Článek
Na příští úterý svolal Andrej Babiš (ANO) do Prahy experty z mnoha zemí – budou to odborníci na výstavbu administrativních budov pro státní úředníky. Mají za sebou zkušenost z Německa, z Norska či z Estonska.
Premiér s nimi chce mluvit o svém vysněněném projektu: komplexu pro 10 tisíc úředníků v pražských Letňanech.
Babiš jim ho ale představí ve chvíli, kdy je z mnoha důvodů téměř jisté, že se v příštích letech žádné úřednické městečko stavět nebude. A dost možná – jak Seznam nyní zjistil, když pátral po okolnostech tohoto projektu – nevznikne nikdy.
Hlavní důvod je ten, že Babiš je závislý na vedení Prahy, které mu nevěří, že přesun ministerstev na okraj města přinese velké úspory. Považuje jeho propočty za nepřesvědčivé a nemyslí si, že se tahle akce „Kulový blesk“ vyplatí.
Je proto připraveno stavbu úřednické čtvrti blokovat – a má k tomu silné páky. Například tu, že žádné z Babišových variant nedá zelenou v podobě změny územního plánu.
Ale i kdyby se premiérovi podařilo tenhle odpor časem nějak vyřešit, kopat do země by se nezačalo dřív než za pět deset let. S dokončením v době, kdy současnému premiérovi bude kolem devadesáti.
Držet Babiše v šachu
Když letos v lednu Babiš náhle myšlenku úřednického městečka oživil (předtím se o něm mluvilo jen v neurčitých náznacích), hned ukázal na konkrétní pozemky: pole v Letňanech, částečně ve vlastnictví Prahy a částečně státu.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) od začátku jednání o přesunu úředníků podmiňoval tím, že stát dostaví v těchto místech silniční okruhy a v sousedství vybuduje novou nemocnici. Tedy investicemi za desítky miliard.
V září se pak uskutečnilo další jednání, které kromě přestřelek v médiích nepřineslo nic nového. Praha trvá na investicích, Babiš po schůzkách vzkazuje, že bude hledat jiné řešení, protože má už prý z jednání s nevstřícným primátorem Hřibem trauma.
A vzápětí se objevuje zpráva, že by úřednický komplex mohl vyrůst nedaleko od původního místa. Na parcelách státního Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.
Jenže tohle území představuje dva problémy:
Na části se pronajímá firmě PVA Expo, která na místě provozuje známé letňanské výstaviště a pořádá tam třeba i koncerty.
A druhá potíž pro Babiše – podle územního plánu se v těchto místech smí postavit nanejvýš dvoupatrové budovy. Což by samozřejmě pro úřednickou čtvrt složenou z výškových domů nestačilo.
Příklady budov, které chce stát prodat. Plus ceny, které si sám vypočítal.Video: Vojtěch Blažek
Změnu územního plánu by museli opět schválit pražští radní. A ti, jak už bylo řečeno, projektu úřednické čtvrti nevěří.
Navíc: vyřešení problému s výstavištěm a příprava pozemků by zabraly další roky, než by se začalo stavět. To znamená opět odklad začátku výstavby městečka, který naznačuje i odpověď ředitele leteckého ústavu Josefa Kašpara. „Bohužel vám tyto informace nemohu poskytnout,“ odpověděl totiž na dotaz Seznamu, v jakém stavu jsou teď jednání o využití pozemků.
Vedení Prahy podle zjištění Seznamu odmítá projekt i proto, že jednoduše neuvěřilo Babišovým návrhům a číslům. Na jednom z prvních jednání premiér podle svědků slíbil desítky milionů na vyřešení dopravy, aniž s něčím takovým počítá státní rozpočet. Nebo aniž existuje nějaká garance, že stát peníze skutečně poskytne.
Zatímco Praha chtěla jasnou jistotu, že nemocnici a okruhy stát zařídí.
Z jednání s premiérem byli radní rozpačití. Obávali se, že teď kývnou na vládní čtvrť, ale za pár let se na vybudování infrastruktury a nemocnice zapomene. Nadto v té době už Babiš vůbec nemusí být v politice.
Primátor: Čísla si premiér vycucal z prstu
Další pochybnost Prahy se týká Babišových analýz, jak přesun ministerstev nebude znamenat žádnou zátěž pro státní finance, nebo že nebude těžké najít pro uvolněné vládní budovy v centru města využití.
Seznam už na jaře popsal, že ani stát pořádně neví, jestli se přesun vyplatí – přestože navenek jeho zástupci tvrdí, že mají vše po kontrolou.
„Ten projekt je velice detailně spočítán,“ opakuje sice Babiš. Avšak neexistuje žádná ucelená studie, kolik bude výstavba v Letňanech stát a za kolik se mohou vyprázdněná sídla ministerstev po dokončení městečka (tedy za nějakých patnáct až dvacet let) reálně prodat.
Hřib: Babiš mi řekl, že Praha nedostane od státu vůbec nic.Video: Seznam Zprávy
Propočty vytvořil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jehož ředitelka Kateřina Arajmu je dlouhodobě premiérovou oblíbenkyní.
Vládní čtvrť má podle nich přijít na zhruba 10 miliard, prodej budov úřadů pak vynést skoro 8,5 miliardy. Seznam měl už dříve možnost prostudovat dokumenty, jež ukazují, že úředníci – autoři propočtů vzali základní cenu budov stanovenou podle celkové užitné plochy (180 tisíc korun za metr), a pak k ní připočítali položky jako „potenciál pozemku“, „zohlednění stavebně-technického stavu“ nebo „kulturně-historický význam“.
Co tyto indexy znamenají, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nechtěl vysvětlit. V dokumentech se také přiznává, že úředníci se do některých ze 33 domů zvažovaných k prodeji ani nešli podívat, aby zjistili, v jakém jsou stavu. Přesto na korunu přesně vyčíslili tržní ceny.
Ani dnes nemá úřad nějaké přesnější studie. „Znalecké posudky by se vypracovávaly až v případě prodeje budov, neboť dle metodiky Ministerstva financí nesmí být starší jednoho roku,“ vysvětlil mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Prodej budov by se přitom měl uskutečnit až po vystavění městečka, tedy podle původních plánů – pokud by šlo vše hladce, což nejde – nejdříve za 15 let. Se zpožděním kvůli vyřešení pozemků to může být ještě déle.
I proto primátor Hřib říká, že Babišova čísla jsou „vycucaná z prstu“.
Pomník? Nebo dojem, že „makáme”?
Nevysvětlené stále zůstává, proč vlastně Babiš s takovou energií prosazuje projekt, který by byl při současných problémech s pozemky, dokončený za 15 nebo 20 let. Navíc s nejistým ekonomickým výsledkem.
Zdroje Seznamu z Ministerstva financí, pod nějž majetkový úřad spadá, popsaly, že ani někteří vysocí úředníci celému projektu nevěří. Berou ho podobně jako kanál Dunaj-Odra-Labe, který prosazuje prezident Miloš Zeman: jako tak trochu pohádkovou vizi, která se stejně nikdy nenaplní.
Mají dvoje vysvětlení: buď Babiš touží po svém „pomníku“, po něčem velkém, co dokáže vystavět na zelené louce. Nebo se snaží vytvářet navenek dojem, že pracuje na velkých věcech v době, kdy se nemůže pochlubit nově otevřenými dálnicemi ani jinými hmatatelnými úspěchy.
Ostatně podobně jako s Letňany přišel premiér loni s plánem, že Česko postaví v Sýrii školu pro sirotky. I v tomhle případu Seznamu ani on, ani nikdo z jím jmenovaných spolupracovníků dosud nepředložil nic, co by ukazovalo, že jde o připravený, promyšlený a předjednaný projekt.
