supermarketů. Jak prohlásil už před prázdninami, celá věc, která je nadále diskutovaná parlamentem, prý ve výsledku poškozuje jeho osobně i jeho „bývalou firmu“ Agrofert.
O možných kladech a záporech zvažované novely zákona o potravinách pro největší český zemědělsko-potravinářský koncern, který premiér v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů, lze asi dlouze diskutovat, jisté ale je, že některým podnikům ze skupiny by mohla přivodit i závažné problémy.
Zejména těm, které se zabývají zpracováním masa. Včetně jedné z vlajkových lodí, podniku Kostelecké uzeniny z Kostelce u Jihlavy.
Vyhazov z obchodních řetězců?
I známý masokombinát z Vysočiny, který se zabývá výrobou uzenin a má druhou porážku v Plané nad Lužnicí, je totiž z významné části závislý na dovozu masa ze zahraničí. Tak jako absolutní většina obdobných českých podniků. Zejména jde o vepřové, kterého se v Česku vyrábí o poznání méně, než je domácí spotřeba (uváděná soběstačnost ČR je nyní na úrovni necelých 40 % a trend je nadále klesající).
Z pohledu navrhovaného zákona tak produkty z Kostelce nejsou českými výrobky a mohl by jim hrozit vyhazov z obchodních řetězců.
Do koncernu přitom vedle Kosteleckých uzenin spadá i několik dalších firem na zpracování masa: Kmotr - Masna Kroměříž, Krahulík - Masozávod Krahulčí, Masokombinát Klatovy a Vodňanská drůbež. I u drůbežího domácí výroba pokulhává za spotřebou, byť ne o tolik.
Z Německa, Španělska i Dánska
Jistou míru závislosti na dovozu v tomto připouští mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Nicméně jedním dechem dodává, že koncern je na tom lépe než jiné podniky z oboru, protože se může částečně spolehnout i na dodávky jatečných zvířat z vlastních farem.
„Agrofert má jako jeden z mála v Česku vlastní chovy prasat, a dováží tedy vepřového výrazně méně než ostatní producenti masa a uzenin,“ uvádí Hanzelka. Rozdíl je v tom, co se s masem dále děje. Pokud jde o vepřové určené na trh k dalšímu zpracování, tam prý firmy ze skupiny nabízejí ze 100 procent české maso z vlastních nebo jiných českých farem. „Pokud jde o výrobu uzenin, část spotřeby vepřového dokrýváme dovozem z jiných zemí EU, například z Německa, Španělska nebo Dánska,“ dodal Hanzelka.
Kolik vepřového masa například právě Kostelecké uzeniny dovážejí, neuvedl. Neoficiální informace ze zdrojů, které situaci v Agrofertu dobře znají, ale hovoří o nadpolovičním objemu.
Nejinak jsou na tom ale další české masokombináty jiných vlastníků. Hovoří o tom i Karel Pilčík, majitel rodinného podniku z Valašska MP Krásno, který patří mezi největší české zpracovatele masa a výrobce masných výrobků.
„Všichni dnes maso dovážíme, všechny firmy. Kdyby mělo být kritérium, že 75 procent surovin v masném výrobku musí pocházet z českých zemí, podmínky by splnilo jen minimum domácích masných výrobků,“ uvádí Pilčík pro Seznam Zprávy. Sám má obavy, v jaké podobě bude zmíněný zákon nakonec schválen, pokud vůbec.
Podle Pilčíka vepřové maso z českých chovů vystačí maximálně na to, aby jím byla uspokojena domácí poptávka po čerstvé svalovině na pultech řeznictví, v restauracích, jídelnách a jinde. Do uzenin jde ale už v absolutní většině importované maso.
Šéf MP Krásno moc nevěří, že by novela zákona, která chce zavést povinné kvóty, mohla dlouhodobý trend nějak zásadně změnit a nastartovat nový boom v chovu prasat. Za velký úspěch by Pilčík považoval jen mírné navýšení výroby vepřového, na 50 procent celostátní spotřeby. Návrat k úplné soběstačnosti považuje za iluzorní.
Obtížná realizace
Skupina Agrofert se ohrazuje proti tomu, že by právě ona za povinné kvóty na české potraviny v zákulisí lobbovala.
„Pokud jde o uzákonění povinného objemu českých potravin v obchodech, nejde o naši iniciativu, nemáme s návrhem zákona nic společného. Rozumíme snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe, ale realizaci v praxi považujeme za velmi obtížnou. Například právě u některých masných výrobků nebude možné požadavky zákona splnit. Důvodem je zmiňovaná nesoběstačnost,“ podotýká mluvčí Agrofertu Hanzelka.
„I kdyby byl návrh uzákoněn, nepředpokládáme, že by nás jakkoli zvýhodňoval a změnil naši pozici na trhu,“ tvrdí mluvčí skupiny spravované Babišovými svěřenskými fondy .
