Článek
Nejhorší výsledek za osm let vykázal holding Agrofert, který premiér Andrej Babiš zaparkoval do svěřenských fondů. Jak ukazuje čerstvě vydaná výroční zpráva, již Seznam detailně prostudoval, největší podíl na špatném výsledku má německé podnikání agrochemického koncernu.
Základní fakta o hospodaření jsou známa od konce června. Při tržbách 157 miliard korun vydělal loni Agrofert v čistém jen 1,67 miliardy korun. Přitom o rok dříve při stejných výnosech dokázal mít čistý zisk 4,5 miliardy.
Nyní je jasné, že za velkou část propadu může pekárenská divize s hlavním stanem v německém Wittenbergu. Skupina Lieken AG totiž podle údajů ve výroční zprávě Agrofertu prodělala astronomických 1,8 miliardy korun. O rok dříve nebyla ztráta tak brutální. V roce 2017 činil prodělek Liekenu 365 milionů. Neboli dopočteno: polovinu třímiliardového propadu zisku celého impéria Andreje Babiše má na svědomí německé pekárenství.
Tamní závody procházejí rozsáhlou restrukturalizací. Podle německých médií přebíral Agrofert tamního velkoproducenta pečiva v roce 2013 s přibližně 4 000 zaměstnanci. Loni jich už měl jen 2 800 a podle nepotvrzených zpráv plánoval propustit dalších 1 600 lidí.
Tomu by odpovídal i další údaj ve výroční zprávě. Ke konci roku 2017 měl v rezervách naplánovaných právě na německou restrukturalizaci – třeba výplaty odstupného pro propouštěné zaměstnance – bezmála 1,9 miliardy. Loni byly restrukturalizační plány upraveny, aktuálně činí rezerva necelých 900 milionů korun.
Tři základní zjištění z výroční zprávy Agrofertu. Propadá se zisk, dotace jej převyšují a zadlužení extrémně roste.Video: Seznam Zprávy
Mimochodem, s přebudováváním pekárenského byznysu v Německu souvisí i jedna z nejštědřejších jednorázových dotací, které Agrofert načerpal. Šlo o 11 milionů eur, tedy zhruba přes 300 milionů korun, které získal z programů Saska-Anhaltska. Za ty přesunul pekárnu z Weissenfelsu právě do Wittenbergu, kde najal o čtvrtinu levnější pracovníky.
Zemská vláda za to čelila kritice. „Pokud bychom tuto akci nepodpořili, zmizela by ta pracovní místa úplně a to jsme samozřejmě nechtěli dopustit,“ hájil dotaci ještě letos na jaře v rozhovoru pro ZDF saskoanhaltský ministr hospodářství Armin Willingmann.
Přestože problémy s německým podnikáním nekončí, čeká Agrofert, že letos se mu povede lépe. „Po překonání období roku 2018, které bylo doprovázeno nárůstem odpisů dlouhodobého majetku vlivem dokončení velkých investic, se očekává zlepšení hospodářského výsledku koncernu,“ píše se hned v úvodu výroční zprávy na straně 5.
Pomoci vylepšit hospodaření by mohly například nastřádané miliardové investiční pobídky, které má řada firem z holdingu přislíbené. Všechny tyto pobídky jsou ve formě slevy na dani, kterou si mohou společnosti odečíst při placení odvodů státu. Konkrétně je ve výroční zprávě zmíněno deset klíčových firem z holdingu, které dohromady mají schválené slevy na dani až do výše čtyř miliard korun a doposud z nich vyčerpaly jen zlomek. A část z nich je třeba dočerpat nejpozději letos.
Tak například zpracovatel řepky Preol si vyjednal slevy ve výši 580 milionů korun, a pokud je chce využít komplet, musí letos dočerpat 113 milionů.
Dnes už proslulá Pekárna Zelená louka, která dostala stomilionovou dotaci na vylepšení toastového chleba, může do letoška uplatnit slevu na dani až do výše 187 milionů a přitom z ní dosud vyčerpala jen 12 milionů. A do třetice výrobci zmraženého pečiva Profrost zbývá na letošní rok sleva ve výši 12 milionů z celkového 99milionového balíku.
Největší možnost odpočtu daní pak drží ve svém účetnictví slovenská chemička Duslo. Té slovenská vláda přiklepla investiční pobídku ve výši 58 milionů eur, což je zhruba 1,5 miliardy korun. Dosud z ní, a to v roce 2017, použila firma jen milion eur.
