Článek
Své firmy vložím do investičního fondu jako je Hartenberg Holding a tím vyhovím zákonu o střetu zájmů. Tak zní logika plánu, o němž mluví ministr financí Andrej Babiš pro případ, že dnes Sněmovna schválí novelu známou jako "lex Babiš".
Podle zjištění Neovlivni.cz a Seznamu však Andreji Babišovi jeho fond Hartenberg střet zájmů neřeší. Česká národní banka ho totiž v této chvíli ani neeviduje jako investiční fond podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
ČNB to potvrdila na přímý dotaz, který nesměřoval jen na proklamovaný fond Hartenberg Holding, ale i na další spřízněné firmy jako je například správcovská společnost Hartenberg Capital, kterou ovládá Babišův společník ve zdravotnickém byznyse Jozef Janov.
"Žádná z vámi uvedených společností není ČNB evidována v seznamech regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Uvedené společnosti tedy nemají žádné oprávnění k činnosti nebo registraci ani podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ani podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo jiných právních předpisů, podle kterých je ČNB příslušná k vydání takového povolení," uvedla Markéta Fišerová z oddělení komunikace centrální banky.
Co je lex Babiš
Novelu zákona o střetu zájmů má na programu Sněmovna jako první bod jednání schůze a bude hlasovat už jen o připomínkách, které podali senátoři.
Novela omezuje podnikání členů vlády a je reakcí na postavení Andreje Babiše, který jako ministr financí vlastní firmy, které jsou příjemcem veřejných zakázek a také domácích či evropských veřejných dotací.
Firmy, ve kterých člen vlády vlastní čtvrtinu akcií či více, by v případě přijetí novely nemohly přijímat dotace, nesměly by se účastnit veřejných soutěží.
Důležitý je i paragraf, podle něhož ministři nesmějí do dvou let od platnosti zákona vlastnit vydavatelské domy.
Já ve zdravotnictví nepodnikám
Ministr financí, vicepremiér, majitel Agrofertu a šéf hnutí ANO přitom právě svůj "investiční fond" v minulosti používal jako argument, že není ve své roli člena vlády ve střetu zájmů.
"Já ve zdravotnictví nepodnikám, já jsem dal peníze do fondu, který kupuje nemocnice od soukromých lékařů," řekl například v superdebatě České televize před krajskými volbami. Odkazoval tím k aktivitám Hartenbergu ve zdravotnickém byznysu.
"Nevím, co je na tom k smíchu. Od soukromých osob, ano… Proč by nemohl můj fond koupit nemocnici od fyzické osoby, od lékaře... To je investiční fond, mimochodem, ke kterému mě nutí tady koalice. Udělali lex Babiš a já musím všechno prodat a dám to pravděpodobně do nějakého fondu," uvedl dále.
Stanovisko ČNB však tuto argumentaci mění. Operace Hartenbergu nejsou řízeny externími investory, ale nákupy se odehrávají podle rozhodnutí Babiše.
Babišův společník: Co vlastně jsme
Babišův společník Jozef Janov pak Seznamu vysvětlil, proč Hartenberg mezi fondy zřízenými podle zákona nefiguruje.
"Vzhledem k tomu, že jsme jen dva investoři, tak postačuje, že Hartenberg Holding funguje jako společnost s ručením omezeným a licenci České národní banky nemusíme mít. V této chvíli o ní ani neuvažujeme. Pokud bychom v budoucnu otvírali fond vícero investorům, pak o zápis do seznamu požádáme," uvedl pro Seznam Jozef Janov, který do každé investice přikládá 2,5 procenta ze svého.
Hartenberg kvůli tomu, že není zapsaným fondem, nepoužívá ani daňových výhod při kapitálových investicích, ale to Jozefu Janovovi nechybí. "Vzhledem k tomu, že naše investice směřují k majoritě, tak kapitálový výnos i dividendy jsou osvobozené od daně z příjmu právnických osob, jako vždy při držbě více než desetiprocentního podílu ve firmě, do níž investujete," říká.
Hartenberg totiž investuje tak, že firmy buď zcela, nebo většinově ovládne. Výnosy z takové investice jsou po určité době osvobozeny od daně. Naopak, kdyby držel méně než deset procent akcií v dané společnosti, pak by se výnos danit musel. Klasický investiční fond má naproti tomu daňové výhody na všechny výnosy.
Video: Jak Babiš optimalizoval daň z dividendy
Za dohledu SynBiolu
Skutečnost, že Hartenberg není investičním fondem, je však klíčová ve vztahu Babišova propojování politiky s byznysem.
Kdyby totiž Hartenberg byl mezi regulovanými fondy, nemohl by Andrej Babiš ovlivňovat jednotlivé investice, tedy rozhodovat, co fond koupí. Jinak řečeno by neměl své peníze pod kontrolou.
Takto je ale Hartenberg Holding jen dceřinou firmou koncernu SynBiol, který ministr financí stoprocentně vlastní. Navíc podle účetních závěrek firma, o níž Babiš mluví jako o investičním fondu, se SynBiolem konsoliduje účetnictví. Tedy její zisky či ztráty a také řízení spadají do pravomoci SynBiolu. Není tedy z vlivu ministra financí vůbec vyčleněna.
Mám právo veta
Andrej Babiš se přitom už jednou prořekl, že s jeho „nezávisle fungujícím fondem“ to není tak úplně pravda.
„Fond je spravován nezávisle na mně. Mám podíl na majetku, ve správcovské firmě jsou akcionáři pan Jozef Janov a pan Libor Němeček. Fond je řízen panem Janovem a jeho týmem. Co a za kolik kupují, je čistě na nich. Já mám právo veta pro případ, že by se mi nějaké jejich investice nebo obchod nelíbily,“ uvedl Babiš v rozhovoru pro deník Právo.
Co se týče práva veta, metodický pokyn centrální banky to říká jasně: „Pokud se všichni investoři aktivně, nejen formálně, podílejí na investičním rozhodování fondu (i kdyby bylo vykonáváno právem veta), nelze hovořit o správě majetku investorů určeným správcem.“
ČNB tím říká, že takto vyřešené investování nelze považovat za nezávislé. A tudíž střet zájmů Babiše neřeší. Takto ovládané firmy tedy budou muset lex Babiš čelit.
Až na tento podstatný moment spojený s právem veta jinak struktura Hartenbergu odpovídá klasickému fondu. To znamená, že fond, do něhož vkládají investoři peníze, řídí správcovská firma.
„Regulace fondového investování, zejména těchto forem private equity fondů, je v Česku zatím v počátcích. Spadat by pod ni měla řada velkých investičních skupin v Česku, nejen Hartenberg. Ale k tomu zřejmě dojde vývojem,“ míní odborník na kapitálové trhy, který si v souvislosti s Babišovými investicemi nepřál být jmenován.
